..synovi..

až mi bude zhruba třicet let,
adoptuji nějaké nebohé černé dítě,
třeba z brazílie. (a všichni mi je budou závidět,
až jeho střely levou/pravou počnou protrhávat sítě..)
zatím jsem tu sám a venku pořád lije.

před spaním povím mu o tom, jak hrát v zítřejší odvetě
a pak mu přečtu tuhle pohádku, o tom jak to vlastně chodí na světě.
je to tak nudné a jednotvárné, že do pátého verše mu brada jistojistě spadne
přímo na prsa a můj syn odejde do cizí krajiny a zamkne za sebou víčka.

víš, mohla by to být vlastně tenoulinká knížka,
Pročpak nemáš maminku stálo by na přebalu,
a pod tím bys byl Ty a kolem tety:  Eliška,
Jitka, Lucie, nesmím taky zapomenout na tetu Laru,
to byla ta slečna, co jsme jí potkali v tom mléčném baru, pamatuješ?
jak jsem ti říkal, ať si ty nový kopačky zuješ a dáš je zpátky do krabice
a  ona přišla a usmála se jako lvice a já se hned cítil jako kus vepřové panenky,
máš pravdu, chvilku si pak spával u Lenky..
 
v té knížce by sis, až by si byl kapánek větší,
mohl  v klidu přečíst o tom, jaký je se slečnami kříž,
když Ti nestačí, že s nimi jen spíš. no, ano myslím jako v posteli..
protože se hned začnou cítit ohrožené, kamže je to ten romantický blázen žene,
a budou se divit že je někdo chce opatrovat, vždyť o to vůbec nestojí
a nakonec budeš ještě rád, že je budeš smět obejmout, pokud Ti to zrovna dovolí.
protože láska je trochu jako box, synku.. pohneš levou, udeříš pravou a obráceně,
mlčíš, jakkoli by si chtěl říct té svojí dokonalé ženě „miluji Tě“,
protože na sukničkáře a šmejdy holky letí,
ne na to, „ že si je budeš chtít vzít a mít s nimi pár dětí..“
(..pff, prosímtě..)
a manželé závidí milencům a milenci zase manželům
a závist jako pálení žáhy, obchází dům, co dům,
jako ostré střípky na holou kůži sněží.
nakonec už nemůžeš vůbec nikomu věřit
a konec přijde rychle , vlastně hned jak někdo najde záminku..
Tak to je ten důvod –synu- proč máš spoustu tet
                                                                    ale žádnou maminku.