Země Rowennie

Vydrhneme všechny dlažnice

od přízemí až na půdu

police a krbové římsy umyjeme

přeleštíme mosazné kliky

od dveří

a oblouky postele

ozdobíme ptačím peřím

těch ptáků kteří  kýčovitě

připomínají rajky

a vymyslíme si

název země

do níž všechno to čisté

přemístíme. Rowennie

pro nás stane se domovem. 

Neboj, se milý, tenhle sen

ožije. Stačí jen zarputile

doufat a chtít.

Až ji zabydlíme

tu naši Rowennii

tanečníci vedeni

trylkem skřipek

budou podobni

němým harlekýnům

snad, že ty tóny

jsou tolik tklivé.

A města roztáhnou deštníky

až bude pršet, a bouřky

budou vždycky jen

tam vedle

kde nikdo nebydlí.

Budu snášet trpělivě

vajíčka kropenatá

stojící na špičce

v proutěné ošatce

a ty je budeš zahřívat.

No tak dobrá, jestli chceš

budeme se střídat.

Chvíli budeš snášet ty

chvíli já.

Promlčeni dějinami

provždy budeme

my Kolumbové

objevitelé Rowennie.

Štěbetání a krákání ptáků

po stopě běží divoký pes

možná kuna, už větří

má kolumbova vajíčka

proto můj milý

i ta přeneseme v ošatce

do země Rowennie

bídu a porobu

odnese liška na ocase

a až rozkvete

o noci svatojánské

zlaté kapradí

budeme šeptat

co si nejvíc přejeme

ať navždy čistá

a zabydlená je

ta země kouzelná

Rowennie.

A až vybělí nás čas

jak kosti v poušti

až stanu se krajícem

chleba, který okoral

neprozrazuj mi, prosím

kde je to místo

odkud se z Rowennie

zpět na zem padá.