22.12.2011 23:53 |
K dílu: Džihiro - japonská lázeňská pohádka
|
Algebra
|
Dekuji za spravku, Pecenaci.
Lec klenuto bylo jen pro jedno uziti, nakonec jsme se vsichni pohadkove proklenuli.
|
22.12.2011 23:52 |
K dílu: Džihiro - japonská lázeňská pohádka
|
Algebra
|
Dekuji za spravku, Pecenaci.
Lec klenuto bylo jen pro jedno uziti, nakonec jsme se vsichni pohadkove proklenuli.
|
20.12.2009 03:36 |
K dílu: ALIANCE
|
Algebra
|
nechápu proč mi text přijde jako zlomek z apokryfů, evangelia o zkáze, o zmaru
|
13.11.2009 08:51 |
K dílu: posvátnej ateismus
|
Algebra
|
Mrazec, vzhůru palec, bezhožníku ... :)
Slovo od amene - dýchni - nemělo být?
|
13.11.2009 08:38 |
K dílu: mámě
|
Algebra
|
... ano, babička taky říkávala: "dlouhé vlasy, krátký rozum", vyznívalo to jako oprašovaná představa ideálu o šviháctví, pak se upjala - "kluku pocem, už zase to máš jako ten dráteník ...". Kadeře z antracitu padaly na zem tiše jako první sníh, a já uvažoval, jak asi všichni, co se točili kolem jejího předválečného mládí byli nechutně ulísaní, hladce vyholené tváře vyparfémované pitralonem, bez žvejkaček za uchem, pozvedávali jdouce kolem, úslužně klobouky. A měl jsem pocit hořkosti. Ale pak, když už bylo po všem, vstal jsem ze stoličky, oklepal, a bylo mi najednou tak lehko, že jsem se mohl vznášet; vzduch proudil nevídnou rychlostí kolem uší, po té co jsem udělal jedno plavné táhlé tempo směrem ke stropu.
Hezké ráno. .t.
|
12.11.2009 01:35 |
K dílu: hořím
|
Algebra
|
promluvit plamen z keře mocným hlasem, u Hořic
|
11.11.2009 21:33 |
K dílu: ale manželku mám klidnou
|
Algebra
|
Divná kantorka, ještě že máš oporu :)
|
11.11.2009 21:15 |
K dílu: jen jednou tam/kde jiný pokoj
|
Algebra
|
Dorůstání na dálku. Posouvá od podlahy rytmus harmonie, čím nejen text nabývá na elastičnosti. .t.
|
11.11.2009 21:02 |
K dílu: Myšlenka upe vstala
|
Algebra
|
Vstávání je v textu za celé povstání. Vyznívá nicméně stejně slavnostně, jako když slyšíme na výzvu "povstaňte".
|
11.11.2009 20:51 |
K dílu: tátovi
|
Algebra
|
:)
po trajektorii vůně klíšky uvařené z otcovských rad, taková polní kuchyně vytáhne člověka i na střechu světa
.t.
|
11.11.2009 20:07 |
K dílu: Nechápu (jsem jako listí)
|
Algebra
|
... hvězdička - na stromě živobytí - zdřevěnělá
.t.
|
11.11.2009 20:01 |
K dílu: Nechápu (jsem jako listí)
|
Algebra
|
Jsem, malý umaštěný strojník pátého kolečka u Malého vozu svého vozataje, nahluchlá oběť provozu, přesto text tento do mne vypršel bez čtení, kdybych čet -
"co je další růží tvého těla ... "
|
16.07.2009 20:10 |
K dílu: Rytmus tance
|
Algebra
|
|
26.05.2009 01:30 |
K dílu: Nenávratná
|
Algebra
|
Zcela nezávisle, nikdo mi to nebude věřit, taky mne napadlo, že jde o text vyhraný z hracích hodin. Až na ten maják, ten naprosto nepřehlédnutelně vyčnívá a vysílá, jako radar obrácený tváří do nejhlubšího neznáma, odkud tuší, vlkama ohmatává ... .t. like trip
|
27.04.2009 12:35 |
K dílu:
|
Algebra
|
Jak jdou kšefty, Malér? Žiješ? :)
|
27.04.2009 12:13 |
K dílu: VLÁNÍ
|
Algebra
|
Vichr vochlasta, k nám přitáh jih, posunul krajinu pod pantoflem zas o několik, rovnoběžek, ... jak dlouho ještě svedem běžet, rovně?
|
27.04.2009 12:05 |
K dílu: Oholili mi hlavu
|
Algebra
|
Viny jen hrou svalů, trhám bez obalu, proflákla ses na plné čáře, prokoukla; tys tím sluníčkem /Sonnenschein/ na záhoně /Schweinerei/ ...
