Tenhle obrázek je strašný omyl

jen ve mně zůstala ta vůně nočních stromů

rostoucích směrem ke slunci jenž drží klíč

k otevření očí a rozšíření mysli pomáhající

jako strážce tam u severní brány

                       který sleduje oblohu

                       a hlídá všechny poklady země

v níž se skrývají nejrůznější podoby

tebe

sněhová bouřko meteore a..skály

                       ošlehané modrým větrem

                       sluhou boha a všech jeho synů

Pod mořským dnem je ukryta sněhová vločka

ledovce jsou rozpuštěny

indiáni si s nimi umývají obličeje

zpocené vírou v zemi dvou sluncí

která by se střídala a každých.tisíc.let

by svítila spolu a intenzivně - tvořila by zrcadlo

které pomocí zlámaných paprsků vln

svítí na osamělé žebráky

s velrybím srdcem jejich myšlenky které jsou vidět

jenom když otevřeš okno - v půlnoční hodinu

sněhová vločko

                 orosená mořem

                                 přilep se na sklo

otevři okno jenž bude prvním impulzem

ke stvoření světa

houpajícího se

                       na vlnách imaginace.