Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObed v destivy nedeli...
Autor
Andulka
Prsi, fouka vitr, poslednim listum rostou kridla a pristavaji na kaluzich. Je sero, sychravo, posmourno…..a ja mam prazdnou lednici. Lakam sveho maleho : “Pojd, pujdeme nekam na obed. Treba na cinu…horkou polivku s morskymi potvurkami, krevety v ryzovem teste, krevety v knedlikach….a vsechno si budeme macet do palive krenove omacky, co nam bude stoupat do nosu a co mas tak rad.” Mam hlad a zacinaji se mi sbihat sliny.
“Ne, mami, dneska ne.”
“Tak pojd na sushi…”
“Mami, ja chci byt doma.”
“A co takhle k Italum…”
“Mami!..”
“Musime alespon nakoupit…”
“Tak jdi sama”
“Proc sama, ty jis taky. Vis jak se rika, ze bez prace nejsou kolace....a bylo by prece nefer, kdybych to odpracovala sama.
Neochotne souhlasi. “Mami, muzem se zastavit ve sportovnim?”
“Ne!”
“Mami, maji jersey na slevach….Marek jich ma plnou skrin…”
“Ty taky!”
“Ne, ja mam jenom ctyri.”
Automaticky zasunuje cd do prehravace. Autem se rozbusi rap, me to desne leze na nervy, ale s pokorou to polykam, protoze nechci byt jako moje maminka,
“Mami, poslouchej....oni nezpivaji sproste....oni rapuji basne.”
Zastavuje pred sportovnim. Maly si vybira jersey a prihazuje teplaky.
“No tak teplaky snad ne.”
“Proc, jsou teply a pohodlny…”
“Tvoje teplaky me stoji vic jak moje kalhoty….Vzdyt se na sebe podivej. Kalhoty v rozkroku, tricko ke kolenum, retez kolem krku….vypadas jak pimp. “
“Mami, to se dneska nosi. Vsichni to nosi, to vis, jsem uz teenager …ze mi oholis hlavu, az prijdu domu.”
“ No prave. Proc ti neni ukradeny co nosi ostatni? ….V patek si mi slibil vyluxovat a je nedele.”
“Ja vyluxuji…”
Maly nanosil do kuchyne tasky plne jidla. Davam na stul cersvy italsky chleb, feta syr , modry syr ,olivovy olej a olivy. Doma je teploucko, v zaludku taky dobre….a vareni muze pockat do zitra. Janik odklizi talire ze stolu….”Mami , dostavam pusu na pusu, na tvare…..Podivej, uz jsem skoro velky jako ty…”…v ocich ma jiskricky a spokojene se usmiva.
Vezmu jeho velke dlane do svych.....a chci mu rict, ze s nim zacina mavat puberta....a ze to je jedno z nejtezsich obdobi v zivote a ze mu mozek teprve dorusta a jakych potmesilosti a chyb jsem se dopustila ve sve vlastni puberte, ze bych ho pred vsim chtela uchranit....Vydrzim nerici nic a jenom doufam, ze kdykoliv me v zivote bude potrebovat, ze k sobe budeme mit blizko, tak jako ted.