Nemilé zjištění

Nemilé zjištění

Přišle do velké místnosti, byla plná lidi a všichni čekali jen na něj, ostatně jako každý pátek. Posadil se do  pohodlného křesla a  s úsměvem povídá : ,,To všichni čekáte na mě? Tak to abych začal vyprávět . “

Můj  dnešní příběh se odehrává na místě ,na kterém by to nikoho nečekal ,uprostřed hlubokého lesa v krásném ,starém domě .Všechno uvnitř bylo nasákle starobylou atmosférou . Majitelka paní Stefanidesová  ,už nebyla nejmladší ,trpěla nevyléčitelnou nemocí a její stav se stále zhoršoval .Doma jí vypomáhali její děti .Syn Tom ,nenáviděl to místo ,ale matku měli natolik rád ,že jí nedokázal opustit .Kláře samota nevadila ,neustále byla začtená do různých encyklopedií ,nebo jen tak pokukovala z oka a tvářila se nepřítomně.

Jednoho dne se stav staré paní na tolik zhoršil ,že žádné léky nepomáhaly .Zmítala se na posteli v úporných bolestech. Obrovské kapky potu jí stékaly po čela .Už nemohla dál .Křičela ,její křik ,který doprovázel žalostný pláč dcery se nesl celým domem .Tom rychle zavolal pro lékaře ,však než dorazil ,bylo pozdě .

Jak si tak vzpomínám neměla velký pohřeb ,pár členů rodiny a minimálně přátel .Po pohřbu se moc věcí nezměnilo .Přišel právník oznámil ,že dům zdědí děti,čemuž se nikdo nedivil a navíc dostanou dost peněz ,aby do konce života nemuseli pracovat .

Když se Tom dozvěděl  kolik peněz zdědil  ,neměl důvod v nenáviděném domě zůstat ,rozhodl se ,že musí vážně promluvit se sestrou o prodeji domu .To nevěděl ,že sestra bude tolik proti: ,, Ne.Už se s tebou o tom nechci dál bavit.Jsem stoprocentně přesvědčená , matce by se to nelíbilo.“Po těchto slovech neměla Klára už co říct ,tak raději odešla ,za svými knihami. Tom to tak nemínil nechat .Při pomyšlení na peníze ,které by za prodej  mohl dostal ,ho napadaly hříšné myšlenky.,,Dám sestřičce ještě jednu šanci ,možná po čase změní názor.“To se však nestalo.A tak se v jeho hlavě začal pomalu rodit zákeřní plán.

Toho dne Tom odešel a měl se vrátit až k večeru .To udělalo Kláře radost. Zamířila do svého pokoje ,když tu uslyšela vrzání.Otočila se.Nikdo za ní nebyl.Udělala ještě další krok ,aby se ujistila .Nic se nestalo.Pokračovala dál  po schodech.Najednou ucítila řezavou bolest ,jak se jí drát zařezává do nohy. Skutálela se ze schodu .Bylo slyšet jen slabounké zaúpění a pak ticho.

Tom přišel domu odstranil natažený drát a zavolal strážníky. Za hodinu se cely dům jimi jen hemžil.Jeden přistoupil k Tomovi : ,,Musíme prohledat celý dům ,vypadá to na vraždu .Má pořezaný kotník od nějakého drátu.“Tom ,který se tvářil ,jako by to byl nejhorší den jeho života se ulekl :,,Podežíráte mě?“Vypadlo z něj ani nevěděl jak .,,Ne ,ne zkontrolovali jsme si vaše alibi.Vidělo vás nejméně deset lidí v hospodě Na růžku.Takže můžete být v klidu.“

,,Pane kapitáne pojďte sem! Našli jsme nějakou závět.“ V pokoji staré pani , ve kterém se po její smrti s ničím nehýbalo se našla nová ,platná závět.

,,Svůj dům odkazuji dětem bez rodičů ,jelikož moje děti ho nenávidí.“

,,Tím se s vámi dnes loučím.“ Řekl starší muž s lítostí ve tváři a pomalým krokem odcházel k východu.Náhle se otočil ,,Tak zas v pátek.“