sníst pohled anděla

chápu běh času 

určite je to skvele napísané, šup sem s tým, tuším, že...

Hani snažím se tomu dát nějaký tvar...věčně přepisující, nespokojenec- jsem rád že čteš/čtete.

...a stále čakám (e) na dopísané...

:-) 

Nech se překvapit Marcelo, mám rozepsáno. :-)

Vrátili jste se? Do té vaší ulice? :-)

Posílám si avízo a časem se k tomu -- snad v jiné "vnímatelské" náladě -- vrátím.

Lakrov: Mizící svět není o smutku z rozchodů. Ovšem výklad, nebo pocit z ní ponechám na čtenáři. Druhá je pak jakési pokračování v čase. Petr

...Mizící svět... na mě vrhá cosi jako "smutek z rozchodů",  ale tomu prudkému přechodu na ...sníst pohled anděla...  nějak nerozumím, takže dočítám do konce s pocitem určitých rozpaků.  Přesto uznávám, že něco do sebe ten text má;  jen (vzhledem k již zmíněné náhlé změně nálady) nedokážu říct, co.  

Konec konců ono "nelpění" ,ve kterém trocha toho lpění přecejen zůstala,může být samo o sobě námětem pro báseň. Myslím ,že skutečná báseň v sobě musí vždy obsahovat jakési napětí a rozpor mezi lpěním a nelpěním může takovéto napětí básni poskytnout.

Petře, formálně je to poezie, poměrně jasná, řekl bych. S prózou text nemá podle mě moc společného.

bixley: Ahoj, poslední dobou vlastně už nepíšu nic jinýho než o všedním životě. Díky za stopu, dle tvého nicku vlastně ani nevím komu ten dík patří. :)

musaši: já myslím, že i budhista psát básně může /Kerouack, Ginsberg určo i další/ Básně psali náramný, ale je fakt že nevím jak vážně to s tím budhou vlastně měli. To nelpění na věcech ti schvaluju, jak stárnu přichází pozvolna i ke mně, a zdá se být tak nějak osvobozující. Petr

Zbora: i za výběr pro romantický duše se sluší poděkovat. K těžko zařaditelné formě /sám nevím kam s tím/ mi nezbývá než se pokusit to lidi naučit číst.

No a ten Redl ve sluchátkách nepasoval rytmem, to je fakt. Ale ten pohled...  ;-)

Ta Redlova písnička se k tomu nehodí... je moc rychlá :)

Jinak taková docela dobře vybalancovaná deníčková nostalgická melancholie. 

Kdyby texty nebyly naflákané do veršů a uveřejněné nesmyslně pod prozaickou kategorií, asi bych napsal něco o přehnané ukecanosti. Ale takhle nemůžu. 

Výber dám, ať se nabaštěj všechny romantický duše. 

Líbí se mi hlavně "Mizící svět ". - Kolik různých světů už z mého života zmizelo a ještě zmizí !   Ale učím se brát takové věci po budhisticku a na ničem nelpět. Otázkou ale je,jestli člověk,který se naučí budhistickému nelpění,může ještě psát básně. To zatím nevím,ale asi ne.  Tip. 

Nejhorší je "nucenej úsměv" ;-)

Všední život je vlastně nejpoetičtější. Aty to umíš uvidět... Tip.

a2a2: díky 

a všem kdo četli, a přidali tipanec.

dobrý, je mi z toho tak nejak melanchoulicky. 

taková jsem já ;c)

bestye: máš pravdu, nezapomínat na to pěkný...mimochodem dobrej nick.

Evži díky za stopu a souznění.

Lerak12, Dodola: díky.

Ag: díky za stopu co potěšila. Poslední dobou jsem moc nepsal a ani tady moc nečetl. Mám dovču snad bude čas, tak se juknu i k tobě.

Své anděly strážné si, doufám, vždy bereme s sebou... nostalgický příběh, ty temné bunkry těch mladých nechápu... u nás byl temný fakt doslova...

Paráda. Co, paráda... super je to! 

Obyčejný život se v tvém podání mění v něco jiného, tak blízkého a uchopitelného. /T

krásne pokračovanie príbehu, pamätám si veľmi dobre, ako ma mrazilo, keď som čítala o anjelikoch namaľovaných na vstupných dverách...myslíš, že návrat je možný, aj keď do iného domu ale  aspoň do "vašej" ulice?

*****

Velmi povedené...a nějakou tu maličkost jsem poslala ve zprávě:-))

božínku, to je krásný !!! odsejpá ti to, jakobys to snad i prožil :)))) skvělá hra s písmenky a vzpomínkama ***