Černý kříž

Dodávám: 1) Cti 2) Také bych se chtěl narodit jako já, ale daleko chytřejší, moudřejší, silnější, sympatičtější..... Prostě já Bůh. 3) Cesta.

Tady ti musím dát TiP za tu Tvojí kritiku...dostal jsi mně ;o) * 1) cením si lidi, kteří nežijí pro sebe, kt. pomáhají jiným, a cením si lásku, která mně potkala, když jsem to potřebovala snad nejvíc a pořád je tady se mnou a cením si nesobecké přátelství, kdy můžu být tím, kdo jsem. 2) Chtěla bych se narodit jako já ;o) 3) život jsou všechny ty úsmevy, které rozdáme, všechny ty slzy, které vypláčeme, všechny ty otisky nohou v písku, které po nás zůstanou i když je překryje oceán...

Tedy, původně jsem četl báseň, ta byla vcelku průměrná, ale dorazila mne tvá "kritika" :-))))

Pekne... libi se mi :-)

Promiň anonymní vyjádření. Nějak jsem si nevšimla, že nejsem přihlášená. Psala jsem to já.

Jé,díky za upozornění,nějak jsem zapoměl zvětšit písmo,byl jsem tu jen první den,ted už by to mohlo být v pořádku

Pěkné! Tip. Jenom špetka kritiky - zkus si to po sobě přečíst a opravit překlepy.

Páni... no to teda uznale smekám. Smutné a zvládnuté na jedničku....

jo to byla...do klubu..

*! přeju... sílu. Ctím Tvou bolest. Potichu se plížím pryč...

