Písmák Stopař
Důležité je tvářit se přátelsky. A nevypadat jako pobuda. Na výpadovce z Karlsruhe jsem nakročil jednou nohou do krajnice a zvedl palec vmezinárodně známém gestu.
Leckdo vám bude tvrdit, že stopování je nebezpečné.
Hotelové blues
Vzbudilo mě bzučení vedle hlavy. Ztuhlými bolavými prsty jsem šátral po mobilu a mžoural na displej.
Michal. A do prdele.
Papírové lodě
Je pozdní léto. Po úzké pěšince vinoucí se mezi vysokou trávou poskakuje malá holčička v červeném tričku. Za ní kráčí vysoký muž. Má široká ramena a na tváři několikadenní strniště.
V baru U třech koček
Ucítila jeho erekci a lehce se kněmu přitiskla klínem. Tančili na skoro prázdném parketu v baru U třech koček.
„Vypadneme odsud, mám doma lahev skvělého jihoafrického vína. “
„A co ten tvůj inženýr.
Interstate 20
Každodenní cesta do práce. Z parkoviště vyjedu na Texas Street, jedinou ulici, na které ještě není vidět celkový úpadek města. Po Texas Street dolů na most do Bossier City, pak vpravo po Traffic Street a do pětipodlažního nadzemního parkoviště. Zaměstnanci kasina a hotelu Horseshoe tam mají vyhrazená místa.