Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVytrženo z deňýčku X.
05. 12. 2002
25
2
3495
Autor
Yfča
Odpoledne upoutaly moje stářím znavené oko plakáty, které kdosi nechal vylepit na dveře soupravy metra, jíž jsem cestovala. Autor akce chtěl pravděpodobně probudit v nezodpovědných rodičích zodpovědnost vůči vlastním dětem a navíc i pozitivně rozjitřit jejich city. Na jednom z plakátů se vyjímal obří nápis, jenž hlásal, že "NEVĚNOVAT SE DÍTĚTI JE TÝRÁNÍ", což ve mně okamžitě vyvolalo hlodavý pocit provinění. Moji duši zaplavila nejistota, zda o Kačabu v jejích dvanácti letech pečuji vskutku dostatečně. Jsem sice mrcha, ale svoje jediné dítě nehodlám mučit nevšímavostí! Jakmile jsem dorazila domů, zaměstnala jsem Kátin sluchový orgán otázkou, zda se jí nezdá, že ji zanedbávám. "Jak to myslíš?" zeptala se. "No, v metru jsem viděla plakáty, na kterých bylo napsáno, že nevěnovat se dítěti je týrání," povídám. "Myslíš si, že na tebe kašlu?" Odhodila přerostlou ofinu stranou a prohlásila: "Ty se mi někdy věnuješ až moc. Mami, chápeš, že už nejsem malý dítě, za kterým musíš pořád běhat?" Polkla jsem a stáhla se do bezpečí kuchyně, abych si poplakala nad hromadou cibule...
*
Když jsem s Káťou odpoledne vyrazila autem do Makra, zastavila nás na Libeňském mostě policejní hlídka. Zajela jsem ke kraji, vypnula motor a potom jsem se vysoukala ven. "Dobrý den, paní řidičko, silniční kontrola," zamumlal asi pětadvacetiletý mladík ve stejnokroji.
Úspěšně jsem se prošacovala, podala mu papíry na hlavu i na auto a čekala jsem, až se jimi pokochá. "Budu foukat?" špitla jsem opatrně.
Zvedl oči od dokladů a zakroutil hlavou. "To je škoda," povídám, "po dlouhý době sedím za volantem skoro střízlivá, manžel by měl radost, že jste mi naměřili míň než dvě promile!" Vytřeštil oči. Druhý policista nás pobaveně sledoval a zeptal se, zda mám pořád tak dobrou náladu. "Po litru vodky vždycky," odvětila jsem. "Víte co? Jeďte už," pravil mladíček, vrátil mi doklady a vkročil do vozovky, aby zastavil další auto.
2 názory
sepotvkorunachstromu
07. 07. 2011
První: No, já jsem ve svých 12ti letech prohlásila před maminkou, že jsem už dospělá a že teda taky náký věci už se mě týkat nebudou :-)))
Viz druhá část: No, téda... :-)))
jééé, s těma poldama to byl povedenej vtip ;-)
škoda, že k tomu nedodala korunu něčím ještě Kačka :-)
S tebou bych chtěla jezdit autem. Aspoň bych jela s někým, kdo má v sobě JEN litr vodky :-))
*
Hvezda1620
08. 12. 2002Navždy_Tvůj
05. 12. 2002Hvezda1620
05. 12. 2002
* já bych řekla, že to bylo pro týrané dítě, musí se naučit, jak jednat s určitýma lidma :)
Jednou mě policajti zastavili a měla jsem podobný kecy. Dopadlo to tak, že jsem musela foukat. Zelenala jsem akorát já a polišové se domlouvali, jestli ještě půjdu na krev nebo co. Parádně mě vydusili. Nakonec mě nechali odjet, ale předtím jsem ještě musela vytáhnout povinnou výbavu a čuměli, jestli mám sjetý gumy. Od tý doby radši držím pusu. :-))
Astalavista
05. 12. 2002Monty_Python
03. 12. 2002
Kolik panáků jsi měla v sobě, dkyž tě odchytili ty poldové? :)))))))))))