Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJitro
17. 09. 2003
15
0
2194
Autor
Elyanne
Chci srdce do tvých velkých dlaní schovat,
nebát se zítřků ani pozítří.
Vím, že si budu věčně pamatovat,
co každým dnem mé ráno rozjitří...
Ty můj jsi nebyl, já tvou stále znova...
Čo ráno rany rozjatrí
večer je zabudnuté
skryjeme spolu, ja a Ty
v našich dlaniach objatí
srdce prebodnuté...
Podobně jak už tady bylo řečeno, cítím v tom sebe, nádherně formulované.
Hodně mi to připomíná moji zkušenost...nemilou avšak stále připomínanou... líbí...:-) * + klub
Je to celkem slušný. Fajn závěr. Jenom si nedokážu představit, jak se "ráno rozjitří", vím, co jsi tím myslela, ale trochu se mi to tam tluče. Ale stejně (váhavý) tip.
Náhodou to "rozjitří" je výborná slovní hříčka.
Moc se mi líbí kontrast mezi optimistickým čtyřverším a smutným závěrečným veršem.
TIP
Mozna bych zmenil zarazeni, ale to je skoro jedno. Je to takove obycejne hezke :).