Písmák Okřídlenky (46)
Sex pro mě
ničím jiným není
než tvoje
(z lásky)
Má malá válka
Radost i bolest
v harmonii
pro všechny z nás
jsou přichystány
Tohoto léta v Jasenici
Tohoto léta v Jasenici
z vrcholků smrků borovic a jedlí
veverky spící popadaly
zmatené:
Nechám tě vejít do zahrad
Nechám tě vejít do zahrad
širokých jako moře
a bezbřehých jak oceán
v záhony s květy hoře
Kde se tu asi stala chyba?
Kde se tu asi stala chyba.
Vracím se zpátky do dětství:
Už jako mála říkávala
jsem našim doma
Smetánky
Smetánky
ty mají hlavy plné medu
ke snídani na chléb s máslem
sladký hřích
Jak se píše báseň?
Jak se píše báseň.
To vážně nevím
Ale ty jsi básník
kdo lépe už to ví.
Tvé oči okýnka jsou
Tvé oči okýnka jsou
v nich andělíčci pasou
modré beránky
Tvou krásou okouzlená
Paprsek slunce na nebi
Paprsek slunce na nebi
probudil se
z předlouhého spánku
a jako by hřbetem ruky
Mamííí ...
Mamííí…
…pojď se podívat…pojď…
Honééém.
Po nebi se koulí velikánský pomeranč.
Pocta Leoně Zezulové
Nevěsta sličná
vyšla na oblohu
kol ní modroučké beránky
se pasou
Jsem nejkrásnější
Jsem nejkrásnější
- tvrdí pyšná růže
Já nejčistší
- zas přisadí si lilie
O tvých očích dá se psát
O tvých očích dá se psát
ne jednou
ne tisíckrát
snad jsem jimi posedlá
Sto párů
Sto párů
prošlapaných střevíčků
co chvíli koupila sis nové
v průměru dvacet párů do roka
Mám ráda jahody s čepicí šlehačky
Mám ráda jahody s čepicí šlehačky
a taky kaviár s šampaňským vínem
bláznivý noční rej srpnových létavic
přímořské pláže a jižního tepla víc
Řeknu ti kolik je v jablku jadérek
Řeknu ti kolik je v jablku jadérek
řeknu ti kolik mám uhříků v tváři
řeknu ti kolik sním kuřecích křidélek
řeknu ti kolik let čítá mé stáří
Miláčku
Miláčku
já si myslela
že tvoje srdce bije pro mě
a tvoje oči zhlížejí se v mých
Zatmění slunce
Zatmění slunce
a zatmění měsíce
zatmění rozumu
zatmění srdce
Nikdo mi nevezme
Nikdo mi nevezme
žehličku a koš prádla
když šilhám k posteli
kde únavou bych zvadla
Přivez mi dáreček
Přivez mi dáreček
lehký jak svěží dech
maličký dáreček
ukryj ho v dlani
Kradu tvé minuty
Kradu tvé minuty
Kradu tvé hodiny
Kradu tvé večery
a chci tvé noci
Skanula slza
Skanula slza
Bůhví proč
vždyť byli jsme tak plní
těch nejslastnějších pocitů
Útesy smáčí paty ve vlnách
Útesy smáčí paty ve vlnách
a moře hoří
hoří západem
oblina ženy na tvých kolenou
Vraťte mi panenku
Vraťte mi panenku
a plyšového pejska
barevné pastelky
a moje stará leporela
Dopisy psané bůhvíkomu
Dopisy psané bůhvíkomu
jen pro tu kapku naděje
V hlubokých studních černý tér
jsou oči její
V drdůlek uhlazené spánky
V drdůlek uhlazené spánky
obrázek do čítanky
však v hlavě plazi
štíři
V červnovém létě
V červnovém létě
v dálce nad obzorem
roztéká se jak láva žhavá
sluneční koule
Dobří holubi se vracejí
Dobří holubi se vracejí
občas i jiní ptáci
však kdo jsi ty
vylezlý náhle z ulity věčného zapomnění.
