Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZatmění Slunce 2015
Autor
Gora
Nekonečné minuty, než se znovu rozběhnul čas.
I ptáci naší výseče zahrady ztichli.
S babičkou pod altánem,
na očích skla pro svářeče.
Pohladím ruku,
elektrický výboj, neklid v žilách.
Den postupně srovnává kontury,
opouštíme znakovou řeč.
Babička děkuje, že mohla poprvé
sledovat zatmění přes „kúzelné skliečko“.
Na kopec vystoupala sama o holi
a v šest ráno připomínávala data narozenin
deseti dětí, jejich mužů, žen, dětí a jejich dětí…
Nikdy neměla možnost
navštěvovat školu. Tam na Rumunsku
děvčata "smela chodiť iba do kostola".
„Nevieš, moja, kedy zasej budě zatmenie Slunca?“
Z cyklu Portréty (III.)
17 názorů
Tak před patnácti lety jsem v Banátu byl. Myslím, že byl Banát první území mimo ČR, kterou značkoval Klub českých turistů. Značkování bylo - značka, půl dne chůze a druhá. A když jsme jednou narazili na jistou českou cestovku... najednou nebylo neplánovaně kde složit hlavu.
Přátelé, všem patří dík!
Z.E. - možná v tom náznaku, odkud moje tchýně pocházela, jak se žilo dívkám v Rumunsku, jak se i přesto zajímala o vše kolem, např. ovládala i mobil, tehdy naprostou novinku - navíc pro člověka, který neuměl číst a psát... tak to vše nasvědčuje, jaká byla. Proto zařazení do cyklu Portréty.
Díky moc, zájem o báseň mne překvapil i potěšil.
I bez speciálních brýlí jsi ze slov svařila pěkné dílko. Určitě u tebe právě neprobíhalo tvůrčí zatmění.
Zapůsobilo... Vzpomněl jsem si při čtení, jak při zatmění slunce všechno ztichlo a ochladilo se. Vzpomněl jsem si na poslední výpravu do Rumunska a na čtení o Banátu, kde jsem ale nikdy nebyl. A na babičky, které jsem zažil jen v raném dětství. Díky!
Zažil jsem jen jednu babičku a to se jí už stmívalo, ale i na to vzpomínám. Dědu jsem nezažil ani jednoho, jen ze starých foto, ale ani na to se nezapomíná. Proto se to snažíme vynahradit vnoučatům.
Och, krásné propojení úkazu s unikátní babičkou ... Nádhera ... Děkuji
Hezké, zajímavý náhled na bytost v lidském těle asi velmi zajímavou... :).
(nevím ale, zda portrét nebude v tomto případě moc silným pojmem...? - Od portrétu bych o dané osobě přeci jen očekával informací více...)
bylo už napsáno přede mnou, co z veršů sálá, v čem je jejich kouzlo, řidávám se
Hezký. Taky jsem miloval svoji babičku
Prostý, laskavý obrázek, takový, který poezie snadno obejme, protože jí je (obrázek) ze své podstaty. Čte se hezky, protože tak nějak zavoní utíkající svět, ale co je ještě důležitější, že neuniká nám, že ho vnímáme a neseme dál.
Moje deti občas frflú - veď sme ti to ukázali snáď stokrát, zapisuj si, keď zabúdaš - keď sa nieco spýtam stoprvý raz:)
Nepochybuji, že skvělá, Hanko...
...ovšem i babičky mohou mít své mouchy - my si při velmi brzkých ranních hovorech občas říkali - kdo ji v 75 naučil obsluhovat mobil? :-)
Čo k tomu. .. rozochvelo... Mne babičky zomreli priskoro...trochu závidím a trochu sa bojím, aká som vlastne babička ja...spomenie si raz niekto?