Písmák Važ si času
čas na měřice měří hvězdný prach
vánkem vodu čeří
oblakům dává nach
Chronos zrnka písku
Stáří
s ozvěnou každý život kráčí
co zaseli jsme, se nám vrací
života běh ustlal si na bodláčí
s velkými úroky nám vklady splácí
Za světlem
Vše, po čem toužíš , můžeš mít,
co bylo dříve, to vzal si čas.
Každý směr stříbří Luny svit,
i Slunce touží pozlatit.
Vcházíš mi do snů
stále se vracíš , do snů mi vcházíš
vítá tě má náruč otevřená
každý z tvých kroků trochu mrazí
vroucí i chladná je ta scéna
Loupežníkova sudba
strašáci straší,bouře hřmí
obava lasem hrdlo svírá
než nastane den poslední
peklo chřtán žhavý otevírá
Hnáta
v Rokli žila stará žena
malá , seschlá babička
hrdinkou se ve vsi stala
když zachránila Kulíška
Hejkalova tužba
Tichnou hlasy v temné noci
Jen hejkalův hlas teskně zní
Sám lesem bloudí, bez pomoci
Srdce ho bolí, o velké lásce sní
Život na samotě
ŽIOVOT NA SAMOTĚ
Samota, ale ne osamělost. Moji krásní rodiče měli rádi společnost. V té době táta i filmoval a tak mnozí slvní herci té doby, přijížděli rádi na samotu v lesích. Někteří, co se již nevešli do hájovny, spali ve vedlejší budově v rytířském sále.
Divoženka
Divoženka
byla jsem dítě divoženky
nosila lopuch místo plenky
kuličky rosy navlékala jsem jak koálky
Pohozená ženou divou , nebo také Macebilou
Krušné hory. Samota a leden bohatý na sníh.
"Dneska nebudu odstrojovat koně z postrojů, pane fořt. Také tu v maštali přespím.
Pády
Zpívám si píseň o pádu
Mám k tomu pádné důvody
V srdci mám pevnou blokádu
Házím své touhy do vody
Plus mínus
Láska, ta krásná slova píše
Chtěl bych tvé psaní umět a znát
Vstoupit do liter tajných říše
Ne slovům vázaným se smát
Prázdný dům
Vítr mraky v kobalt vtepal
Nach jim přišil krajky lem
Svou lásku jsi kdeš zanechal
V šunt jsi změnil diadém
Soumrak andělů
Dnes moje duše ďábla hostí
Všude cítit černý sirný prach
Andělům jsem zpřelámala kosti
Jejich křídla krouží v pustinách
Divná hra
Divná hra
Podivnou hru já s ďáblem hraji
Kibicem je mé svědomí
S obavou karty rozdávám
Den a noc
Den a noc
když den ráno vstává
své lůžko zanechává
noci
Chrostík
Šat si mění podle svého bydlení,
obalí se kamínkama,jindy listy ve tlení.
Ve vodě se jich tam hemží,
jako malé prstíky.
Noční běs
Dívka co spřádá paprsky Luny,
pařáty příšer již táhnou ji blíž.
Smolnými kouty se šíří zlé vlny,
v zoufalém gestu naznačí kříž.
Nanštejn
NANŠTEJN
Pulzuje radost v křiku nočních ptáků
Den noci Lunu prostírá
Tma smyla červeň vlčích máků
Cesty
Našedlá přícht dávných cest
Vklíněná pod víčka lidského smíchu
Pod hozeným třpytem janých hvěz
Rozezní rolničky v prašném tichu
Moje blues
Hej pane Živote roztočte kolotoč
Naložte na něj mou chandru a splín
Rudými drápy škrábu poznání
Vše zmaru propadne a já to vím
Víla
V zahradě tančila víla
Tys viděl ji.
Nemohl.
