Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBude Václava !
Autor
Josefk
V pátek večer nás potkalo štěstí. Telefonovala totiž z Prahy naše dcera Monika, že prý už bude zase Václava. To je překvapení..., shodli jsme se s manželkou. Jak to ty děti dělají, že jakmile se z nich stanou Pražáci, zvýší se okamžitě pronikavě jejich mozkový potenciál !
To je tou vltavskou vodou, ta měknutí mozků, říkával akademik Dvořáček, když přijíždívával na svoji moravskou dovolenou, aby tomu zabránil tvrdnutím jater... .
Manželka přede mne šoupnula na stůl arch papíru A4 popsaný spoustou čísel, znaků a názvů a odešla telefonovat mé tchýni. Během těch rychle uběhnuvších padesáti minut, co byla nepřítomna v obýváku, jsem s mírným nasazením pochopil, že to jsou vypsané spoje MHD mezi Wilsoňákem a Čimicemi. Pochopil jsem také, že letos si naši nekonvenční milenci naším autem pro husu nepřijedou kvůli potížím v pražské dopravě po záplavách. Pochopil jsem, že jsem letos zbytečně kvaltoval s trháním švestek a jablek, zavařoval červenou řepu, rajčata, okurky, dýni, pochopil jsem, že i demijon s loňskou slivovicí zůstane nějakou dobu ležet ve špajzu a že se dělání klobás může odložit.
Pochopil jsem ale také, že letos ani já husu do Prahy nepovezu ! Nejsem totiž tata, co v lese upadnul na hlavu.