Dala mi radost
Dala mi vášeň
dala mi
co před ní nikdy žádná
Já svoje srdce s ranami
Když jsi mě poprvé na rande zval
Když jsi mě poprvé na rande zval
duše se vzpouzela
co bude dál
Nechci mít milence dobrodruha
Lískový oříšek
Lískový oříšek
ta hnědá co mám ráda
a ony jsou hned dva
a smějí se v tvé tváři
Možná se vrátím
Možná se vrátím
jednou
co já vím
Voní ti ústa po chlebu
V soudní síni
V soudní síni
je dnes pěkně neveselo
zvednutá paže
a ukazovák vztyčený
Vltava Kampa Karlův most
Vltava Kampa Karlův most
a my šli nocí opilí
já vláčná usínala málem
ty nejspíš modrým portugalem
Dnes jedenáct je tomu let
Dnes jedenáct je tomu let
co jsme se spolu milovali
Tenkrát se s námi točil svět
však my dva
Hysterka mi říkají
Hysterka mi říkají
taky koš na odpadky
ten poslední byl sladký
Nebloudím nocí po kraji
Leden se půlí
Leden se půlí
V kraji sníh
Mně k vůli slunce v očích tvých
roztápí srdce zmatené…
Přijdu tě pozdravit
Přijdu tě pozdravit
aleji platanová
Bludníku
Zahrado
Znáš slova která nehladí
Znáš slova která nehladí
a nehřejí
a zebou.
Spíše jen k hříchu svedou nás
Zamilovaným
Zamilovaným
se zdá svět být tak malý
Zamilovaným
je snadné nebe snést
V nebi se perou labutě
V nebi se perou labutě
a peří jejich do tváří nám padá
Kampa je bílá peřina
„Mazlenko
Jsem světlo
Jsem světlo
nic mi nechybí
jen opájím se nebeskými dary
jsem pravda
Hle: Moje ruka
Hle: Moje ruka
tu ti dám
- ať prsty se nám propletou
Už sladkost hříchu nehledám
Po vině trest
Po vině trest
po trestu nová vina
a tak dál a pořád dokola
společenská kocovina
Tatínek musel odejít
Tatínek musel odejít
ať mám víc místa pro maminku
Pod jeho kroky náledí
křupalo
Kolik já cestou viděl měst
Kolik já cestou viděl měst
vesniček malých
metropolí
a kolik viděl růží kvést.
Lásečko hravá
Lásečko hravá
to se stává
Jak pták co mává křídlem zraněným
po nebi vzkazy láskám ztraceným
Procházka nábřežím
Procházka nábřežím
kde slunce teplem blaží
sta tváří
hrudníků
Zvečera když uléhám
Zvečera když uléhám
či zrána
když se probouzím
jsem smutná
Pohleď
Pohleď
to slzy štěstí jsou
pod bradou stékají se
z dvou pramínků z očí
Noci
Noci
na tisíc přívlastků
ti přisoudili básníci
Bez tebe svět by byl
Volám tě
Volám tě
a ty neslyšíš
- máš ouška uzamčená
Co si mám počít s lítostí.
Městečko jako na dlani
Městečko jako na dlani
červánky vyhlížejí noc
a kokrháči svítání
A lidé jsou v něm všelijací
Vymýšlím svým ústům slova
Vymýšlím svým ústům slova
něžná
vtipná
zbrusu nová
Na tisíc zlatých plíšků
Na tisíc zlatých plíšků
jí hýždě boky zdobí
je krásná - je jak z doby
princezen
Když jsem tě viděl poprvé
Když jsem tě viděl poprvé,
zdála ses mi vážně nádherná.
Ó, lavička v parku, ta by vyprávěla.
Nad námi Velký vůz a Malý vůz a Váhy
Oči tvé
Oči tvé
dvě studny v nichž se
samo nebe topí snad
Chci v nich jedné noci žhavé
Noční obloha převléká
Noční obloha převléká
svůj černočerný šat
v blankytně modrý závoj
pozlacený slunečním prachem
Myslíš že toužím po zlatě
Myslíš že toužím po zlatě
s kamínkem modrým doběla.
Mně zlatá záře sluneční
v tvé tváři šťastnou udělá
Jen cestou k prameni neklekej u louží
„Jen cestou k prameni neklekej u louží“
kdysi mi pravil moudrý kdosi
Je těžké rady dbát
když srdce zatouží
Večeře na stole
Večeře na stole
chlazený vinný střik
vrabčí křik z ulice
či tichý v duši křik.
Kde je tvá krása dřívější?
Kde je tvá krása dřívější.
Den za dnem máš pleť sivější
než popel z retka
Tvá čistá duše včerejší.
