Písmák Halucinogen
Zavři oči.
Pomalu dýchej, pomalu.
Pamatuješ, že tenkrát kvetly tulipány.
Znal jsem je krátce.
Only anarchists are pretty
Tvé teplé vlhké polibky
neustálé, už je nepočítám
Každý den s tebou
Splýváme v objetí
Drak Západu
Jedeme ve draku zocele požírajícím minulost a vyvrhujícím jed.
A jsme šťastní.
A letíme, křičíme a přežíváme. Kolem se míhá svět a my říkáme, že není.
Kouřové zápisky z chladného polodne
Jakás takás deprese
Není zima listí na zemi,
kterým vyhasínají zelené plaménky
pozůstalé po slunci z léta.
Deváté oko
Jednou z rána krásná paní
sedíc v metru ptala se mě,
pane, pro co vlastně dýcháte.
Chtěl jsem zlostně křiknout na ni,
Pološero
Kvetly planímky v očích,
vesele tančily zmítány vírem,
kouzlo probděných nocí,
originalita padajícího listu,
Nezapomeň
Tma tě omotává tajemstvím,
když procházíš nespatřen ulicemi
a mnozí již spí
a ti, kdo ne
Svítání
Svítá.
Matně vzpomínáš
na tajemství opilé noci.
Sedíš v trávě,
Skleněnka
Ptáci mlčeli
a vítr vál,
bohové už odjeli
raději někam dál.