Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVLK
01. 12. 2002
12
1
3979
Autor
Notreal
Je noc.
Vánek větru přinesl mi touhu
odnesl mou lidskost
Běžím - míjím kmeny stromů
utápím se v temné psychóze
Měním svoji podstatu
Dechem prorážím
zatuchlý prostor mezi stromy
Cítím - touhu, pobláznění
bubny zní mi v srdci
Vidím - rudě, již se blížím
(Bouře duní nad mým duchem - následuje chtíč)
Na otevřené planině
stojí mladý stín
Mé drápy přitahuje jako magnet
V krvi cítím dosažený cíl....
V řevu - úzkosti
probouzím se....
1 názor
Jsi člověk kterému se zdálo že je vlk? Nebo vlk kteremu se zdá žeje člověk??????
mně to přijde, jako když člověku zakazujou přirozenost a některý pocity a pak mu i vášeń a takový věci přijdou jako temný, zlý a nebezpečný.Totéž o vzteku.
-t-
juchuuu, ráda, děkuji :--)
nejdřív se mi zdalo zvláštní, že jsi napsal "přinesl mi touhu - odnesl mou lidskost", ale po tom, co jsem v pátek viděla večer jeden film, tomuhle rozumím líp
mohu vzít tohohle vlka smečce, dáš mi svolení dát tvé dílko do klubu magie ? do kategorie Vytí na Měsíc
ShadowDancer
09. 12. 2002
Todle je to, o čem říkam, že má hloubku :o)
Ale to maj skoro všechny tvoje dílka...
*