Královna kočka a princezna (automatické básně ii)

Slyšíš ty šamanské bubny?
kruhy v obilí (bubliny na tváři)
horší jak modřina pod okem jedenácti nevyspalých nocí.
Nikdo nám to nemůže vzít
odepřít,
nikdo nám to nevezme.

Asi bysme měli trvat na základech -
víc se smát,
princeznám do tváří - léčitelům do srdcí.
Přesto něco chybí.
Ani Festival radosti nenahradí
jednu pusu, na dobrou noc.

Oknem proudí ráno.
křeslo stárne pomaleji, když na něm sedíš.
Moucha leze po ruce
(trochu to šimrá/krčí se)
Končim se všemi starostmi.
Podívej! už se zase směje,
v divočině bez nehod -
a maminky.

žádné námitky?
Cigáro hasne o plachou stěnu popelníku.
Je to dávno co jsme k sobě byli upřimní!
Na obtíž nejsou jenom věci (a lidi)
někdy i pocity.
Ano, samozřejmě -
je to thak.

Už mi nestačí pohledy,
vlaky dojíždějí pozdě.
Špatně se píše na dopis
v nočním kupé,
které si uhání samo o sobě.
na strojvůdci nezávisle
žlutým srpnovým polem.

( bouře V
když bouře utichá
samizdaty vrhají se přes palubu
lásky hoří na hranicích,
tam kde je někdo zapomněl
o nich psal.
A lidé v autech po dálnici
hůře jak mravenci
sem a tam
snad na ně nezapomenou
ne nezapomenou
nemůžou.

po cestách
lesech
polem - tam a tam
těžko uvěřit
města za sebou
všichni se radují
nosí dlouhé vlasy
kouří z dýmek
tabák na pozbuzení
a trochu s přivřenými víčky
bojí se,
že nikdo je nechce.
Už nikdo neposlouchá
tu tvojí prázdnou modlitbu -
- plnou chyb
o nás)

Baráky vyčuhují z vody,
nesmírně - nemírně, nepřirozeně
nezodpovědně,
Hle! nervózně, hraje si s prstýnkem ( ze dřeva
pro lidi -
na samý okraj
vztahů, trvá to.
plní se!)

Když léto rozkládá se,
šířící pach vniká do ulic - to napětí je cítit ve vzduchu.
Královna kočka se protáhne
chtěla by vše
a poslat do vězení
z bambusu
a rákosu.
Hrát na flétnu
radovat se a pít víno.
Hrozny očesat. poslouchat šumění moře.

Mladí opálení lidé
štíhlí jako ze seriálu "o pohodě"
se milují
ni netuší, že
podzim jim už padá na hlavu.
Královna kočka sleduje je z podzemí.
Rosa na chodidlech. Kosa na kámen.
Už přituhuje.

Uwa prorokovala šťastné konce,
Pan tucznak je skeptik,
jako obvykle.
Jana plaše zdraví na odchod,
Tadeáš ve člunu cítí se osaměle
a Jirka? na konci
příběhu, šáhne si bezohledně na život.

Tak princezno
neohlížej se -
neměj námitky.
Královna kočka umře.
Zavři oči
a -
- lehce šeptem -
pojď pryč
pojď pryč!
Pryč!
Pojď pryč,
pojď pryč
pryč
Pojď pryč.
Courtes,
Clamores.

---