Zhmotnění strachu : Galerie smrti

ZHMOTNĚNÍ STRACHU – Galerie smrti

Katy se před očima vykreslila hluboká tma. Tma, kterou však vnímala velmi silně. Věděla že se ocitá ve svém snu a tušila, že to určitě bude něco zajímavého. Jenže pocit cítění snu byl nečekaně silný. Katy měla často hodně reálné sny, ale tohle mělo v sobě neskutečnou energii vědomí. Dýchala, obklopená temnotou a cítila jak se její dech mění v chladný proužek mlhy. Chlad prostupoval celým jejím tělem a Katy se začala třást zimou. Ruce okamžitě schoulila k sobě, jako by to byly dvě lesbicky naladěná stvoření a dlaněmi stiskla pevně svoje lokty. Katy si až teď všimnula, že její tělo je úplně odhalené. I když se často necítila v Evině rouchu příliš dobře, tak teď stydkost nepostoupila příliš kupředu. Katy cítila jak ta hluboká tma obdivuje její tvary a konečky prstů se dotýká každého záhybu na jejím těle. Strnula vzrušením – její tělo se pomalu odpoutalo od země. Vlny nekonečné tmy ji nyní nadzvedly do výšky s ohromnou lehkostí, jako by vítr pozdvihl beztvaré rouno hedvábí. Katy vnímala jak pluje nereálným vírem temnot a dostává se do jiného prostoru. Síly ji postavily na nějakou tvrdou dlažbu. Katy už neváhala, chtěla zjistit co se to děje.

 „Je tu někdo?Kde to jsem?“

Ta slova tma pohltila ještě dříve než je Katy slyšela vlastním sluchem. Náhle se před Katy objevila nějaká šedá tečka. Nebyla si jistá, jestli je tečka skutečná, nebo je jen výplodem zmateného oka. Šedý přízrak se k ní pomalinku přibližoval. Katy si hned uvědomila, že to co se k ní blíží je opravdu hodně daleko a tak neváhala a vyšla přízraku naproti. Z té malinkaté tečky teď Katy měla obavy. S každým dalším krokem se jí zviditelňovaly jednotlivé obrysy šedého jevu. Podlaha začala být nestejnoměrná, Katy našlapovala opatrně, cítila jak z podlahy sálá stále větší teplo. Přízrak se začal přibližovat víc a víc. Katy viděla jak se zvětšují jeho obrysy. To co se jí zjevilo před očima už ale nebyl žádný šedý přízrak. Katy viděla jasně, že k jejímu tělu směřuje zobrazený duch mrtvého lidského plodu znázorněný jako obraz. Už neudělala ani krok a strnula údivem. Najednou se jí detailně zobrazily další detaily obrazu. Na povrchu rosolovitého těla se zahryzávaly do jemného masa černí červy. Celý obraz nabýval na velikosti. Katy viděla, že míří na ni. Snažila se uhnout na stranu, ale místo toho upadla na zem. Jejím tělem se okamžitě prohnala ledová pila hrůzy. Její ruce byly zabořené v nějaké organické hmotě. Katy cítila jak se jí o kůži otírá něco pohyblivého, zároveň však vnímala to teplo, které ji přineslo velkou úlevu od chladu. Velmi obratně se postavila zpět aby mohla čelit ohromnému obrazu, který se ji snad snaží pohltit. Její snaha však byla zbytečná, protože ať se pohnula kamkoliv, tak obraz změnil směr k ní. Setkání bylo neodvratné, stejně jako pohled, který se teď Katy naskytoval. Viděla detailně nenasytné červy, jejich trhací ústrojí, jak polyká malinkaté části rosolovitých kapek. Katy zavřela oči, obraz byl již u ní, ale jeho postup nepřestal. Katy cítila jak se celá ponořuje do hnijícího rosolu, jak její tělo absorbuje černé červy jako voda ponořené kamení. Její hlavou se rozezněl naplno pazvuk umírajícího plodu. Najednou se jí pod zavřenými víčky odhalila teplá podlaha a Katy spatřila nekonečnou planinu posetou mrtvými plody a miliardami černých tlustých červů požírajících jejich jemné rosolovité maso...

„Aáááá....néé – DOST !“ vykřikla v beznaději Katy a otevřela oči.

Znovu upadla zrakem do absolutní tmy.Po chvilce uklidnění před sebou uviděla další šedou tečku. Její dech nabíral na síle, srdce se jí rozbušilo, jako při vášnivém sexu se svým milovaným Jackem. Ale Jack tu s ní nebyl. Ten sen do kterého se dostala byl až příliš reálný. Byla si už téměř jistá, že se dostala do nějaké vedlejší reality svého vnitřního světa. Netušila však co to má společného se zmizelým Jackem. Jediné čím si byla jistá, že to co se skrývá pod dalším šedým obrazem bude ještě horší...