Právě té holce křehké
Valentýn II
Květa posílá pusu všem
kdo Valenýnem osloven
oslaví LÁSKU se svou láskou
někdo dá pusu na čelo
Ráj peklo nebe
Myslíš si že nebe je jen pro tebe
Každý má svoje malé nebe
Kam nikoho si nepustí
Kde všechno se mu odpustí
Jak plyne čas
Zakopávám o vzpomínky z mládí
Krásné dětství
Plné jasu
Nikdo nenahradí
Bez randete
Na rande jste mne pozval a já to nepoznala
Snad bych si dříve nohy uběhala
Věřte že pane k srdci jsem si vzla, když vytrvalost byla kárána
Bylo to jako rána holí
Čalounická tráva
Čas její opět je tu
Rozprostře vlasy zelené
A polapí zrak můj
A oznamuje světu
Oklika
Štěstí je sebestředná emoce
Jak já bych ráda byla také sebestředná
Štěstíčka střádám den po dni a rok po roce
Spořivá jsme na horší časy, no fakt jsem vážně "bedna"
Stop
Stavím si před oči dopravní značení
A srdce přitáhnu před tuto značku
Začalo vyvádět
Láskou se tetelí
Zrno
Kdo umí oddělit zrno od plev.
A touží-li kdo po zrnu.
Možná že ten , kdo zrno získá.
Si v nevědomosti své, po plevě stýská.
Jaro
Jaro je cítit ve vzduchu
Já opájím se touto vůní
Voní jak čistá voda z tůní
Jak bílá hříva Pegase
Šel tudy
To někdo tudy šel
Jen stopy ve sněhu tu zůstaly
Kam asi v tento čas
Ty lidské nohy chvátaly
Voda
Psát verše na vodu
Jak LI-PO psával
Tak na mé básničky
Byl by tu nával
Moje blues
Hej pane Živote roztočte kolotoč
Naložte na něj mou chandru a splín
Rudýmy drápy škrábu poznání
Vše zmaru propadne a já to vím
Jako
Pojď na JAKo si hrát
Jak děti jsme to dělávaly
A na JAKO si často hrály
JAKo jsem byla princezna
Kouzelný les
Tajemný les, plný je kouzel
Pocítí každý to, i ten,co by se vzpouzel
Tichý smích víl a skřítků rej
V Kouzelném lese, tam mi je hej
Složitá
Přistižena v nechutném procesu přemýšlení
Pouta pochyb stínám realitou
V jekotu ticha čekám rozhřešení
Kašlu na pravdu dávno vžitou
Vrba
Nějaký hluboký zážitek, co zachytí tě drápkem svým
Drží se pevně,potvora
Nejde ti z mysli a já to vím
A musí ven ta myšlenka,co si v tvé mysli kutá
Červánek
Červánku na nebi v setmělé obloze
Čechráš si sukýnky větru, tam nahoře
Nadouváš plachtoví ze svého nachu
S vichrem se proháníš, neznaje strachu
Tušení
Na loutnu kdos tam v dálce hrál
A tmavou nocí lkala píseň jímavá
Zvuk loutny moje srdce hřál
A píseň v duši byla klisna vzpínavá
Jsem jako lom
Jsem jako lom a ty jsi tu již těžil
Bez této těžby,jako bys ani nežil
Chceš lámat vše a to hned přes koleno
Odkrýváš to, co bývá zahaleno
Terorista
Proklatě nízko nosíš svá slova
Zraňuješ s nimi
Zas a znova
S věkem se tahle vlastnost ještě prohloubí
Příručka pro život
Když si pletu fakta s přáním
Pokulhávám za poznáním
Reality
Divadlo života pak ztrácí švih
žaluju
To jsem se dočkala
Téměř jsem plakala
Hořko a smutno
V citech kolotoč
dilema soutěživé
Vybrat mám básničku do soutěže
Tak kterou k sakru vybrat mám
Když vyberu já báseň pravou
Do světa díru udělám
Štěstí
Chtěla bych malou skleničku s kapkou štěstí
Jak já bych se z ní těšila
Po dobu těšení se,bych snad ani nežila
Stejně se znám a vím,že bych ji v řeku vylila
Vůně maminčina
Mošnička vzpomínek co v šuplíku si dlela
Vylétla rychle ven, když jsem ho otevřela
Jsem zase holčičkou co po zahradě běhá
Na klíně s rosničkou si na lavičku sedá
Šepoty
Šepoty
Šeptám ti, ač nejraději bych to nahlas řvala
Jsi moje láska, kterou jsem vážně nečekala
Šepoty svého dychtění si promítám jen do snění
Přání pro všechny tady
Motýla nikde nevidět
A vůkol bílo jest
Anděl prolétl okolo a nesl tuto zvěst
Vánoce šťastné a veselé přilétl popřát nám
Přání od Květy
Rok schází se zas s rokem
Vánoční čas přichází a nejde vůbec krokem
Mošničku s štěstím otvírám,kam celý rok já střádala
Určitě se hodí
Přání
Na nebi svítila hvězdička
Chudinka osamělá
Byla zlatá jak rybička
Co plní přání,ona to prý dělá
Čas pro definitivum
Bolest mě drásá
Ta tam je krása
Jen váčky pod očima a oči zapadlé
V srdci mě zebe,sama bez tebe
Ženy
Uvnitř mám oheň z výhně dračí
Plna jsem ledu křehkých ker
Po vzoru matek vím co stačí
A dluhy platí každá z dcer
Nádraží
Nádraží je jako já
A také jako ty
Takové s nostalgií,kde čas se nerozvíjí
Kde dělá drahoty
Kartářka
Katářka
Osud se vůbec nevzpouzí,když spřádá do lan motouzy
Jak komu
Silné lano,nit
Není cesty zpět
Není cesty zpět
Tak nějak bych ti chtěla říct,že smutná jsem a bez jiskry. Uzamčena sama v sobě. Ale tam uvnitř jsem to stále já.
