Písmák Studně hořké čokolády
Bolíš mne na každičkém pírku, slyším Tvé ruce vozvěně dotyku. Laská mne myšlenka, každá kterou zrodíš, když dýcháš barvy podzimu.
Snovačka upředla listy ve větru a oči zpívají vrytmu waltzu. Na březích Tvých paží kolébáš tu ozvěnu jenž nese mi naděj.
Přátelství na život a na smrt
Vločky ve vlasech tályv plameni přátelství pláliaž zhořelipohlazení po tváři scházímír v barvách války se skrylkdyž pršela zloba . lásku ve tváři měli obanež počali lhostejnost. ta zrozena z jejich něhyšířila jed skrze tělaplamen přátelství vyhasljak lampa bez olejeústa vyhaslá žíznínikde nenalézajíc krůpěj vodyProč. otázka z které mrazílhostejnost jejich duše obcházípočat v lásce nástoj zkázykrystaly ledu kde kdysi vřelé city žádné slzy nebyly prolityve jménu čeho.
Zahrada ztracených iluzí
Dívka na kolenou klečí,v rukou střepy lží,které byly jejím životem. Slzy dlaně zkrápítak lehce, ladnějakoby zalévaly zahradu- zahradu ztracených iluzí. V těch dlaních vykvetly růže,střepy jak ostny ostré kůži trhají. Krev barví bílé růže na rudé,její rty bolestně šeptají.
Zabijte mě a já se budu smát
Zabijte mě a já se budu smát svou bolest si dokážu vychutnat schody které vedou do pekel mi můžete klidně přenechat Mám pocit že se topím přitom klečím na skalách půda podemnou se bortí a já se už dokážu jen smát jsem blázen který chtěl milovat a podívejte se jak dopad připadám si jak vyschlý vodopád v moři písku a šutrů Jsem Atlas co nebe podpírá a do nohou mu mečem tne Attila v bouři jsem uprostřed louky stála a blesk mě rozetnul ve dví nikdo se to nedozví protože jsem bárka ztracená v moři vítr ve vyhnanství co se minulostí trápí Slzy jsou jak kyselina litá do vody vzpomínky jehly napuštěné solí když bodají člověk už ani necítí jestli to bolí má pocit že ho všechno zkolí a přitom jen o pohlazení stojí Jsem poslední marný pokus boha o vtip nevydařená loutka svého života která ničí lidi jsem protržená hráz už neumím nic jiného než se smát Nikdo mi už nemůže nic dát protože jsem ten kdo nechce brát jsem v elektrickém vedení prasklý drát socha svobody která už nechce stát Zabijte mě a já se budu smát ubližte mi a dostanete úsměv přece život se nemá vážně brát jenže člověk se může ptát jestli tohle už není hysterie.
Jsem vrah andělů
Proměnil jsi mé srdce v kámen, tvá krev se v mé stala ledem. Když sluneční paprsky umíraly, byla jsem tvoje a ty jsi byl ve mně. Jedem, který zabije anděla, ničil jsi mou mysl. Pila jsem jejich slzy a v rukou nesla kousky andělských křídel.
Tančím
Pouta drásající mé zápěstí, prokletí ohně rvoucí mne na kusy. Ztráceti svobodu za svitu měsíce, nehty na tváři krví barví líce.
Bledými prsty kreslím do písku, znamení svobody pro chvíle útisku. V hrstech co bolest rozdávat milují, jsem sluhou věčnosti, samotě kraluji.
Nenávidím
Nenávidím tenhle pitomej světplný keců a přetvářky. Nenávidím slova,která se mění v hádky. Dýky, jež rozervou duši na cáry,kulky, kterými krvácím. Pohledy nenávisti,které ublížit mají.
Nevinná
Omlácený černý lak na ulámaných nehtech,divoký pohled pronásledovaného zvířete,ve vlasech kapky špinavého deště,na nohou bota které se zlomil podpatek. Pohled vržený za záda,sípavý dech,černá halenka,cáry špinavénení vidět krve co by ji zbarvila do ruda. Křeč v dlani svírající smrt,nervy neslyší myšlenky řvoucí pusť,pevně tak zatraceně pevně drží nůž. Dýku špinavou bolestí,čepel přikryta svinstvem a krví,každým okamžikem tmavnoucí.
Úsvit
Pláču slzy z lávy, taví moji tvář až zbudou jen spálené cáry. Obracím své ruce vzhůru, k prokletí. Slunce je spaluje a já planu. Hořím a nic mne neuhasí, hořím pro smrt, pro život, paprsky pronikají kůží jako stříbrné kulky.
