Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet pro hvězdu
07. 02. 2003
17
0
2278
Autor
Poetist
Jak tajemně dnes hvězdy září
a nebrání se obdivu
a tichou závist vyčtou z tváří
nás malých, kdo jsme naživu.
Jedna z nich obzvlášť jasná zdá se,
kdekomu hlavu zamotá,
však bezohledná ve své kráse
nezná už bolest života.
Plášť ledu z okna stírám dlaní,
skrz sklo se smutně dívám na ni
a zdá se, že se hnula.
To neslyšně po nebi plula,
aby pak sama zahynula
jen pro mé hloupé přání.
NIghtRunner
24. 02. 2004NIghtRunner
24. 02. 2004
Opravdu mi dochazi slova.Temi, jez me ted napadaji, bych toto uzasne dilko nedocenil.Proto bez nejakeho zdrzovani dam tip.
Jezis,to je naaaadhernyyy!!!!
urcite veeelkej tip a moc veeeeeelkeeeeeee diiiiiiky! Neumim vyjadrit slovy jak se mi to libi!
Zosha_in_Caribic_2
08. 05. 2003
Přání je nebezpečná věc... Víš, co se říká... Pozor na přání, splní se... To se mi stává až příliš často. Něco si přeju a ono se to pak splní, ale trochu jinak než jsem původně předpokládal. Ale to s tím zase tak úplně nesouvisí. Hlavně si lidi nepřejte sobecky. Uvidíte ... Budete litovat. A to se týká především a hlavně lásky :)
Velice mile to pohladilo po duši, trochu škoda, že to v posledních dvou slokách změnilo rytmus. Ale jinak dobrý, tip!
Díky. Pro Endifa: K tý jednoduchosti... co bys chtěl, když jsem to psala ve škole a žvanil mi do toho zeměpisář... naprosto nepoetická atmosféra :-)
Vyborme.. jak poeticke, tak s dobrym rymem, versem,myslenkou a vtipem..T
Proč bych měla psát, když dokážeš tak skvěle vyjádřit mé pocity? Nádherné a dojalo mně to.
Líbí se mi to moc. Je v tom cit, upřímnost, melodie. Mám ale strach, že sem vstoupí ti, co začnou ukazovat jako tobě, ale taky jako všem a možná hlavně sobě – podívej, hele - září-tváří, a tady, zase – zdá se-kráse, no a tady, opět - ……..
Mám strach, že budou kroužit nad básní ostrými skalpely – tam říznou a semhle říznou a budou ukazovat co kde jak proč, a nebude jim vadit, že ta slova za to nemohou, že jsou tam, kde jsou, že tím, že jsou tam kde jsou, je ta báseň živá, že to teplé, co vyteklo pod ostřím, byla krev té básně a že ta báseň neležela na pitevním stole.
Já si moc nepřeju, aby sem vstupovali ti se skalpely, i když ty si to přeješ. Já si spíš přeju, aby sem přišli hlavně ti, co jen tak chodí s prázdnýma rukama, nakouknou, pozdraví a odcházejí s hezkým pocitem, že viděli něco hezkého, prostého, nevypreparovaného. Kteří přišli hlavně pro potěšení a nekoukají na nápisy nad vchodem.
Děkuju vám, obzvlášť tobě, guyi. Napsal jsi to nádherně, ale kdyby nebylo těch lidí, co pitvaj hrubej povrch a neberou ohled na to, že drží pohromadě něco jemnýho uvnitř, nedokázala bych nikdy docenit pár hřejivejch slovíček od těch, co přicházej s prázdnýma rukama.
* Líbilo :)
(čistě soukromě mě trošku mrzí, že to má tu jednoduchou formu... no, asi má teď na mě vliv geniální Skácel :)
Guy to vše řekl za mě... Na mě dopadl hvězdný prach z tvé padající hvězdy a v mé duši z ní tak kousek navždy bude...