Dnes už to nebolí
Dnes už to nebolí
Aspoň ne příliš
Zkoušej si cokoli
jednou se zmýlíš
Našel jsem tě jedné noci na vlnách
Našel jsem tě jedné noci na vlnách
diskžokej tam tvoje jméno hlásil
Přiznám se
já zpočátku měl trochu strach
Chtěla jsem k nebi
Chtěla jsem k nebi
k slunci blíž
ach teplo
kéž bys hřálo
Účesy z provázků
Účesy z provázků
Účesy z koudele
Hrají si na lásku něžně a vesele
děti těch dětí
Za sedmou horou
Za sedmou horou
- tam za sedmým tokem
v krajině pohádek srdce jsem nechal
bylo mi maličko před pátým rokem
Mívalas´v tváři cosi jiné
Mívalas´v tváři cosi jiné
vzdor zmatek strach a nevoli
Často ti z úst po hořké slině
sklouzlo pár slov co zabolí
Kdyby ´si mě jednou
Kdyby ´si mě jednou
do náruče zved‘
viděla bych z výšky
střechy řeky sady…
Jak ubývá z láhve vína
Jak ubývá z láhve vína
gejzír slastných pocitů
způsobí že zapomínám
proč jsem tady
Jedna žába podobá se druhé
Jedna žába podobá se druhé
a nemá žádný
natož sváteční svůj šat
a přitom každá
...chcem sa ťa láska...
…chcem sa ťa láska
dotýkať
chcem bozkať tvoje pery
snáď vráti mi Boh nádej
Cítím teplo ve svém klíně
Cítím teplo ve svém klíně
vedle mě když procitáš
Jako kočka když se líně
protáhneš
Noc už se k ránu chýlí
Noc už se k ránu chýlí
už svítat začíná
Kéž na maličkou chvíli
mi vklouzneš do klína
Potkala mě láska
Potkala mě láska
nebo nepotkala.
Rozpouštím se ve tvých očích
- pěna na moři
Vnímám třpyt v očích tvých
Vnímám třpyt v očích tvých
ač stojíš ke mně zády
A cítit chuť tvých rtů
to šla bych světa kraj
Co já vím o raccích?
Co já vím o raccích.
Snad jen co ve školách
se sporadicky učí
ale mít jejich křídla
Ovoce na stole
Ovoce na stole
v proutěné míse
sluníčko zapadá
pomalu tmí se
Mám ráda kluka
Mám ráda kluka
co se bojí
svůj život do svých rukou vzít
Kde jiní svojí pravdou žijí
Až jednou přistanem na druhém břehu
Až jednou přistanem na druhém břehu
projdem tou branou
kde v nahotě srdce
stranou nás odvedou andělské ruce
Motýlku s hedvábnými křídly
Motýlku s hedvábnými křídly
vysoko
vysoko se vznáší nad oblaky
tvých očí čtvero po barvičkách duhy
Padám
Padám
jak v stavu beztíže si připadám
a nechápu to
Anděli kde jsi.
Hýčkám si pod víčky
Hýčkám si pod víčky
tvůj obraz maličký
je trochu rozmazaný
škoda
Otvírám oči
Otvírám oči
na mě dnes
se z kalendáře
svatý Valentýn tu šklebí
Maličký kamínek
Maličký kamínek
z Fuerteventury
vyvřelá láva
jíž ukrýt lze v dlani
Zpátky se vrať
Zpátky se vrať
a buď tím stejným hráčem
co rozehrál v mém srdci symfonii
ozvěnou staň se jeho úderům
Vypráví o květech
Vypráví o květech
a květy vadnou
Vypráví o ženách
a dosud nezná žádnou
Kousek tvé něhy vezmu si
Kousek tvé něhy vezmu si
Kousíček malý jen chci dát
si do skořápky ořechu
a pevnou nití omotat
Pořád jsme ještě malé děti
Pořád jsme ještě malé děti
Plen co nám chrání prdelenky
zbaveni trochu předčasně
Svůj život jen tak po paměti
Píši ti lásko
Píši ti lásko
Pro písmenka drobná
jsem přes propasti mysli klopýtala
abych ti zprávu dala:
Má lásko
Má lásko
dík tvým smavým očím
že dovolí mi nahlédnout
v jeskyňky skryté pod obočím
Křídla mít
Křídla mít
chci vznést se nad zahrady
S motýly v tanci smířit protiklady
že noc je pryč
Dej mi svou náruč na chvíli
Dej mi svou náruč na chvíli
ať ztratím se v ní docela
Pak odejdu tak potichu
jako bych nikdy nesměla
Zažíháš plamínek rostoucí v klíně
Zažíháš plamínek rostoucí v klíně
v žár který nespálí - zahřívá pouze
zatímco prsty tvé kytaru líně
hladí a duše strun
Co bylo mezi námi
Co bylo mezi námi
lásko
to stokrát víc než rukou mávnutí
byl svatou nocí let - byť bez křídel
Smývám prach z lemů svých
Smývám prach z lemů svých
sukní a spodniček
Než cestou za tebou
bláznivý budíček
Srdce se ptá:
Srdce se ptá:
Odkud je ten prach
co letí kolem okenic.