Drž se kmínku milovaný, určitě bude lépe...***

Jsem sám jak černý kříž,který je od větru ošlehán,nejde mi nic,chi raděj umřít,nemám proč žít mé srdce je mrtvé,mé vnitřní já pomalu umírá já jsem sám mrtví a mrtví nemluví.Umírám pomalu,v mém srdci je ta nejtěžší rána která se nikdy nezacelý a ani kulka nezpůsobí takovou bolest.Mé srdce krvácí a nejde to zastavit tak jen Tiše umírám smutný a sám,opuštěný.Tak kde je ten anděl,který si pro mě přijít ta smrt je pomalá krutá ale spravedlivá.Za chvilku vydechnu naposledy a jen zvony v dáli zahrají tu písen poslední,kterou už asi slyšet nebudu.Cítím teplo,přichází smrt,co je to smrt.Je to jen myšlenka,která každému proběhne hlavou,když se naplní čas každého z nás.není to nic těžkého,přijde jen anděl,odnese se nás někam,kde se setkáme se svými blízkými.Není to o pekle,peklo si děláme na zemi sami,všechny ty války,zbytečné životy a smrt,už toho bylo dost.Proč se pak divíme,když přijde záplava,ozve se sopka,ale lidi na tato znamení jen se smíchem se dívají a opovrhují.Spíš si zahrávají s vesmírem,který je nekonečný a má mnoho možností jak napravit naše chyby,ano naše,nás všech,všechna ta znečištěná moře,otrávený vzduch,umírající lidi na tolik nemocí.Tak nač potřebujem zbraně,atomové elektrárny,nač se potřebujem vzájemně zabíjet.Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí,spíš lež,moc a nenávist zvítězí nad pravdou a láskou.Ale je to jen naše chyba,nás všech,že se to dá otočit proti nám,všem.Nevím,ale přijde trest na nás všechny at je ten vinnen a nebo ne.Za vše si můžem sami.Ani já jsem nevěřil a ted začínám věřit,že tohle nikdo nechtěl.Nastal čas nápravy a odpuštění,pokud si dokážem odpustit hlavně sami sobě.Jeden moudrý muž pronesl:člověk není štastný kdzž se druhým zdá,ale když sám sebe pokládá za štastného.To asi umí jen málo lidí,protože jak by vznikla závist.Závist je zlo a to bůh nechtěl.Myslím,že mělo to být tak,že prvotním zájmem každého z nás,bylo překonávat překážky a usilování o úspěch přijde později.Život má větší představivost,než si nosíme ve svých snech,sny jsou hezké,ale jsou to jen sny,na které nikdo nevěří.Já také nevěřil,dokud se nazačali plnit.NIkdo z nás by neměl sundavat nohy ze země a oči z hvězd.Stojíš před propastí,rozhoduješ se jestli uděláš jeden velký skok a nebo dva krůčky,ale jak uděláš krok,tak se zřítíš do tmy,co si vybereš:život a nebo smrt?Já si vybral život,vybral jsem si lásku k blížnímu svému,láska je největší léčitel na zemi,léčí všechny nemoce.Hraji takovou hru,kamarádka a já méme na výběr tři otázky,můžeš se ptát na cokoliv,úplně na vše,jen rozhoduje upřímná odpověd.otázka:v co veříš?Odpověd:věřím na život,věřím v to,že musíme každý z nás naplnit určité poslání,věřím v osud,věřím v posmrtný život,věřím na život bez katastrof,povodní,věřím na pravdu a lásku,učím se věřít v sám sebe,protože pokud se to každý z nás naučí,tak hodně pochopí.Věřím v to,že jsem mohl vidět zas druhý den východ slunce a poděkovat bohu.Myslíš,že je to zbytečné,odepisovat někomu na tři otázky.To si myslíš jen Ty,ale dobrá,můžeš to také skusit: 1)čeho si na světě nejvíc ceníš? 2)čím by ses chtěl narodit v příštím životě? 3)co je to vlastně život? Jen sedíš a přemýšlíš,tyto věci Ti doposud unikali,čeho si na světě nejvíc cenil,plného účtu penez,ale co zdraví,koupíš si jej za peníze,určitě ne,jen jsi okrádal rodinu o čas a viděl jsi své děti dva týdny v roce když jsi je vzal na dovolenou,to je asi tak vše,pak se zas celý rok honíš a nemyslíš na své blízké,to ale tak nikdo nechtěl,máš rozdávat moudrost,předávat skušenosti.Žijem v kruhu,myslím,že,chci vystoupit z kruhu ven a dát se tu svou pravou cestu,na kterou se dostane každý z nás.Já jsem se také dostal,díky čarodějce,není to o tom,jak jsi žil předtím,ale jak budeš žít ted.Je to o tom,naplnit své poslání,ketré máš určeno.MOžná,že na tu svou cestu nedojdeš hned,ale budeš na ní naveden,tak jako já.Jsi nemocný,codíš k doktorům,dávaj Ti prášky,sice odstraní nemoc,ale neodstraní příčinu,tu kterou sis vztvořil svou myšlenkou.Změn své myšlenky a změní se i tento svět.Je to na každém z nás. Tak jsem se zas nějak rozepsal,ale původně jsem chtěl napsat něco úplně jiného,proč vlastně stojím sám,to zatím vážně nevím,ale je to ve mě,chtěl bych změnit své myšlenky,snažím se na tom pracovat,nějak mi to jde pomalu,nezapomenu na ten den,co jsem stál u rozvodu a tím dnem jsem vlastně přišel o vše,co jsme se nažil dokázat behem těch posledních šesti let,když jsem pak zjistil,že jsme přišel o malou a bývalka ji má jen k tomu,aby mě s ní vydírala,zákony v této republice neumožnují rozvedenému muži nic,jen musí platit a čekat,kdy si zas ta bývalka něco vymyslí,vše dávaj té ženě,prostě chlap v této republice nemá na nic nárok a ještě rozvedený,to už vůbec ne,tak Jeanne,určitě už nebudu smutnit,jen to beru tak,jak život jde,zatím jsem neměl na nic štěstí,ani jak na život ani na tu pravou lásku,takže by se dalo říci jen:Den každý vezmi vděčně který Ti život dal na světě nejsi věčně život je velký dar.O přátelství a lásce sníš možná dožiješ se zrady pro lék si pojd ke mě blíž a neutíkej z řady.Jen zbabělý si sedne do koutečku při první prohře v životě za vším udělá tečku a chřadne ve své samotě. Tak zatím jsem byl ve své samotě,ale už asi nastal čas z ní vystoupit,určitě jsou tu bezva lidičky,vlastně jsme se tu octl jen náhodou,jsme rád,že tu mohu být s Vámi.

a proč stojíš sám ? nesmutni, bude líp. T