Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaděje?
07. 11. 2002
6
0
1555
Autor
ifca
Zrada je zrnko písku v poušti
mé srdce kapky krve pouští
ta krev teď oči lidí halí
kteří kdy na mne spoléhali
Bolest je vločka ve vánici
mé srdce hoří na hranici
z těl těch jež dávno někde v dáli
v temnotách duše ztroskotali
Smutek je kapka vody v moři
mé srdce však dál slabě hoří
a žhavý popel krutě pálí
všechny ty kdo kdy při mně stáli
Láska je závan větru v bouři
oheň v mém srdci stále kouří
však na něj se už rychle valí
naděje těch kdo mě milovali
Jsem tu zas a nemohu se nepřipojit k názoru Bibši. Ten problémek s psaním v náladách nehezkých znám, neboj, i psát v radosti se dá, chce to trochu vůle a přijde to samo. Ostatně stejně jako to přichází teď.
Fladdermus_z_Alvherionu
19. 01. 2003
Omlouvám se za podezřele stejné pocity. Přeji ti, aby to přešlo, ale piš i potom. *
cosmosphereX
02. 12. 2002
Bibšo, dík. :-) Jen nevím, jestli budu za pár měsíců ještě něco psát, protože píšu jen tehdy, když něco moc bolí. A raději bych, aby to přešlo. Ale uvidíme... :-)
Ifiku, myslím, že jsi na správném místě, myslím na Písmákovi, tuším, že tvoje tvorba nabere obrátky, nachytáš tu inspiraci a něco se naučíš. Už teď vím, že za pár měsíců tě bude radost číst, protože už teď je to moc hezké.
sakra! to se mi fakt líbí. Dejme tomu,dejme komu - dávám tip a jdeme domů!
jé, tó sé mí líbí :) ... ale takový ... smůtný :,(
Naděje? ... Naděje!!
dřív než se naděje :)