Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO zázraku, vyposlechnutém v nádražním bufetu na Masarykově nádraží.
Autor
Rowenna
Ta stará žena s malíčkem cudně vztyčeným
nad dvoudeckou s pálivým rumem
mi řekla, teda dámo, jestli vám mohu něco povědít
a u vedlejšího pultu poslouchal nějaký její amant
já byla nějaká dáma, ale teď vám povím
co jste nikdá neslyšela
a dítě tahalo mě za kabát
mami, kdy nám pojede vláček
já vám povím, jak u mě bydlela
teda jen krátce, Marie i s dítětem
nechceš ještě bonbónky
zašeptala jsem na dítě
Tak to vám jednou přišli
no to byly taky Vánoce, ale já byla vždycky
ženská pořádná, u mě se dalo jíst ze země
ke mně Marie i s Ježíškem, Josefovy dřeváky
jsem přikázala nechat za dveřmi, byly pěkně
zahnojené, to víte mužský jaký jsou
no, já nevím, miláčku,
jaké chceš bonbónky
co třeba ty kyselé?
a ta panenka Marie s tím děťátkem se tak rozhlídla
po tom mým kvartýře, a řekla, tady budeme bydlet
konečně jsme, Ježíšku, doma
ale to vaše děťátko je taky nádherné
a vycenila na dítě
zuby krvavé klaunovskou rtěnkou
neplač, chlapečku, paní není bubáček
to ona si jenom tak hraje
u mě se dalo jíst ze země, to zase pravda je
no, co se chechtáš, šťouchla do muže
až zavrávoral. Víte, to bylo najednou
jako by mě celou zakrylo nebe
a ona mi ta Marie řekla, že za to
že jsem je nechala přenocovat
už nikdy od té chvíle nebudu brečet.
A měla pravdu. Nebrečím
Dítě omámeně přestalo rozkousávat
kyselý bonbón a dívalo se
na zářivý úsměv té staré ženy
bez domova, bez rodiny
nad její jedinou radostí
čočkovou polívkou s rumem
A já jsem řekla, děkuji, to bylo opravdu
velice zajímavé. A ve vlaku jsem kárala dítě
Co jsi mi sliboval? Že tak velký chlapeček
už nebude nikdy brečet.