Razorblade Romance
I wanna bleeding if pain will be smallermy heart powder in your handssorrow turned into evilunbound wind fade me away
Razorblade romance song of my souleach cut is closer and closermy veins became neverending riversmy eyes are the deepest lakes
Don't look back 'cause I'm cryingit was the worst thing we could makeDon't go back 'cause I'm dyingthe razorblade romance sound in my heart- you'll never see my grave
Lost life for a few seconds of lovingwhich became the greatest sinthe blood all around mewhitness of my repentance
Modlitba rozhodně ne
Černá růže rozdrcená v dlani
slza stékající po tváři
krev zkrápějící zemi
slova kletby
Křídla
Kdybych směla mít jediné přání,
chtěla bych křídla,
šanci se proletět.
Temnou nocí bych kroužila
To poslední
Obracím se ke smrti,
ta mne objímá a laská.
To vy jste mě zabili
a se mnou zemřela i má láska.
Proč se všechno musí nějak jmenovat????
Upírám svou mysl k jedinému obrazu
však myšlenky se tříští
jako tenká vrstva ledu
kterou rozdrtím svým obličejem
Když naděje pohřbí sny
Se srdcem na dlaniruku sevřít v pěstminuty čekánískrz prsty cedím krev
Známou růž ve tváříchmi přikrylabělobaslzy na skránícha v očích prázdnota
Okamžik nadějeten pohřbil mé snya slané krůpějepo tváři kreslí
Nehty vyrývámnápisy do skálya do tmy ukrývámbolestné pohledy
Bezejmenná
Ukrytá v temnotách,
myšlenky vzdálené,
úsměvů pomálu,
teď oči zavřené.
Propast
Tma, strach i odhodlání,
stojím nad propastí věčnosti.
Skočím či ne.
Něco podobného tu snad už někdo řešil.
Poslední výkřik
Nikdy nepoznáš,
že tě měl někdo rád.
Aaž pak v hrobě,
až tě budou červi žrát.
Písemka z matiky
Ticho a klid ve třídě,
slyšet by bylo spadnout špendlík.
Skloněné hlavy nad papírem,
ten je číslicemi posetý.
Smrt válečníkova
Krev stéká ti po ostří meče,
zůstaň ležet, Smrti neutečeš.
Je to dáma v černém, která tě políbí.
Je to růže s ostrými trny,která ti ublíží .
Padlý anděl
Já viděla padnout anděla,
koupal se v krvi a špíně.
Jeho bílá křídla zčernala,
aposel naděje zmizel.
Tam kde sídlí Phoenix
V řadách povstalecké aliance vypukl rozruch. Jejich tajná základna na planetě Hoth byla objevena. Marně se pokouší planetu ubránit proti vpádu imperiálních. Ti v čele s Darthem Vaderem brzy vstupují na základnu.
The memory of you
Sorrow in heart and plea for mercy in your eyes.
What ever people around you were blind.
The feeling of treason, that you felt
and the darkness coextensive in your heart.
Žádný básník
Nejsem žádný básník, ani poeta,
jen vyzvracím své myšlenky na kousek papíru.
Nejsem ani snílek, možná trochu popleta,
mé básně nejsou šité na míru.
Řeka
Bylo jednou jedno království,
takhle to v pohádách začíná.
Ale život je jen trápení a boj,
který si každý znás prožívá.
I can die right now
I can't breathing it's killing me inside
The feeling of emptiness and cruel world full of cruel people
The candle of my life is slowly burn down
The flame isn't shinning so bright
Osudný polibek
Naklonil se k tobě v měsíční záři,
nechtělas vidět ten výraz v jeho tváři.
Místo polibku dal Ti víc než jsi chtěla,
změnil tě celou, žít jsi zapomněla.
Proč?
Proč se mezi tolika lidmi cítím tak sama.
A proč je má duše prázdná.
V temnotě časů rozprostírající se mezi náma,
není nikdo kdo by mně objal.
Skutky lidí
Svět je jen pohřebištěm věků,
na které se zametou skutky lidí
- vraždy, násilí, války.
Proč jsou lidé tak slepí,
Uschlá růže
Na bílý polštář někdo růži položil,
rudou, krásnou
Ten někdo se možná o Tebe pokusil,
marně, se ztrátou
Dítě noci
Pramínek krve stéká i po skráni,
Ty už víš jistě, nikdo Tě nechrání.
Ledová křídla duši Tvou sevřou,
bránu do podsvětí Ti pootevřou.
Prokletá
Poslední paprsky se ztratily v dáli,
temnota se rozpíná.
Kdysi by mne ty paprsky hřály,
a teď. Už ne, jsem pokletá.
Legenda
Stříbrná smrt z rukou osudu,
nastane až příliš hladce.
Žít musí dál když nebudou,
zahyne svět rukou zrádce.
Ztratit duši
Přes pustou pláň, šla bych ráda,
i nepříteli nastavila záda.
Jed hada do sebe proniknout nechala,
na nesplnitelou misi se vydala.