Kdy píšeme středník?
Tečky utržené ze řetězu
a poezie z pomlček,
marnost našich rozhovorů
_začíná být evidentní.
Velkoměsto
. a kdybych bloudila Prahou sebezasněněji
nikdo by mi nenabídl svůj květináč
abychse zasadila.
První nevěra
Prohnalo se mnou stádo cizích motýlků
a z plyše na břiše
k potěše z rozkoše
ztratila jsem hlavu
Cesta
Večer s mlčícíma očima
ublížená čistota
s trnovou korunou pro rty
zapřu
Zima a Hodiny
Přestala mi hřát peřina
plyšáci sbalili kufry a odjeli
na prázdný matraci mám sněžný pláně
poslední vabank
červená a modrá
Zůstali v tiché chodbě
dívala se nadmíru zasněně
"Nerozumím Ti"
pokusil se opět hledat ve zdi to, co její oči.
Znovu se ztratím
Mých tisíc útěků
z Tvých tisíců náručí
a tisícero doteků
v tichém područí
naše malé
Spalo dnes zase s námi
sápalo se Ti k puse
pak usnulo mi stulené u prsu.
Spalo.
Ze života hmyzu
Tak jsem zase sama
prý už jsem na to dost silná
a jepice mají krásný dlouhý život.
Jak včelička jsem hodná pilná
Já
Jsem dutá, naprosto prázdná
myslím na to už pár dní. a jsem si jistá.
Ne, nedívej se tak
ani nevím, který z těch třech jsi, abys věděl
Jak dnes žiju
Bydlím smorčetem, klavírem a záplavou kytek.
O hodinách
Na zdi mi visí hodiny s tramvají na hlavní ručičce.
Vyndala jsem jim baterky a už týden mám v pokoji tři čtvrtě na sedm, večer.
Tam jinde od Tebe
Nechal jsi mě bloudit v krajinách cizí poezie
a sesíláš za mnou falešné anděly
do toho falešného ráje.
Mezi řádky, které nejsou Tvoje
Přátelům
Lidé málokdy říkají si v žitío přátelstvích a láskách,které k druhým cítí. Tak zítravšichni navzájempodrbem si s láskou zádařka:Přítelko má, příteli můjjsem tu s Teboumám Tě ráda.
A v ulicích byl déšť
Tvoje očistále bledéspí v nich kouř Tvých doutníků. A to nebe opět šedévstávalo dnes z uhlíkůz vyhaslého krbumileneckého štěstí snad proto je celé od šmouhTen den jsem Tě znovu potkalamezi kalužemi s topící se žížalou na vodítkuv plášti z kapek děštějsi splývals ulicemi a mokrou oblohou to Ty ráda pak jsme na sebe pršeli smutnými slovy.
Né, vážně mami, ten byt je super i bez něj...
První den: Přivezli nábytek - už před 2 hodinami. Vše je na svém místě, podle mých představ. našich představ Krásné bydlení. Moderní zařízení.
Motýli
Motýli létají,
létají
dokud nenarazí do zdi.
Podle vzoru křídloví
Ona, a já pochopila
Jako malá holčička
pláču si do sbírky básní
-které psala Tebou milovaná žena-
a sůl se žene pod víčka.
Z obláčků
Jsi jako malé dítě,
sedíš si na obloze s nůžkami v rukou
a stříháš bílé beránky.
s duší puklou další slečny těšíš se
Já, Vrchlický a naše bolístka
Jen trochu tepla
citu kamene,
do mé kobky beze světla
ptáky plamenné,
prvá
Popsané papírové tácky
stále ještě žijí,
ale tak, jako nesvážeš racky
básníci se často míjí.
druhá
Citem, svazkem
procházíme
a scházíme na inspiraci.
Tolik barev, tolik chvil,
Hroše a sedmikrásky
Zaniká tu ve tmě hlásek
zpod hrudního koše,
že motám se do sedmikrásek
já, nemotorné hroše.
Don't try to tell me that something is forever
Where is the happiness
when the dark is falling
my life is too loveless
when there's nobody to loving
My shifts
Otvírám poradnu pro bolest - už od jejího zrodu
neváhejte
vyšlete svou ratolest - ať podívá sena pracovní dobu
a pro všechny bezdětné
Půlnoční program
Mám malé, nové
trochu snové
tajemství.
Své půlnoci netrávím už sama
Dvakrát on a dvakrát ona
Dvakrát on - Slunce zhasíme zkyslým mlékem
začerníme kouřem
násilně se svléknem
budeme smilnit
Trojitost ve variacích věku
Unavená stařena
potlučená všedním dnem
kůže věkem seschlá je
a svraštěná
Poslední sbohem
Vstáváme do zas jednou dotmy,
do slábnoucího deště.
Když ráno mizím ti z postele
i přes tvoje ještě.
Karty do vztahu nepleť
Rozhozené karty na stole
skrz dveře, do pokoje se plíží chlad
dámazvrchu vzhlížík tobě . plna nevole
už není s kým si hrát.
Smutně posmutnělo
Spadliz nebe andělé
tvrdý dopad - skrze křoví,
beztak byli jenom snoví
slzy v kapkách deště
Nana
Právě čtu Nanu
pojdˇ žít Zolův svět.
Obleč si sváteční šaty
ztrhám je z tebe
To bude dobrý, uvidíš
Jak vtěsnat pocit do pár slov
v bouři najít přístřeší
kam schovat lásku
když zmatená je
schizofrenie
Probouzím se a dýchám jiný "vzduch". Vysávám prostor, kde jsem se probrala. Je to široká pláň v šeru. Rovina beze stromů.