Roky se ptá:
Za sluncem se zrána
Za sluncem se zrána
točí slunečnice
Lány žlutých hlav
jim denně pozlatí
Nebudeš ty - bude jiná!
„Nebudeš ty - bude jiná. “
Ne tím láska nezačíná
Bezpochyby /to je hrůza/
tak miluje jenom lůza
Nespílej dešti
Nespílej dešti
můj milý
Ty vlahé kapky chladily
vášeň jež vzrostla ve chvíli
Výpravčí k ramenu
Výpravčí k ramenu
pozvedá plácačku
Zapíská - vlak se hne
/lístky šly na dračku/
Na bílý strop nad mou hlavou
Na bílý strop nad mou hlavou
maluji si pohledem
cestu po níž ruku v ruce
sami sebe povedem
Můžeš - li odpusť
Můžeš - li odpusť
moc tě prosím
že zranily tě moje trny
S léty se člověk
Nesázím v životě
Nesázím v životě
na náhody
přestože plány
se zhroutí tak lehce
Vezmeš mě s sebou na ryby?
Vezmeš mě s sebou na ryby.
Neruším - dávno praxi mám
a vůbec žádné pochyby
že větší tebe chytím rybu
Když na ramena sedá chlad
Když na ramena sedá chlad
a rampouch bodá v stěny srdce
člověk tak rád se častokrát
zhoupne svou tváří v záři slunce
Na hladinách louží
Na hladinách louží
kapky deště kruhy roztančily
v doprovodu melodie
v rytmu bonga bubínků
Potkala jsem v trávě hvězdy
Potkala jsem v trávě hvězdy
popadaly za rosy
Nejkrásnějším třpytem světa
důstojně se honosí
Zapomenout na zázraky
Zapomenout na zázraky
když tvé duši chce se létat
to se nemá
Napodobit v letu ptáky
Loučím se
Loučím se
Sbohem poezie mých světlých dní
i temných nocí…
Snad částečně jsem splnila
Violky violky
Violky violky
vy holky vonící
zdobíte lemy cest
potoků silnicí
Bezcílné hledání s rukama od smoly
Bezcílné hledání s rukama od smoly
Křivdy a ústrky dávno tě nebolí
Hlava ti poklesla jak tráva pod štěrky
Už nikdo kdo tě zná vybité baterky
Jakoby stovky tykadel
Jakoby stovky tykadel
z povrchu tvého těla
se do útoku šikují
když blížím se a chci tě
Proč toužím dál
Proč toužím dál
mít po čem se mi stýská
když pohaslá už nesdílím tvůj žár.
Kdo mi tě vzal.
Prosím tě:
Prosím tě:
Ještě ne
nechtěj ta dvířka
od srdce zamykat
Nezapomeň:
Nezapomeň:
Kdysi na čas krátký
společnou jsme měli cestu
Nezapomeň
Já vím že střežíš všechny kroky
Já vím že střežíš všechny kroky
jichž mimoděk se dopouštím
Já vím že celé dlouhé roky
střežíš mé city v srdci skryté
Rozpačitě otevírám
Rozpačitě otevírám
knihu s povídkami
Shlížím filmy promítané
z druhé strany čela
Pod rozkvetlou jabloní
Pod rozkvetlou jabloní
vstříc mým svá špulíš ústa
Prý bez toho polibku
z vás každá usychá
Zavíráš oči s líbáním
Zavíráš oči s líbáním
prastarý projev důvěry
Z tvých polibků jen některý
včas nestvrdí tvé doznání
Den se budí do slunce a do jara
Den se budí do slunce a do jara
Oblohou se honí kousky vaty
Luna už se o tvé sny moc nestará
Dnešní den je celý rozesmátý
Už nevracej se nečekám
Už nevracej se nečekám
že ještě něco zbylo
z té skládanky všech nadějí
co patřily nám kdysi
Chtěla bych vtisknout do básně
Chtěla bych vtisknout do básně
že ty mi voníš překrásně
že kůže tvá je hebký samet
že ke tvým ústům chodím na med
Odešel?
Odešel.
