Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesiráno
20. 01. 2003
23
0
3535
Autor
hermit
siráno
otvírám stupně
po krocích
v solných stezkách těla
a myslím příliš
jak otevřu je zcela
krajíce
se sádlem v bocích
(to zase mě další
slečinka nechtěla...)
Monty_Python
22. 01. 2003
"..to zase mě další.." "..otevřu se zcela/jak krajíce/se sádlem v bocích" Přijde mi, že básnička vychází z předpokladu, že člověk je tělo, a že člověk má tělo. V poslední části je, že nechtěla mě (S.) otevřeného (a tajemství se vytrácí..) do těla (krajíce se sádlem v bocích); v opačném směru následně otevřeného ven.. Poslední dvouverší je poněkud banální, ale to je - soudím - záměr, kdy forma kontrastuje s přechozím textem.. Je to povzdech, který se sbírá na povrchu těla, ve chvíli kdy je Sirano tělem. Ale každopádně Sir ano..
Ty jo.. to mi to kecá:)). Rád (si) interpretuju tvoje básně; většinou v jejich prostoru necháváš úchyty.*
omlouvám se všem, měl jsem včera po delší době nějak rozepsáno, ale chtělo to nechat uležet... čili změny...