Někdy kolem roku 1985

básnička pěkná :)) a co se týče toho 1985 - za rok se narodím :)* * * *

***********

Nejsem vačice opossum, abych měla březost 12 dní! :o))) Na tu nechutnou historku se těším, sem s ní do Zpráv! :o)

!*

Ty lepkavý zvířátka jsem měla taky... i gorilu, nin! :o))) A kraba a hada a myš! :o) Jak tu někdo nadnesl žužu, to je samozřejmě hnus, ale ještě větší hnus byl PENDREK!!! Holky si to kupovaly a já jednou ochutnala, to fakt chutnalo jak policejní pendrek, tfuj!!! Rowenno, ty jsi vzorná matka, nepamatuju se, že by si moje máti kvůli mě někdy odříkala. :o)

Jo a obsesní sen se mě zdá o maturitě. Jako že se po letech zjistí, že mi neplatí maturita a já ji musím dělat znova. Vždycky v tom snu jdu tím širokým schodištěm (naše škola byla krásná... i když úplně na hovno) a říkám si "ty vole, jak chceš udělat maturitu, když si z celejch 4 let na škole pamatuješ akorát Thomasovu moučku a phytophoru infestans?"

Thomasova moučka, když už, to je průmyslový hnojivo... ale Thomasova poučka by šla taky, my měli ve třídě Thomase Málka, známého kaliče, ta by mohla znít nějak jako "Pij, dokud sedíš, dýchej, dokud ležíš", nebo nějak podobně....

Monty, a co lékorky? ten vnitřek je vpodstatě pendrek :-))) já vždycky jedla jen to sladký barevný okolo :-)))

Tak to jsme dvě, taky jsem jedla jen to barevný okolo, protože PENDREK, to je HNUS. A to říká člověk, kterej si rád dá psí bonbóny (zn. Good Boy), takže na tom ASI NĚCO BUDE.

Carrie: Jo, jednou jsem si udělala krásnej košíček z kelímku od limonády a vokousala jsem celej pytlík lékorek a to černý jsem si nechala na večer a večer jsem to sežrala u televize a celou noc jsem blila, jako alík. Od tý doby to nemůžu ani vidět :-))))) MP: moje máma teda taky jedla z banánů jenom ty špičky a vykusovala šlupky, ale že by byla vzorná, to se říct nedá :-))))) Bodeť ne, když ty banány byl jedinej její příspěvek na mou výchovu a výživu :-)))

Mno, já mám kachní žaludek, takže jsem toho v životě moc nenablila, co si vybavuju, tak 3x - jednou jako dítě po zkaženým lančmítu, podruhý v pubertě, když jsme s klukama hráli karty a kdo prohrál, musel do sebe kopnout dvojdeckovou sklenici Hanácký vodky (a já prohrála několikrát za sebou) a pak při porodu, ale sežrat CELEJ KELÍMEK toho hnusnýho pendreku, tak budu blít jako několik Alíků dohromady...

Nebyl to CELEJ kelímek! :-))))) Byl to jeden vokousanej pytlik :-))))) přesto ta noc byla nezapomenutelná, fakt :-)))))

Kelímek nebo pytlík, muselo toho bejt DOST. Tfuj. :o)))

Da, znáju!

Tak tedy ani já se neřadím k vzorným matkám. Fuj, takové slovo. To zní jako vzorný pracovník. :-))) Ale když ty banány přece byly taková vzácnost, že ano. :-))

:-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))) Rowenno, ona je taky otázka, která matka je vzorná :-) asi by to každej definoval jinak :-)

Mno, tak určitě to nebudu já. I když mi moje máti prozradila, že prej tchýně něco podobnýho plácla... hua hua ha, jak by řekl Stanislav_Vašina. :o)))

Tak já teda myslim, že vzorná matka je taková matka, která je pro svoje dítě v pohotovosti, kdyby si odřelo koleno, nebo sežralo plnej pytlík lékorek a nebo kdyby ho opustila první (druhá, třetí, dvacátá) láska. Ale zároveň taková, která mu umí říct, že televizi do pokojíčku nedostane, i kdyby se na hlavu stavělo, která ho nechá v samoobsluze ležet na zemi a kopat nožičkama a řvát, že chce čokoládu a v klidu odejde ke kase. Taková, která se postará o kulturní i sportovní vyžití dítěte, ale zároveň o svoje vlastní. Taková, která dítě přijímá, jako osobnost s vlastním názorem a ten názor akceptuje, i když nesouhlasí. A tak dál :-)