Jen nějak den po dni,minutu po minutě si mne zazdíval.
Pohádka
Pohádka
Pohádku povídám na dobrou noc
Vše ,co mě napadne,je toho moc
O peří skřikávnka, o šípku na keři
Dopis
Dopis
Píši ti dopis
Já vím ,ty nesji Oněgin
Já Taťánou též nejsem a o životě leccos vím
Den a noc
Den a noc
Když den si ráno vstává
Své lůžko zanechává noci
Ta umdlena se svalí
Smutný chlap
Smutný chlap
Když chlap si smutní,já nepomohu
Znám jenom ženské smutnění
Možná je stejně bolestivé,já odhadnout to nemohu
Já nevím
Já nevím
Já nevím mnoho o světě podvodů ,lží a klamu
Fakt netuším proč zrovna já,já si s tím hlavu lámu
Proto hledám jen v člověku,co je vlastní mně samé
S
Slova se sypou sama semleta samým steskem
Sama svým smutněním si srážím svatozář
Soustavným splínem se sama stínám
Svádivé smrti se směje samotář
Podzimní splín
Podzimní splín
Ptáci již odlétli a nebe smutné je
Nebe je plné černých mraků
Tohle je nebe bez zázraků
Podoby lásky
Podoby lásky
Smutek-ten vzteklý pes marné lásky
Slzy-ty palčivé plamínky beznaděje
Tesknota-ta prodejná děvka milování
Stáří ženy
Stáří ženy
Perutí svojí mávne čas
Stříbrem pokropí bujný vlas
A přitažlivost zemská si na prsou tvých vejská
Kostlivec ve skříni
Kostlivec ve skříni
Kostlivec ve skříni
občas z ní vystoupí
V noci se plíží myšlenkymi a má se jako na pouti
Křik
Křik
Když ticho zešílí v prachu cest
Nesu já tíhu světa,mám co nést
Naděje jméno nemá
ITY
ITY
Chtěla bych věřit slovúm tvým,však již to nedokáži
Všechny,co se mi vlichotí,v stejný pytel já háži
Možná že takto zahodím,co je mi osudem souzeno
Cesta Fénixů
Cesty Fénixů
Z peříček Fénixů se staví slavobrána
Pro oči milenců popelem zasypána
Nevidí stejně nic
Ráno
Ráno
Po cestách snů si běhám bosa
Zamykám tmu se zpěvem kosa
Paprskem bledé Luny svazuji noci chodidla
Rada
Rada
v pánevní oblasti nesídlí duše
nedbám tvých nátlaků,odpovím suše
Duše je to,co není vidět
Ještě je čas
Ještě je čas
Hodiny zlomily ručičky o čas a ten se zasttavil
Včera běžel tak zběsile,včera tu ještě byl
Čas na lásku
Zlá myšlenka
Zlá myšlenka
Trhlinou svědomí si dráp zlá myšlenka protáhla
Kdo se jí nebojí,tam opona se zatáhla
Ten kdo de obává,tam ona roste sílí
Jednou
Jednou
Jednou si sbalím všechny svoje fidlátka
Vzpomínky sváži do ranečku
Za vším udělám tlustou čáru
Čas
Čas
Čas běžec dlouhých tratí
Nikdy se nenavrátí
Jde rovnoměrným krokem horala
Svatební zvon
Svatební zvon
Až bude týden o osmi dnech
Osmý den bude tu pro nás
Den v týdnu bude provázek
Žebračka
Žebračka
Tak strašně moc bych chtěla prohodit slůvek pár
Však ticho,moje cela,nedopřeje mi ten dar
Jen drobečky slov sbírám a do cely je nosím
Vůně
Vůně
Ty miluju
Takové,co se nedaj koupit
