Ancient

Když jsem to měl za sebou

konverzaci a společenský oběd

nejhlubší hrůzu rodinného života

v pokoji už byla tma a porouchaný rádio

nadrženě sípalo a opakovalo se

dívala se na mě vyděšeně &

zakousla se do červenýho polštáře

na kterým byl vyšitej ( nepříliš

dobrej ) text měla zase hnědý oči

byl to největší zážitek všech dob

a slyšeli nás úplně všichni

a další ráno jsem si vzal

černou košili starou asi

dvacet let – napsal jsem jí

lakonickou zprávu o včerejšku –

a přestal jsem ten den popisovat

normálně jsem přestal

a myslel jsem na všechny

přestal jsem používat a

a spisoval jsem v hodině

matematiky biologie čmáral jsem

si mantry včera po cestě z Brna

jsem u Prostějova usnul a

vzbudil jsem se doma pod stolem

s telefonem ( staring at the sun )

usnul jsem a zdálo se mi o tom

co jsem jí další ráno

nenápadně psal

Opravuju svoje chyby z pátku

i když jsem si po cestě koupil čokoládu

& přestal jsem vnímat prázdnotu

četl jsem si čínskou poezii

včera o půl deváté nad vysílačem

tam kde jsi seděla a trhala papíry

s nekonečnou vervou - s plamenem v očích

nad koncem listopadu minulého roku

jsme oba umřeli

znovu se narodili a povstali

překonali všechny a za ruce jsme leželi

psali haiku

malovali jednooký ryby a za komíhání

všech snů a nápadů nad komíháním

všech písmen nad radostí ze života

nad nekonečným štěstím nad Ginsbergovým

Kvílením jsem tě včera v sedmnáct hodin

poeticky rozkřičel na CELÝ SVĚT !