Diletant a břídil.
To jeho kroky sám Bůh řídil
Dávno už nejsi holka malá
Máš bříško jako medvěd z plyše
Máš bříško jako medvěd z plyše
a já chci jako pěna tiše
se tváří na ně přitisknout
Jen s tebou lásko ať se stane
Bože lásko ty mě hřeješ
Bože lásko ty mě hřeješ
Zas tě slyším jak se směješ
Zas tě vidím jak se šklebíš
/máš mě v zádech - ty to nevíš . /
Chtěla bych znát zaříkadlo
Chtěla bych znát zaříkadlo
které by mi pomáhalo
každý večer s usínáním
Jedno prosté zaříkadlo
Řasy stáhly tvoje víčka
Řasy stáhly tvoje víčka
jako těžké rolety
Už skomírá v šeru svíčka
zažehnutá před lety
Dnes v noci jsem se probudil
Dnes v noci jsem se probudil
když zastudil mě polštář k ránu
Sen způsobil že v kanafas
se skutálely slzy stesku
Už jako holka malá
Už jako holka malá
tak ráda jsem si hrála
Já coby klouček větší
se všem tvým hrám jen smál
Neodcházej maličká
Neodcházej maličká
Ty ani nevíš jak tě máme rádi
Jsi naše všechno:
Naše mládí zrání
Tma pohladila záclony
Tma pohladila záclony
vlající v okně do ložnice
Na chvíli vzňal se zvadlý knot
už dohořelé mrtvé svíce
Očima modrýma jak šmolka
Očima modrýma jak šmolka
hladil mé tváře
potom šíji
však nejvíc hladil moje ňadra
Včera večer jsem promlouvala s andělem
Včera večer jsem promlouvala s andělem
/nejisté začátky našeho seznámení/
Vzdálený svět - svět ve kterém
hledáme co jsme ztratili
Pozvedám zrak svůj
Pozvedám zrak svůj
vzhůru k nebesům
a ke zvolání ladím ústa
Pak vezmu čistou obálku
Čaruji dlouhou bílou hůlkou
Čaruji dlouhou bílou hůlkou
ať stopy skřítků za stodůlkou
rozmetá vítr před ostřížím zrakem
Čaruji vítr - v úctě před zázrakem
To nebyl pohled do zorniček
To nebyl pohled do zorniček
co ubíral se skrz mou hlavu
až kdesi dál kam nedohlédnu
Když pomyslný v dlani klíček
Ne že by všechno co chci říci
Ne že by všechno co chci říci
se dalo vepsat do básní
My - obyčejní smrtelníci
tak nesmrtelní ve své touze
Miluji květy
Miluji květy
v křišťálových vázích
a ze všech nejvíc
bílé orchideje
Málokterý z polibků
Málokterý z polibků
dával tušit souznění
Zhroutil se hrad ze střípků
vytoužené proměny
Zatracené otazníky!
Zatracené otazníky.
Co je láska.
Co je štěstí.
Štěstí hodně silné pěsti
Snad pro tu čistou nevinnost
Snad pro tu čistou nevinnost
se vzbouzícího se jara
Pro zlatou výheň všedních dní
Žár smyslného léta
Zakukala žežulička
Zakukala žežulička
z doubravy
že se kvapem blíží
termín popravy
Předpověď příštích dní
Předpověď příštích dní
slibuje návraty
Máme to za sebou
Nás se to netýká
Možná se trochu zapýřím
Možná se trochu zapýřím
když večeře ti chutná
a noc je po ní nádherná
Však rána už jsou smutná
Pojďte si holky na chvíli
Pojďte si holky na chvíli
vyprávět o životě:
Že bychom se jen mazlily
V nás každé vrní kotě
Podej svou ruku a přestaň se bát
Podej svou ruku a přestaň se bát
Bezpečně kroky tvé vede
kdo tě má vroucně a upřímně rád
Láska tě fakt nepodvede
Proč ten pokoj znenadání
Proč ten pokoj znenadání
voní sněženkami.