A chodím si je nosem loupit
Léto v dešti
Léto v dešti
Letošní léto podivné s jeví
Asi mu nikdo neoznámil že se má dostavit a tak to vlastně neví
Volám tě léto,co za mraky se ukrýváš
Soukromej sentiment
Soukromej sentiment
Schovávám smutek do úsměvu
Zakrývám slovy citů něhu
Slzy jsou jenom slaná voda
Zoufání
Zoufání
Chtěl bys jít se mnou jen tak
Šli bychom kam by se nám chtělo
Co třeba tahle cesta lesní
Zástavárna
Zástavárna
Prošla jsem kolem zástavárny
Uvnitř jsem nikdy nebyla
Co já bych mohla zastavit,když láska na mne nezbyla
Já velkorysá
Já velkorysá
Dala bych ti oblázek,co má již hrany obroušené
Stačí.
Tak dobře,dávám ti briliant,ať nejsi chlapem co se mračí
Lásečka
Lásečka
Chtěla jsem koupit lásku
A kousek tobě dát
Ta je však vyprodána
Opičí démon
Opičí démon
V hlavě mu zase kovadliny buší
Trhají vlasy,rvou mu uši
To se tak někdy přihodí
Svlékání kůže
Svlékání kůže
Když natáhnu si kůži nového dne a za svým sněním zabouchnu si dveře
Tak nejsem to již já,mé nitro neklidné,jen prázdná ulita,co nikdo neotevře
Již nemohla bych být bez snivé fantazie
Dilema
Dilema
Já 3x sakra říkám,kde je můj vnitřní klid
Já potakala jsem lásku,co nejde odhodit
Vlastně již láskou není,je jenom vzpomínkou
Čaruji
Čaruji
Čaruji,čaruji,já baba učená
Komu že,komu je má věštba určena
Muří hnát,žabí hnůj ,pot z modré zmije
Pocity
Pocity
Proč vkrádají se pod víčka jen samá smutná slovíčka
Proč v myšlenkách se toulám a potom brečím do polštáře
To snad již nikdo nedokáže vzdát hold mým smutným touhám
Váhy
Váhy
Na váhy života mi každý cosi vkládá
něco tam položí ten zlý i ten,koho mám ráda
Závaží skutků svých si přeihazuji sama
Ty!
Ty.
Chytáš mě do lasa svých slovních obratů
Jsi prostě intelektuálně dominantní
Po tom jsem toužila
Kartářka
Kartářka
Osud se vůbec nevzpouzí
Když spřádá do lan motouzy
Jak komu,silné lano niť
Ztráty a nálezy
Ztráty a nálezy
Věřím v proměnu všeho co trvá
Podoba zítřka mé nitro v kusy trhá
Paprsek světla tančí v zorničkách
Dveře do vzpomínek
Dveře do vzpomínek
Nevstoupíš 2x do stejné řeky
Já bych tam ráda vstoupila
Za svoji pýchu,peo své vzdechy
Ruce
Ruce
Tvé ruce,křídla motýlí
Má ústa rudá políbí
Líbají vlasy
Za dveřmi času
Za dveřmi času
Za dveřmi času cválá život,ty bojíš se je otevřít
V ulitě svého čarosnění,si o životě sníš,jen sníš
Svázaná morálkou a konvencí
Balada o věrné ženě
Balada o věrné ženě
Pro zralou ženu,nevěrnici
Postavte rychle šibenici
A na pranýř ji dejte
Čas na štěstí
Čas na štěstí
Byl to jen vítr,co šepotal si v listoví
Neboj se hlupáčku,on fakt na nás nic nepoví
Z písmenek most se stal a druhý břeh je lákavý
Proč nejsem studená?
Proč nejsem studená.