Malé zostuzení, peepnu si .t.
|
23.04.2009 10:08 |
K dílu: Pondělní dýchánky
|
Algebra
|
Debbie, jsou verše navršené, pro které neváhám povstat z hrobu ... :)
|
21.04.2009 12:07 |
K dílu: Pondělní dýchánky
|
Algebra
|
Tuhle sem vycuc jedním táhlým douškem. Vyvolala pocit bludného bodu, protékajícího krevním řečištěm. Navíc, poslední skušenost dokládá, že mezi živými a neživými /věci/ nezničitelná vazba - jedni bez druhých nepřežijí ...
Dík za oslo/-a/vení :) .t.
|
21.04.2009 11:49 |
K dílu: To je oč tu běží
|
Algebra
|
I táhla, táhla Johanka z Arcu, z Orleán, minula Paříž, ... vyšlápnout si na gemblera :)
Přísahám na ostří gilotiny, a jak kriticky patrno, nebudu jediný, co si po vzkazu obsaženým v díle, do nové hranice v hlavě srovná dějiny :)
|
19.04.2009 11:34 |
K dílu: Docela malá báseň pro pátečního chlapce spěchajícího městem
|
Algebra
|
Báseň jako dostat vzkaz: měl bys neprodlenně ulízat to svě střapaté vrabčí hnízdo jinak přijdou k řeči nůžky, a budeš jak sluníčko!
Zdařilé mi přijde vyjádření neutrálnosti toho pocitu dívčího/ženského zaujetí oproštěného dobyvačných háčků břečtanu, svlačce, pozlaceného jmelí ... . .t.
|
19.04.2009 00:10 |
K dílu: A na co hraješ ty?
|
Algebra
|
Obrazy, není to co v textech hledám, stačí zvuky signály hledání, souznění, zlomu, zaběhlý příběh, podobentví, ... proměny, ze všeho nejvíc. :)
|
19.04.2009 00:03 |
K dílu: Já a sklenice, Praha-Dejvice
|
Algebra
|
Ale to je dobré pití, až na tu závěrečnou sloku; alespoň co se týče perspektivy z mé sklenice. .t.
|
18.04.2009 18:57 |
K dílu:
|
Algebra
|
Zrovna sem glancoval vůz; leskne se jak psí kulky.
|
18.04.2009 18:52 |
K dílu: někdy jsem už jen skořápka...
|
Algebra
|
ps: hlavně nezažívat žití pozpátku :)
|
18.04.2009 18:26 |
K dílu: někdy jsem už jen skořápka...
|
Algebra
|
a zdraví, draci draví, k utesům pod hladinou ponoru přikovaní
|
18.04.2009 18:20 |
K dílu:
|
Algebra
|
Mít tak tvůj lesk ... :)
|
18.04.2009 18:14 |
K dílu: někdy jsem už jen skořápka...
|
Algebra
|
moravští koníci, vy tu vršíte verše s elegancí plavných pohybů křídel mořských orlů :)
... , až na ten poslední - napíšu básně pro dásně zbavených zubů času bezzubého, oho .t.
|
18.04.2009 10:05 |
K dílu: PRÝ JE VALČÍK V SOULADU S KAŽDÝM DUŠEVNÍM STAVEM - ANE: P ÚDAJNĚ PLATÍ PRAVIDLO, ŽE NEPLATÍ PRAVIDLO ŽÁDNÉ
|
Algebra
|
Nechme krev chcípnout, de to i bez ní, vstoupit do dance :)
|
16.04.2009 12:34 |
K dílu: medicinman
|
Algebra
|
Růžový nával do kuliček. Zakusuji polystyren :)
|
16.04.2009 12:29 |
K dílu: Průvod šašků
|
Algebra
|
Sypu si popel na hlavu.
