Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNekonečno (život a smrt)
21. 11. 2002
5
1
2604
Autor
Twardowski
Nic nemůže trvat věčně, pokud to samo sebe v lepší podobě nekopíruje stále znovu; jako láska, která musí zaniknout, aby v zápětí mohla vzniknout jiná, možná ještě vřelejší a ještě více vytrhávající ze samoty; jako život, který končí, jen aby se lepší znovu zrodil.
Na smrt se nesmí hledět jako na něco absolutně negativního a záporného. Smrt (a vůbec konec) je jen metodou zlepšování se a rozšiřování.
Přesto negativní je: svou existencí připomíná nedokonalost vesmíru, protože v dokonalém by ji nebylo potřeba.
K smrti je potřeba říci, že není absolutní, protože život má jednu velmi zvláštní vlastnost: jeho kopie (chcete-li potomstvo) nejenže obsahují předpis, jak vytvořit další život (tedy znovu své kopie) a sama sebe zlepšit, ale zároveň obsahují zápis o všech životech předchozích.1 názor
Nechci bát považována za to, že sem morbitní...ale smrt mě ve svý podstatě fascinuje...je to něco neznámého, kde člověk neví, co přijde...jako úvaha se mi to líbí...
pozorovatel
03. 01. 2004pozorovatel
03. 01. 2004Twardowski
03. 01. 2004La_Violenza22
22. 11. 2003
Slyšel jsi o tom, že jen jakýmsi zázrakem :-) se Země dosud vyhnula smrštím gama-záření, jaké jsou ve vesmíru běžné? Kdyby Zemi zasáhl jeden takový puls, během vteřiny zanikne absolutně všechno živé na Zemi, ABSOLUTNĚ VŠECHNO.
život je něco křehkého, co vzniklo jen proto, aby to zase navěky zaniklo....
Pro začátek: tip.
Dále: Souhlasím, že smrt do dokonalého vesmíru nepatří. Souhlasím vlastně víceméně se vším v této úvaze, jenom na jednu věc se chci zeptat: co vědomí? Předpokládám, že onu "neabsolutnost" smrti chápeš na, řekněme, kolektivní úrovni, respektive, že různé jednotlivé součásti toho a onoho života se přesouvají do dalšího života, jako povaha (geny), dílo (např. báseň - viz Shakespearovy sonety :-))), ale co chudák jedinec a jeho vědomí?
Těším se na diskusi, pane kolego.
Twardowski
23. 11. 2002
Twardowski: Myslím, že tomu rozumím. Celý problém (vědomí) je daleko komplikovanější a nám se ho těžko podaří vyřešit. Existuje celá "filosofie vědomí" a i mimo ni obsáhlá literatura o tomto tématu. Pro Tvou úvahu by asi bylo nevhodnější, kdyby vědomí byla jenom jakási iluze (jak je tomu, alespoň přibližně, v buddhismu), nebo bys mohl parafrázovat Spinozu a říct, že vše (a tedy i vědomí) je modem Boha (dalo by se říct, Bůh si svět myslí, jednotliviny jsou jeho myšlenkami).
Ale to jsou jenom návrhy. Jinak je totiž vědomí (podle Descarta, který tím zavedl do filosofie problém, s nímž se do dneška nedokázala vypořádat) něco nerozprostraněného, bezrozměrného. V souvislosti s tím, co říkáš: vědomí je sice nějak odvozeno od složeniny, ale touto složeninou samo není.
Možná jsem to ale špatně pochopil, co jsi chtěl říct.
Twardowski
23. 11. 2002
To je moc zajímavá myšlenka, kterou by stálo za to rozvést. Je tedy vědomí reakcí na život? Možná, že je to zkrátka jenom největší přírodní výdobytek a my zbytečně pátráme, co za tím je. (Osobně ale doufám, že za tím opravdu něco je)
Je to sice trošku mimo téma, ale stejně: znám takový "pokus", nebo jak to nazvat. Zkus se zamyslet, kde je vlastně tvoje vědomí, kde "sídlí" všechny ty pocity a myšlenky. V hlavě je mozek, ne vědomí. Když se např. rukou dotýkám stolu, KDE je onen hmatový vjem? Můžu se tak ptát?.
Sám nevím...
Twardowski
23. 11. 2002
Twardowski:
Ta úvaha není vůbec blbá, srovnej s "Is brain a digital computer?" - knihu od známého filosofa Johna Searla.