No jo, od tchyně přidělení takového titulu obzvlášť potěší. :-)) To ta moje tak milosrdná nebyla. Hlavně si myslím, že je to bezobsažné. Neexistuje nic takového, jako je vzorná matka. Nějaký prototyp matky? Neexistuje ani prototyp dítěte. Takže, můžu být občas ulítlá, a vyjít ven s děťátkem ve špinavé čepičce, a nevyžehlit triko, a tajně na záchodě jíst burské oříšky, ale nesmím v žádnou chvíli přestat to své dítě milovat. :-))

JO :-)

tyjo, já jsem si ráno koupila pytlík lékorek a teď jsem ho tady CELEJ sežrala - mně hrozně chutnaj ty "obaly", ale nemohla jsem to v práci okusovat, stačí, jak po nich slintám, to už by bylo dost nechutný, kdyby mě někdo viděl... ale zatim mi nic nejni... :))

Dík za objasnění. :o)))

A jedlas i ty VNITŘKY, nin? :o)))

Já jsem asi zvrhlá, ale lékorky a pendreky miluji a můžu je jíst na husto. Hned běžím si je koupit. :-))

ble.....

ble.....

MP: No jo, seš lepší.....

Je lepší, líp zvrací. :-)))

Nejsem lepší, jen je mi víc špatně...:o)))

Stando, tvoje žena líp zvrací

no právěže i ty vnitřky, píšu přece, že to nemůžu v práci ohlodávat, to by si mě všimli... já tu moc nesmím jíst při práci, když tu kromě toho všeho, co dělám, ještě mám zvedat telefény! ale teď trochu škrundám...

Standa ví, Standa mě zná...:o)))

MP: nin tě ohrožuje!!!

jestli Monty zrovna nerodí, tak to určitě zvládne mimochodem, já taky zvracela asi 3 x v životě, ale ta historka o posledním zvracení je moc nechutná, kdyžtak jenom Monty do Zpráv - Monty, vyprávěla jsem ti, jak to bylo s h. a s borůvkama? :))))

:-))) a babičky chodily furt dokola do fronty na mandarinky...to bejvaly Vánoce! :-)

:-)*

:-)) *

**

*

R., to bych nechtěla zažít!! Ten pocit! Na blbůstku až moc dobrý!*** a a a co Hašlerky - tenkrát v tom krásným roce 1927???:-)

Skvělý!***

.-))))

jojo... sice jsem byla tou dobou na gymplu, ale pamatuju a rozumím... nin: já měla dráčka, želvu a žábu ;-))))

že to bylo hnusný na chuť? :)

:-))))) jsem furt čekala žužu

no ... byly to samý šmuky, ale byla z nich nějak větší radost ... nebo jsem stará struktura ?

Jako dospělá Ježíška nesnášim, nakupuju, balim, vymejšlim, prachy mě to stojí, ale děti jsou vděčný Ježíškovi!!!!! To musí bejt ale děsněj sen!!!!! Budíš se zpocená?

Ano, budím. Je to opravdu obsesní sen. :-)) A vracívá se mi i teď, když děti velké pro hračkách netouží. :-))

No, ono to má ještě jednu rovinu. Ten rok je důležitý. Pamatujete si tu hrůzu, kdy všechno pod pultem, nic normálně se nedalo sehnat? Naposled jsem takhle vybrakovaným hračkářstvím bloudila zhruba před půl rokem. Ve snu. :-))

Já si tu hrůzu pamatuju, akorát jsem ji nějak nevnímala v hračkářství :-) bylo mi 19 asi a tak mi zajímaly spíš hadérka :-))))) a šminčičky :-) Ten sen neni o hračkách, víš, je o bezmoci a o strachu, že těm svejm dětem nebudeš moct dát, co budou potřebovat. Teda asi bych řekla já. A tak mě to rozněžnilo!!!!! :-)))*

* to mi bylo 9 :)

Tak to se Nin akorát potili tví rodiče. :-))

Pamatuju se, jak mi táta nosil naprosto nevhodný dárky pro děti -takový ty nechutný zvířata z průsvitný gumy, co se prodávaly na poutích, dalo se to přilepit na sklo myslím, na tu lepkavou stranu se chytal každej chloupek, dalo se to skvěle trhat na kusy :)) - většinou to byly gorily nebo hadi - máma z toho měla pokaždý záchvaty, že to je ohavnost :))) Jinak jsem měla hračky každej pes jiná ves a některý vyřezaný od dědy - vzpomínám tu jak Malej Bobeš, co? :)) - ale děti si můžou hrát s čímkoli, měla jsem dohromady zvířata s panenkama a se vším možným a představovaly úplně něco jinýho, než měli... akorát mi trochu vadily ty jejich různý velikosti, ale jinak mi byly detaily šumafuk... :)

a já jsem v tomhle roce sháněla výbavu na miminko :-) ještě, že jsme měli " protekci " v Bambinu, jinak jsme neměli šanci na dupačky :-)