to je love vole

Každej den něco novýho začíná a končí.. sorry za nostalgii, slibuju že už se to víckrát nebude opakovat.

Vodim si na nitkách břemena viny
Strach z kůže, z dotyku, snad i z lidí
Pohledy do prázdna - každý den jiný
Zakrejvaj duši co se stydí

Lidi jsou zas jen automaty na štěstí
Smýkaj mým egem sem a tam
Ač trpím nedostatkem, zvláště neřestí
Holt se s tím už nějak vyrovnám.

Láska je totiž kurva, žádná večernice
Jak o ní krrrásně pan Mišík zpívá..
Občas jí ráno vyhrabu z popelnice
A divim se že je ještě živá.

Myšlenky putují mi hlavou jak tunelem
Jak puzzle - však příliš složitý
Obrázek s údolím, opilým kůzletem
Jenže je nesložím ani já, ani ty..

---