Napadají mě v této souvislosti dvě věci:
1) Rozdíl mezi "myšlením" počítače a člověka je, že člověk si to uvědomuje a počítač ne. To ale počítá s tím, že vědomí se projevuje na základě vůle - kdyby měl počítač vědomí, tak by mu nic nebránilo s námi např. začít mluvit, vybavení k tomu má. Ale co když se vědomí neprojevuje na základě vůle? Má počítač vědomí a my o tom jen nevíme? (zní to jako nesmysl, ale podobnou úvahu najdeme u už zmiňovaného Searla)
2) Vědomí počítače je naše vědomí - využíváme jeho paměť (data), software a pracujeme s ním také ve svém vědomí. Jeho paměť připojujeme ke své. Můžeme pak říct, že k "ne-vědomí" počítače připojujeme své vědomí?
Ad - duch je podmíněn prostředkům, které má. To se mi jeví jako něco, na čem lze stavět. Napadá mě k tomu jediné - duch nemusí vždy vědět, jaké má prostředky (např. člověk má nevědomí). Je to ale nutně překážka?
Twardowski
23. 11. 2002
Twardowski:
Já jsem to myslel trochu jinak - ptal jsem se, jestli to všechno, o čem mluvíš (Nadjá, soudce, vůle) je nezbytně nutné k existenci vědomí. Ale na to asi nepřijdeme, tak bych to opustil, pokud už nic nemáš. Pokud máš, tak rád budu pokračovat.
Tu knížku jsi ani číst nemohl, u nás nevyšla. Mám nějaké fragmenty v angličtině, jestli chceš, pošlu ti je mailem...
Twardowski
23. 11. 2002
Takže pro začátek pokládám otázku k odsouhlasení:
Podle čeho lze poznat nebo na základě čeho lze definovat vědomí?
(radši začneme opravdu od položení otázky, pak se to začne zamotávat...)
Twardowski
23. 11. 2002
Twardowski:
Jako náhled zvnějšku je to geniální a nemám, co bych k tomu dodal. Pokud jde o pohled dovnitř, nikdy se to nedozvíme. Vědomí nemůže z principu poznat samo sebe.
Víc už taky nevím. Navrhuji nechat to na tomto místě.
Twardowski
23. 11. 2002
Twardowski:
Možná by to chtělo něco snáz řešitelného. Třeba něco z etiky. Anebo náboženství. Moje oblíbená otázka: jak byste definovali náboženství? To je ale spíš do auditoria než na diskusi.
Vezměme to pěkně od základů: chceme něco, co lze řešit, řekněme analyticky, nebo nějakou volnější debatu?
Nebo můžeme diskutovat nad dílem nějakého filosofa, což by ovšem chtělo vybrat někoho, koho oba dobře známe. Hérakleitos? Platón?
Navrhni, rozhodni...
Twardowski
23. 11. 2002
Twardowski:
Proč je něco a ne nic? S tím začal Leibniz a to už je nějaká doba! Mám dojem, že u téhle otázky by to dopadlo stejně, jako u té předchozí.
Navrhuji tohle:
Je budoucnost pevně určená anebo ji mužeme změnit? (čili determinismus vs. voluntarismus a podobně - je to široké téma, něco by z toho mohlo vzejít, doufám)
Jestli souhlasíš, tak pošli avi a založ auditorium (anebo to udělám já, to je jedno)
Twardowski
23. 11. 2002Twardowski
22. 11. 2002Twardowski
22. 11. 2002
tak to nemuzu souhlasit.kdyz reknu ze neni dobro a neni zlo,tak nemuzu jednat o tom kde je ciste zlo a ciste dobro.nic takoveho neni.stejne jako neexistuje stesti.co je dobre pro tebe nemusi byt dobre pro me.
Twardowski
22. 11. 2002Twardowski
22. 11. 2002
uf.timhle jsi me docela dostal.nemam ted prilis casu k dalsi uvaze.priste :o)
Twardowski
22. 11. 2002
No,nevím ještě nad tím zauvažuju,ale co když právě připomíná dokonalost,ne nedokonalost.to je irelevantní.to mi nepotvrdíš ani vědecky.proč smrt nepatří do dokonaklého vesmíru?proč nemůže být jeho součástí?možná jsem to jen nepochopil.....,ale zatím si za svým názorem stojím.
jinak * za skvělou úvahu
Twardowski
21. 11. 2002SatanasekHnusacek
21. 11. 2002ShadowDancer
21. 11. 2002
zajímavá úvaha,leč mě o tom,že smrt není negativní přesvědčovat nemusíš.já ve smrti vidim určité pozitivum od jakživa.stejně jako déšť má svý plusy a mínusy..:o)