Nejspíš proto že tvé kroky
vedou po sněhu
Ó žízni
Ó žízni
Žízni palčivá
Jak nepodlehnout trýzni
když číši známou důvěrně
Vracím vám s díky
Vracím vám s díky
pane režisére
vaši krásnou roli
Já se bojím moc se bojím
Když už to musí být
Když už to musí být
zvládnu to hravě:
Za letních nocí
snít bez tebe v trávě
Když srdce zmírá spalující touhou
Když srdce zmírá spalující touhou
je těžké uvěřit
že vyjde slunce z mraků
To nejsou červánky
Trojka je snění o kočárech
Trojka je snění o kočárech
tažených bílým trojspřežím
Čelenka z perel
Vlečka bílá
V ten den kdy jsi se narodil
V ten den kdy jsi se narodil
v ten den víc slunce hřálo
A rozvila se poupata
co ještě dřímat chtěla
Bože lidi
Bože lidi
to musí být krása
Bez uzdy a sedla
na Pegasa vyskočit
Má pleť jak křídla motýlí
Má pleť jak křídla motýlí
a zvídavé jsou její oči
Tomu kdo včas ji neochočí
unikne v davu ve chvíli
Zelené šaty brána ocelová
Zelené šaty brána ocelová
Bezcitný úřad dělí vzácné světy
Večer když uléháš
šeptáš svá něžná slova
Zelené věnce vavřínové
Zelené věnce vavřínové
v pracovně na zdi usychají
Barevná světla ohňostrojů
pomalu hasnou pod víčky
Jen tak si sednout u kávy
Jen tak si sednout u kávy
či položit se do trávy
Půl deci vypít z pohárku
či procházet se po parku…
Můžeš mi můj drahý říci
Můžeš mi můj drahý říci
slůvka „touha“ definici.
TOUHA - to je tichá řeka
která vtéká do srdce
Ježíši Kriste
Ježíši Kriste
Vzácný Pane
před Tebou klekám jako žena
Ne pravdaže ne ponížená
Až zatoužím odevzdat
Až zatoužím odevzdat
své tělo černé zemi
neplačte
ta ztráta za to vážně nestojí
Za noci když kousek hvězdy
Za noci když kousek hvězdy
zřítí se do vlasů
říkáš si: To není štěstí
To je jenom pro krásu
Co je to štěstí miláčku?
Co je to štěstí miláčku.
Snad skateboard na páteři.
Či od emulze záclona.
Monokl od kliky dveří.
Ještě jednou
Ještě jednou
naposledy
ohlédnu se za tvým stínem
Tvoje oči - temné tůňky
Bezpočet nálezů
Bezpočet nálezů
Bezpočet ztrát
/život nás nehodlá krátit/
Bezpočet večerů toužím tě hřát
Mozaika vzpomínek příliš se nemění
Mozaika vzpomínek příliš se nemění
Z tvých vlasů pramínek na prstu stočený
přes snubní prstýnek
Hodiny souznění - slova a objetí
Letmá pusa do vlasů svíčky zháší
Letmá pusa do vlasů svíčky zháší
Tvůj dech vzbouzí hříšný žár
Jsem vážně zvědavá
jak se mé tělo snáší s tvým
Dva diamanty zasazené do zlata
Dva diamanty zasazené do zlata
a jindy zase dva uhlíky z pekla…
Občas se zlobím že vám uteču
a stejně bych vám nikdy neutekla
Na tebe myslím moje lásko
Na tebe myslím moje lásko
když hvězda štěstí z nebe na zem padá
Na tebe myslím
jestli mě máš ráda…
Víš proč tě hladím po vlasech
Víš proč tě hladím po vlasech
když přiblížíš se
lásko.
Ten okamžik je vzácnější než zatmění
Pod motýlím křídlem schovám se ti celá
Pod motýlím křídlem schovám se ti celá
Přikryje mě s nocí pírko kolibříka
Víš jak se to dělá.
Kam ty se mi schováš.
Stříbrná jedlička prskavky svíčka
Stříbrná jedlička prskavky svíčka
barevné ozdoby
- přimhouřit víčka
a zlaté prasátko uvidět málem
Do písničky schovám svoje pocity
Do písničky schovám svoje pocity
Kdo ji bude zpívat
ten je najde
když pohladí šíji vlastní mandolíny
Za sliby schovaný prstýnek do dlaní
Za sliby schovaný prstýnek do dlaní
pro trochu trápení které máš rád
že srdce poraní
křehký a bezbranný
Prosím vás holky
Prosím vás holky
seberte se
vždyť jste nám právem k smíchu
Vy nádobičky zášti plné
To se ti řekne:
To se ti řekne:
„Proběhni se v čisté ranní rose“
To se ti řekne: „S vroucí něhou smáčej nožky bosé
až kůže změkne - je to tak pěkné“
Vzpomínáš na štěstí?
Vzpomínáš na štěstí.
Trvalo chvíli
Tenkrát spíš v neřesti byl jsem ti milý
Prosím tě odpusť mi
Jak zvrácený je dnešní svět!
