Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStudánka
Autor
Francois
Snad až příliš stříbřitá studánka,
v hlubinách tající vločky,
krystalická síla duše,
potácivá,
palčivá a pomíjivá
síla něhy,
zračící se v kapkách šedi,
hledajíc dvojnásobnou ozvěnu.
Svět, svět je najednou
úplně jinačí,
topící se v zrcadlech blankytu,
ztrácející točivé okamžiky,
stanouce na bodu okouzlení.
Plný iluzí,
chodím po dně,
trávou prašných cest,
hledajíc kvetoucí orchidej
v kalném ránu,
nasáklém vůní rosy,
polykám doušky zapomnění,
hnán silou letních bouří,
krásou života.
Nechci nic,
mám přesto víc než dost,
pod doteky štěstí,
Tvého štěstí,
leží Ti u nohou,
lístky onoho květu.
Nechci nic,
nic než s Tebou hledat
víru v lásku,
mít bezednou důvěru,
ke všem společným číším
rosy, bláznivých iluzí nebo jedu….
Projít snad tu nejdelší cestu v životě,
cítit vůni chvějících se stromů,
stírat žluť petrklíčů,
zrovna tak,
brouzdat se po kolena listím…
Horkým dechem,
zahřívat ledovce
a snít,
snít o všem,
o síle strašidelných bouří,
nebo o společných cestách duše,
hrát si na štěstí,
na lásku,
na krásu náhod
a sílu vět.