Počítačový pravěk

Za dávných a dávných časů rozkvétaly pupeny jabloňových květů jen na jabloních, neboť počítačové animace nebyly ještě ani v plentách. Do adresy se nepsával zavináč, ale poštovní směrovací číslo, neboť internet ještě nebyl. Tehdy ještě ani nezačaly světu vévodit sálové počítače, natož pak Microsoft. Byla to doba počítačového pravěku, doba Strojně Početních Stanic.

Tehdy se v jedné takové strojně početní stanici začaly sekat tabelační stroje typu ARITMA a to častěji, než to o mnoho a mnoho let později dělávaly Windows. Přivolaný mladý programátor začal surfovat po krabicích devadesáti sloupcových děrných štítků, na kterých byla uložena rozsáhlá databáze. Při tabelaci těcho děrných štítků se totiž tak zvaná chyba kontroly na tmu vyskytovala pokaždé u jiné krabice.

Onen přivolaný programátor byl nejen mladý, ale i zkušený a tak během necelých čtrnácti dnů mezi devadesáti sloupcovými štítky objevil jeden zatoulaný štítek osmdesáti sloupcový. Byl to ten, který vykazoval chybu na tmu!

Protože tento programátor byl zkušený hacker, obrátil děrný štítek proti světlu a tak si ho ihned přečetl:

Seděla čekanka

na náspu u trati,

"Nečekej čekanko,

vlak se již nevrátí!"

"Tahle ta kolej

do světa nevede!

Já na vlak nečekám,

já čekám na Tebe!"

A protože byl hacker nejen zkušený, ale i mladý, ihned poznal, že tento děrný štítek patří do databáze jiné. Sedl proto ihned k děrnoštítkovému děrovači osmdesáti sloupcových štítků SIEMENS a příslušnou databázi vytvořil:

Rozkvetlou krajinou

vonící létem

jdu svoji pěšinu,

jdu mladým světem.

Za zády zůstali

kovboj i Vinetů,

mně to však nevadí,

život můj už je to!

Do cesty růžička

poupátko kloní,

musím ji utrhnout,

tak krásně voní!

"Netrhej růžičku,

ať dál si roste!

Ona má trny

a ty jsou ostré!"

Dvě prosté větičky

dobře mi radily,

růžička uvadla

a trny zranily!

Pěšky jdu po náspu

písničku pískám,

na růži zapoměl,

už si zas výskám!

"Sedí tam Čekanka

na náspu u trati,

ta na vlak nečeká,

ten se jí nevrátí!

Ta její kolej

do světa nevede,

ta na vlak nečeká,

ta čeká na Tebe!"

Tentokrát poslechnu

ta slova varovná,

třeba mi klikatou

cestičku narovná!

Bude tam ještě

na náspu u trati?

Mám o ni strach,

ať se mi neztratí!

Jestli ji najdu,

jistě mi zakrátko

ozdobí Tebe,

má skromná zahrádko!

Já nejsem zahradník,

ba ani poet,

přesto mi srdénko

začíná bolet.

Pak již děrný štítek mohl být zasunut do té správné databáze!