Jak zvrácený je dnešní svět.
Laskavým srdcím do zmatených vět
se hořký strach a vleklá tíseň vkrádá
Po dlouhých letech kdejakých už - ismů
Posílám ti pohlazení
Posílám ti pohlazení
Posílám ti pousmání
- jimi naše láska žije
Jednou se to všechno změní
Když šplhával jsi na zídku
Když šplhával jsi na zídku
/byla ti tenkrát tak tři léta/
tričko špinavé na bříšku
ti večer máma dala prát
Čekání
Čekání
to není jenom čas jenž zvolna
bez emocí plyne
Městnání sta tlaků
Proč mě mé sny ubíjejí křídly vran?
Proč mě mé sny ubíjejí křídly vran.
Proč se příšery mi smějí ze všech stran.
Proč tu nejsi se mnou když tě zavolám.
Proč jsem sama tady a ty sám jsi tam.
Sochařem být lásko
Sochařem být lásko
mít tu správnou hlínu
uplácám si tebe
Steskem nezahynu
Když přiznám se že miluji tě
Když přiznám se že miluji tě
řekni mi lásko co se stane.
Vždyť to je přece oboustranné
a věř mi mám tě taky rád
Najdi si mě najdi
Najdi si mě najdi
mezi světluškami
nad močálem v lese
Jsme tu lásko sami
Po čertech sladké objímání
Po čertech sladké objímání
že nechce se ti zpátky domů
Však před sebou máš dejme tomu
svůj život v jiné náruči
Kéž ještě dlouho nepovadnou
Kéž ještě dlouho nepovadnou
rty jež tvé líbat chtěly by
Kéž svoji mízu neztrácejí
Kéž ještě aspoň jednou hřejí
Prstem zkřehlým od nelásky
Prstem zkřehlým od nelásky
píšeš po zdech ž a l u j i
sotva viditelné hlásky
Jak myšlenky všechny lásky
Náhodné setkání uprostřed davu
Náhodné setkání uprostřed davu
Rádoby bezděčně popíjí kávu
Kouř z lehkých cigaret halí mu hlavu
Předstírám nezájem
I am here and You are there
I am here and You are there
but I can´t to be alone
I want to telephone and say:
Halo. Itś me
Modlitba dolétla k božímu sluchu
Modlitba dolétla k božímu sluchu
a ty ses narodil
Už je to v suchu
Dík za tvou přítomnost
Lhostejno zda noc či ráno
Lhostejno zda noc či ráno
když zemdlívá srdce touhou
Toužím po tvém pohlazení
Krátkou chvíli změnit v dlouhou
Očištěná tóny tvého hlasu
Očištěná tóny tvého hlasu
Slovy jež mě jako kašmír hladí
Jako záblesk pádícího času
já jsem lásko
Vzpomínám na tebe
Vzpomínám na tebe
Jsi moje sluníčko…
Sluncem být - teplý jsem
To nechceš holčičko.
Zase je tu jaro
Zase je tu jaro
- projděme se pěšky
Slunce nachystalo
půdu pro macešky
Takové zvláštní setkání
Takové zvláštní setkání
bez tkaní nitek budoucnosti
Bez panenského těšení
na chvíle ještě v nedohlednu
Miloval jen svůdné tvary
Miloval jen svůdné tvary
Nechápal
co nosí v hlavě
Lhostejně bral její dary
Sám s touhou neskrývanou
Sám s touhou neskrývanou
Sám v radosti a smutku
Sám za železnou branou
Sám před výčtem zlých skutků
Jak mdlé jsou oči milenek
Jak mdlé jsou oči milenek
Polibků zbavená ústa
Snad vyrovnané navenek
však srdcem prosí:
Je tak vzácné tvoje mlčení
Je tak vzácné tvoje mlčení
když tvůj dech tu voní do ticha
Střelka času už nic nezmění
a jen blázen domů pospíchá
Jen se tak zamyslet
Jen se tak zamyslet
a rázem je tu
pár prostých řádků
jenom pro Anetu:
Odejmi Pane můj
Odejmi Pane můj
strach co mi brání
nahlédnout do srdce
do jeho přání
Bloudím a bloudím dál
Bloudím a bloudím dál
v komůrkách svého srdce
Bloudím a bloudím dál
Hledám hlas
Ať se dívám kam se dívám
Ať se dívám kam se dívám
oči mé jsou plné tebe
Provází mě na všech cestách
srdce mého naděje
Ztrácím se lásko
Ztrácím se lásko
v oceánu lidí
Bloudím a hledám směšnou naději
že srdce víc než pouhé oko vidí
Hluboká údolí
Hluboká údolí
Malebné stráně
Hory ční k nebesům
Vrhni se na ně
V zahradách
V zahradách
kde vzácní ptáci pějí do noci
kde se květy roztodivné s ránem rozvinou
chci se tebou toulat lásko
Po ránu otvíráš
Po ránu otvíráš
své oči dokořán
když slunce na polštář
ti posílá své zlato
Povím ti pohádku
Povím ti pohádku
Řekni - chceš.
