Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHrob
Autor
Lúmenn
Blízko prašné cesty,
pod uschlými keříky
a vrstvou loňského jehličí
byl hrob.
V popraskaném náhrobku
psí víno proplétalo se
a zlomený zrezlý kříž
na zemi ležel, v rose.
A na kameni prastarém,
písmena dvě tři stála.
Ostatní smetl vítr, déšť
a holá je teď skála.
Kdo asi leží pod zemí?
Jak jmenoval se, kdo byl?
Proč právě zde je pohřbený?
Než zemřel, jaký život žil?
Vedle, pod stříbrnými smrky
se tyčí pomník ze žuly.
Vysoké na něm stojí sochy
a aniž by se pohnuly
své mlčenlivé slepé oči
zvedají k nebi prosebně.
Já ptám se, za co asi prosí,
Ať ti, co kolem půjdou,
ať lidé konečně,
vzpomenou na hrob vedle?
Ať pohlédne poutník osamělý
raději na rov hlínou přikrytý?
Vždyť možná mnohé chrabré skutky
zůstaly pod ním ukryty!
Však zlaté silné řetězy,
kol poníku se sochami,
se blyští jasně na slunci
a řinčí ve větru
svou píseň slávy.
Kdo asi leží pod nimi,
kdo tolik peněz vydal
aby i dlouho po smrti
si každý jen jej všímal?
Mohyly králům, rovy rolníkům.
Ano, ale proboha,
jak na nahém mrtvém těle poznáte
který byl rolník a který král?