|
16.04.2009 10:30 |
K dílu: Přemítání o světě
|
Algebra
|
do mne se vcuclo jako kaňka - voní mi z ní vousy, jako když prokropíš šupky z brambor old spice :)
Navoněný šupák! .t.
|
16.04.2009 10:22 |
K dílu: Čarovná
|
Algebra
|
čárovat, kroužit kolem stejného bodu, pln zaujetí, nevzdalovat .t.
|
16.04.2009 00:49 |
K dílu: riťuál
|
Algebra
|
Keby to bolo len na mne, a nezvieralo by ma zviera, aj písať o r(y/i)tinách, by som ti zveril.
|
16.04.2009 00:38 |
K dílu: riťuál
|
Algebra
|
Z perspektívy, z ktorej sa všetky perspektívy javia riťuálne? :)
|
13.10.2008 01:41 |
K dílu: Věž
|
Algebra
|
Káplas správně. Oč tu běží. Jedním slovem "straší mu ve věži"
|
13.10.2008 01:32 |
K dílu:
|
Algebra
|
Prosiiim prosííím, unikla mi proklouzla, dramatická maličkost, na kterou již skrze kopu zkomprimované esence moudra nedohlédnu, přestože nechávám vyrůstat krkční obratle do obludných rozměrů teleskopického periskopu zžírajicí se žirafy; v posledním příspěvku uvádělas "můj vzhled ... " nebo "výhled ... " ???
|
31.07.2008 01:25 |
K dílu: Koulení za kulisou
|
Algebra
|
Kriste J´Anette, tu trčím ze všeho nejvíc v jeteli, či ňáké vojtěšce, či co to, a Ty na mne jako na ochmelku. Jen proto že si chci zazpívat?
Vojtěšce ... , hele přiznej barvu: že se Ti děsně líbí klučičí jména, a kdyby to jen šlo, chtěla bys být Františkem. Nebo raději Vavřinec? Ani Vojtěch není k zahození (maďarsky Béla, nebo též podomácku Pišta - sv. Pišta, to zní!). Jednu poctivou od plotny, prosím ... . Já bych sázel na toho Frantíka.
|
30.07.2008 22:27 |
K dílu: Koulení za kulisou
|
Algebra
|
Anetté, Ty nás tu valíš jak starce na chmelu. Z Tvých kousků patrné, u koho si, ne tady, leč ve skutečnosti, onen Pan odložil, zapomněl, a odkud že je za tepla vytahuješ, když je sem sázíš coby brambory do polí (a políček). Aby toho nebylo dost, jedním rozmáchlým gestem si hůlkou přičaruješ, jen tak z rozmaru, kouzelných 17 let. Se snad na stará kolena naučím i smát. :)
Abys věděla, že mám taky co vytáhnout z rukávu. I my máme doma 16ctku, již historických 32 let. Otec ji vojíždí každou neděli, tak se do ní zakoukal, že mne naprosto přehlíží. Považ tu podobnost: říká ji Janette. Je to snad náhoda shoda jmen? Nesu to těžce, ale abych znovu zaujal, vrátil se zpět na místo, které mi právem náleží, nezůstává mi nic jiného než si Janette předcházet. Tu ji donesu nějakou fajnovou kosmetiku, občas nové obutí, jindy něco exklusivního na pití – třeba Castrol GTX. Je rozmarná jako každá povahou povětrná Francouzska, proradná jako vše s přídomkem ženské. A tak opakovaně, odstrčený někam na samý pokraj pozornosti, z povzdálí přihlížím, jak se ke své Janettě má pán hrdý veterán.
No tak sme si zablbli, a by sme z toho nezblbli, půjdem si každý po svejch po té své - někdo pro jmelí, druhej do zelí, a tak, já zůstanu u toho chmelu … jéjda, nechceš si zaspívat na těch okrouhlejch 17? Třeba ňákou hospodskou odrhovačku, když už do hospody nepláchnem; každý jednu sloku? Kdo spustí první? :)
|
29.07.2008 11:57 |
K dílu: Koulení za kulisou
|
Algebra
|
Anetté, nebyl by pokus, vykládat šestnáctce, donášením písmenek na Písmák, že chlapce třeba víc polekala vlastní bujará představivost, podnícená živě se měnícími tvary kouře než doopravdickej černokněžník? A nošením dříví do lesů, že od holek se obvykle očekává, že přece jen někdy nějakou tu lepící pásku na prasklou oblohu olíznou (neotřásej se)?
