Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStrach
Autor
Rowenna
Na polorozbořené zídce sedím
na kraji krchova, zvolna drolí se
Oči jasné mám. Já každé ráno
sundávám penízky z očí, jak spím
jako pohřbená. Ta trocha strachu
nu, nestojí za poplach, jako oves ho zaseji
na náhorních planinách, a až vzejde
sklidím, do žoků dám, na moře
klidné vyjedu na lodi bílé
do moře vhodím, a tam ten oves zelený
bude vyrůstat a zrát. Žraloci bojácní
připlují ke břehům pak
a budou se lísat k naháčům
na plážích, s jejich botkami
gumovými budou odbíjenou hrát,
podlízavě se usmívat, to bude den
k popukání, slibuji vám.
A ten, co nejvíc bude se smát
si na sklonku dne obuje tu botku gumovou
půjde podvečerem, až k hřbitovu snad
na zídku sedne, skoro zbořenou
a bude se tam místo mě bát.
Tak toto je prostě perlička. Tak volně plynoucí představy, které, završeny svým koncem, cyklicky se mohou opakovat, opakovat shodně či „přepólovaně“, od zla k dobru, od dobra k strachu… Je v tom naděje, věčnost, koloběh, periody civilizací i lidí, dnů.
|||~_~|||
«*»