Povím ti ji jen pár slovy
V knihách už krásnější nenajdeš
Svou myslí bloudit v liliích
Svou myslí bloudit v liliích
je tolik těžké když se stýská
Kde je tvůj úsměv a tvůj smích.
Jak myslí bloudit v liliích
Žádná cesta není dlouhá
Žádná cesta není dlouhá
když se lidé setkat chtějí
Tisíc mil je míle pouhá
když si to dvě srdce přejí
Co ty v těch dlaních lásko máš?
Co ty v těch dlaních lásko máš.
Myslím že to co každá jiná žena
Když objímáš má ňadra obnažená
máš ve svých dlaních stejné ohníčky
Nad hlavou hvězdy
Nad hlavou hvězdy
Pod hlavou tráva
Tělem ti proudí horoucí láva
Horoucí láva - červené víno
Tolikrát říkal´s mám tě rád
Tolikrát říkal´s ´“mám tě rád“
však nemůžu tě mít
a já se bála pochopit tu pravdu zlou
Zmatená z tvých hloupých úkrytů
O čem to sníš
O čem to sníš
lásko moje
stíny noci do pokoje když se zvolna
vkrádají
Odmítám říkat ano
Odmítám říkat „ano“
když toužím říct ti „ne“
Odmítám říkat „nevím“ „snad“
když toužím říct ti „ano“
Chtěla bych vtisknout do básně
Chtěla bych vtisknout do básně
že ty mi voníš překrásně
Že oči mé jsou plné tebe
a že v těch tvých se modrá nebe
Stoletou stařenou
Stoletou stařenou
s vyhaslým pohledem
stává se žena
když láska se ztrácí
Dotyky těla se zemí
Dotyky těla se zemí
Vzduch provoněný vášněmi
V konečcích prstů výboje
- emoce táhnou do boje
Podívej se do hvězdiček
Podívej se do hvězdiček
dřív než půjdeš spát
Jednou ti dám vzácný klíček
kterým odmykat
Jsou rána která zdají se ti zbytečná
Jsou rána která zdají se ti zbytečná
Jsou rána co si nezadají s nudou
Však vzchop se lásko nebuď k lásce
netečná
S otázkou na rtech
S otázkou na rtech
pod víčky
a s vykřičníkem v hloubi srdce
poslouchám tklivé písničky
Oči tvé jak jiskry z kamen
Oči tvé jak jiskry z kamen
zažíhají tentýž plamen
co tvé dlaně
když mě hladí
Posílám ti pohlazení
Posílám ti pohlazení
Posílám ti pousmání
Pravá láska ještě žije
Jednou se to všechno změní
Jen protnout duši pohledem
Jen protnout duši pohledem
vyloudit úsměv v tváři
a víc už toho nesvedem
my pravdomluvní lháři
Zazpívej slavíčku
Zazpívej slavíčku
veselou písničku
že jsme se potkali
ruce si podali
Nechápu důvody pro dvojí životy
Nechápu důvody pro dvojí životy
/mně jeden dá značnou práci/
Jsou to snad útěky z nelásky ze psoty
a pak se člověk zas vrací.
Vrať se zpátky hvězdičko má
Vrať se zpátky hvězdičko má
V srdci mém jsi přece doma
Na svých toulkách za přeludem
trochu jsi se poranila
Zavolej a já se vrátím
Zavolej a já se vrátím
Prstem kývni přijdu zpátky
Bez tebe se lásko ztratím
Neotálej čas je krátký
Vzpomínám na dětství
Vzpomínám na dětství
Na chvíle zrání
Uprostřed noci
to často jde hladce
Tenkrát i v duších se poněkud setmělo
Tenkrát i v duších se poněkud setmělo
když se jim nad hlavou zatáhlo nebe
Blesky se zkřížily pak třikrát zahřmělo…
a přesto toužili být vedle sebe