Húkus-pókus, samé kejkle, byl nebo nebyl?
|
21.07.2008 01:05 |
K dílu: Ahoj Rembrandte.....
|
Algebra
|
S ohledem na čas, cosi jako pozdravení Noční hlídky.
Heslo?!
"Rembrandt van Rijn"
(popis krátkého nočního zápasu ... uklouz na dlažbě)
|
21.07.2008 00:55 |
K dílu: SLUNEČNICE PŘIJEDOU AŽ VE STŘEDU
|
Algebra
|
Viděl jsem, slunečnice.
Bylo jich víc než sardinek.
Stojíce v poli, jedna druhé přes rameno natahovaly krk. Vyhlížely kdy konečně vyjde van Gogh.
-t-
|
21.07.2008 00:25 |
K dílu: Striptýz
|
Algebra
|
Kašnoprůtočná, kde po hladině plavou svlečené punčochy. Spíš než oko pustím -t-ip :)
|
21.07.2008 00:19 |
K dílu:
|
Algebra
|
Zprostředkovatelem vašeho "vztahu" Platón?
Milosrdný trojuhelník z vnější strany Bermud.
Bez obav, nebudu ze sebe dělat trójského koně.
|
20.07.2008 19:14 |
K dílu: babysitter
|
Algebra
|
Cha-cha-cha
přilož ruce na nohy, postav se na hlavu
vylepši postavu
- za okny na dupáka dupou
kapky
ve volání volavek :)
-t-
|
28.05.2008 16:11 |
K dílu: Tunel
|
Algebra
|
Dnes poněkud překupená halda sena na mou sennou rýmu, snad do ní zahrabem po dalším z akutních záchvatů prskání (označkování, s dovolením :) ...)
|
28.05.2008 15:48 |
K dílu: Všednost dne
|
Algebra
|
"vcházíš bez
kapání ...?"
:)
-t-
do kupky zabořil, dostal sennou rýmu, utřel dlaní
|
25.05.2008 19:49 |
K dílu: Výběr parte
|
Algebra
|
Držme se! :)))
-t-
|
08.05.2008 17:21 |
K dílu: Obrazy
|
Algebra
|
Se mi zdálo, zbormistr povyrost.
Za vším hledej ... audience!
|
08.05.2008 13:46 |
K dílu: Příběh
|
Algebra
|
Těch řádků na tak VELKÝ příběh žalostně málo.
Nebudu k nim vracet, Ty ano, doufám.
|
08.05.2008 11:30 |
K dílu: Koulení za kulisou
|
Algebra
|
Mořský koníku: Znáš ta pokušení - čím víc je něco nedostupné tím úporněji narůstá nekritický hlad, škádlení, dostoupit si.
Platí o mém "veršování" nakvadrát.
Vůbec to neumím, a právě proto, znovu a zase, no a vždy je z toho polámaný hnát, pošlapaný vesmír.
Tady chtělo být lámání v dětských snech, o těch co k nerozeznání od skutečnosti zhmotňují, z kterých se maličtí probouzí výkřikem v propoceném pyžámku, že by z něj mohl vyždímat hořce-slaný potůček hrůzy. Tehdy potřebují přivinout, upokojit /myslím, těm co chybí obejmutí v těchto chvílích, do těch pak usedá temno, a celkem neprávem v nevýhodě, válčí s ním celý život, přitom jde jen o cizí lidský dluh/.
Neumí pojmenovat, netuší co to co je vyděsilo - jako když my dospěláci zahlídnem jen cos koutkem oka. Takové dětské sny promítají tušení příštího utrpení, neb ono součástí bytí. V nebytí utrpení není /radost zůstává?/
Jako malý měl jsem sny, že před něčím zběsile utíkám, nesmím se ohlédnout. Za rohem sedmimílové kroky, ale najednou tě pronásledující opět dostal pod kontrolu zraku, a ... tys zcepeněla, a nebylo možno ani prstem hnout.