Chtěla bych se s tebou milovat
Na horkou kůži prstem malovat
Ve slastných vlnách bych se vracela
Zloděj
Zloděj
jsem zloděj má jediná lásko a pokorně přiznávám se k tomu
Kradu kde můžu,má milovaná krásko
Také když ode mne se zase vracíš domů
Co není na prodej
Co není na prodej
Chtěla jsem koupit lásku a kousek tobě dát
Ta je však vyprodána,prý není. snad
Tak jsem ti dala svoji,bez iluze a snění
Chtěla bych
Chtěla bych
Také bych chtěla anděla,co všechno špatné zahání
Co z cesty smítlka odstraňuje a za mne dělá pokání
také bych chtěla živou vodu,jí pokropila nemocné
Jen manželka
Jen manželka
Jen manželka
Chtěla bych být jen alfou a omegou tvého života
Však osud někdy zamotá nitky,co spředl nám
Chtěla bych být vodou,co piješ
Sen
Sen
Já potkala jsem lásku,tu paní mnoha tváří
Tahleta byla krásná ,jak Magdalena Máří
Taková síla emocí,euforie a štěstí
Husa
Husa
když koupíš si křídla,tak nemusíš být za anděla
Co takhle husa,nic ti to neříká.
V půjčovně života jsi asi naletěla
Poučení
Jak jsem se poučila
Upletla jsem si náramek z trávy
když seděla jsem na mezi
Byl ochranný to faktor,který neštěstí zamezí
Bezkřídlá
Bezkřídlá
Otrkem země já bezkřídlá
Skrz touhu v hřívě Pegase
I když si nasadím udidla
Divá Blažena
Divá Blažena
Byla jsem dítě divoženky
Nosila lopuch místo plenky
Kuličky rosy jsem navlékala jako korálky
Věci
Věci
Takové obyčejné věci co je již ani nevnímáme
Nevíme téměř o nich a vůbec si jich nevšímáme
Hromadíme jen věci
MODERNÍ DOBA
MODERNÍ DOBA
Hovor se scvrkl do poznámek
Já nevyznám se nemám plánek
Decibely do života buší
Arfiš
Arfiš
Šifruji zprávu pro další pokolení
Dobrat se pravdy,mohou jen vyvolení
Pravda je. Není. To nemůže nik vědět
Příšera
Příšera
jsem příšera vylézající za šera
a těšíc se,že muži věrní ,zmateni touto noční černí
mě líbnou třeba do čela
Prosba
PROSBA
Ten čas,co vymkl se tu z kloubů
Zdobí tvář vráskami a v srdce vehnal touhu
Ve vyprahlé krajině pozdního života
Kára života
KÁRA ŽIVOTA
Když slova se mnou nemluví a myšlenky se rozutečou do všech směrů
Dám průchod svému smutnění ,vinu si dávám skoro za vše věru
Jak si tak plavu v slzách svých a nezavřu té slané vodě stavidla
Kloboučí
Kloboučí
ČÍ JE TO KLOUBOUK,CO POVALUJE SE TAM V TRÁVĚ.
LEŽÍ TAM DOSTI DLOUHO-JAK ZJISTILA JSEM PRÁVĚ
DO KLOBOUKU SE UKRYL PLH A MÁ HO ZA PŘÍBYTEK
PODZIM
pODZIM
ULÉTL ČAS CO PRO VLAŠTOVKY SI MODRÉ NEBE NACHYSTAL
NA CESTU ZABALIL JIM MRAKY A SLUNCI PRO NĚ HLAVU SŤAL
A HORY PŘIKRYL MOKRÝM PLÉDEM CO JEN SI SLZY UTÍRÁ
SLÚVKA
SLŮVKA
PRÝ HRANÍ SE SLOVÍČKY BYSTŘÍ MYSL
TAK POHRÁVÁM SI S NIMI-SNAD DÁ TO SMYSL
SLOVO KE SLOVÍČKU A SLZA NA VÍČKU SE TŘPYTÍ
OPTIMISTKA
OPTIMISTKA
V DUCHU RODINNÉ TRADICE-JÁ PŘEKRAČUJI HRANICE
BYTÍ
KDE NĚKDO ŠLAPE PO BETONU-JÁ ZŘÍM KVÉST LUČNÍ KVÍTÍ