Takové sny sem měl za ryze intimní, nepřenositelné. Ale pak, ještě když jsem běžně chodil mezi lidi, přišla na to párkrát řeč. S úžasem jsem poznal, že stejné dětské sny přiznávali i jiní.
Ano, je to prostor ve kterém lze se vyhrát do vyhratosti. Písňácká povšimnutí, málo určující. Ale kdyby tak nějakou jednou četla malému nějaká matka, ... zrátka, nebyl sem nadarmo.
Neumím, ale budu pokoušet, budu se smažit :)
A vůbec, smíme, ještě smíme, mít z malosti zbytků svíc velké cíle?
Dík za pozastavení i nepozastavení s divném stavení. Že zrovna nastupujem moravskou jízdu. Hijóó Kundero! :)
|
05.05.2008 02:14 |
K dílu: Povídám...
|
Algebra
|
Vpustit proud rovných slov z povídání :)
|
05.05.2008 02:05 |
K dílu: CHVÍLE S TEBOU
|
Algebra
|
Mám unavené oči, že bych si Tě vložil do důlku, projednou provždy zapoměl. -t-
|
05.05.2008 01:56 |
K dílu: Povídám...
|
Algebra
|
Uši odšpuntovat! :)
|
02.05.2008 02:14 |
K dílu: PÁR PŘÍKLADŮ, KTERÉ VÁM MOHOU ZLÁMAT VAZ
|
Algebra
|
Plenky nic? :)
|
27.04.2008 22:05 |
K dílu: ... rozhodli jste se konečně poslat vše co vám nejdražší k vodě? ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
|
Algebra
|
Na pomyslném řebříčku příspěvků zveřejněných na čelní stránce, kde špičkovou sprušlí představuje „dilema“ vyzívající k veřejnému pojednání o sekvenci - v jakém sledu si má papouch nacpat do hlavy pažiť, chřest, křen, chléb a či co, a kdy to prolít žitnou, příspěvek vskutku přestavuje pokleslý chvost. Jediné co mi zůstává záhadou: od kdy máš ocásek v merku, papoušku?
|
27.04.2008 20:28 |
K dílu: ... rozhodli jste se konečně poslat vše co vám nejdražší k vodě? ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
|
Algebra
|
Chrouste, postrádám čas a energii k nápravě jednotlivých brouků v Tvé hlavě.
Ujasni si co to literatúra. :)
Nemluvě o tom, že pouhý náznak čehokoli co zavání sebeobhajobou se mi hnusí víc než prasečí zabijačka ...
|
27.04.2008 20:22 |
K dílu: ..synovi..
|
Algebra
|
Barvitá, prosycená až běda :)
Přesto si v koutu myslím žes tím textem sám sobě nevěrný -t-
|
26.04.2008 16:36 |
K dílu: PRVNÍ JARNÍ SKLENĚNKA
|
Algebra
|
Prostá ale moc hezká.
Takový text jako vykotlaný z doby kdy magické, pragmatické i náboženské bylo ještě provázané v jedno.
To pan, zkřehlý smutkem, dozajista vyrost v obrovsky velikého, rozespívaného básníka. :)
Jinak si myslím, že ty hořké a zahořklé smutky mají svůj význam a smysl. Skutečně nebezpečné táhlé melancholie, které do nás vstupují - člověk ani nepobadá zda stalo se tak za dne plného světla: ženy co po nocích osaměle pijí denaturák, ... ty smutky, které nám berou vůli znovu se nadechnout, a učiní z nás nehybnou věc ... no ale ...
Sklo je neopakovatelný fenomén. I v pouhé kuličce. Zdánlivě krystalická, dokonale amorfní hmota. Vytažená z pece dýchá životem na píšťale. Pak dostane tvar, třeba kuličky, zdánlivě konečný. Ve skutečnosti teče do nekonečna. Jen v jiném než lidském čase. Když se dnes najdou kuličky egyptských a judských kuluků, mají šišatý tvar :) -t-
|
05.04.2008 22:37 |
K dílu: V rukou
|
Algebra
|
Se na to vysmrkám :)
|
09.02.2008 02:07 |
K dílu: migréna
|
Algebra
|
Rád ústa ze kterých lnou paparsky světla. :)
|