Doteky
Tvé jméno nekřičí
jen podobá se dotekům
sametově hebounkým
a i tam
Malá podzimní
Je tu zas čas
plnění spižíren a chystání pelíškú
pod lístkami, jakoby z červánkù
choulí se les.
Procitnutí
A pak jsem procitla.
už neležel jsi vedle mne
jen otiskem křivky tvého těla
postel osaměním zela
Jarní vzpomínání
Když na jaře dá se do deště
ztěžknou stromy co nahé jsou, ještě bez listí
hrom uhodí, bleskem kraj prosvitne
vzpomínka na lásku, mě pochytí
Jitření
Zlatavým nebem
se kohout budí
třetím rozbřeskem
zas dozajista
3.Taní
Už žádná slova
vždyt' láska je doopravdy
konečky prstů
smažme jen
OPUŠTĚN
1. Výkřiky neonových reklam
lesk pulzujících obrazů
stékající líné kapky
smývajíce nespočetno dotazů
Pád do tmy
Už tě nevidím
už tě neslyším
už se tě nedotýkám
kousek za kouskem
Píseň zatracených
Byla tam široká zem
a života pout' zle skřípala
tma ze všech stran se sypala
a do noci křičel sen.
Za náruč platí se nocí
Nad propastí stojí
pro slzy nevidí
za náruč plodů
platí se nocí
Vzpomínky zašlých měst
Když láska zrodí se
pod korouhví krvavou
pověsti o milencích vypráví.
jak umírá srdce co miluje
Promiň
Pouť maškarní
směnil jsi za život
škrobeným límcem
své ego žehlil
Tak se nám to nevyvedlo
1. Život se prodírá2. Z krve a potu
v podivné rysyzáklady prosáklé
v paměti umírázměnily v slotu
co bylo kdysislova tak profláklé
Vratíš se tam se mnou ?
Zkostnatěl hlas
téhle doby
modly, kýče, splíny
vše teď zdobí
O zamilovaných a padajících hvězdách
. pod naším stromem . až ji zahlédneme
poslíčkem Létavici a dříve než dopadne
ti vše dovolím. vyznám se ti.
Nemyslet na zadní, ale i pozdní kolečka
. nejen s létem
přichystáme si cestu
svého podzimu.
Bez srdce
. oblázků dlaň
dolévám do srdce
těžko je mi
bez tebe.
Pocity
Jak asi cítí se
duhová víla
když bosou nohou
deště se dotýká.
Čas utíka a není cesty zpátky
Víš ještě a vzpomínáš
na kouzla dětských pohádek
a polopravd
kde byl jsi bezstarostným hráčem
Naše noc
Úplněk
tichá žlutá koule
nad vybičovaným mořem
dárek pro oči.
Abeceda lásky
A by byla dokonalá, dám jí jméno tvoje
B udu ji i v sobě hýčkat a ty budeš moje
C o pak příjde, víme oba
D ohra pro dva
Rukou Lásky
Někdy to bylo tak nepopsatelně silné a krásné
tak, že jsme ze rtů nemuseli procedit ani jediného slůvka
protože to bylo štěstí a kouzlo lásky
ano. byli jsme očarovaní
Zpívéj tu píseň
Zpívej tu píseň něhy
a já stanu se její bouřlivou ozvěnou
v krajině doteků a vánku z perutí
záchvěvem lístku pak stanu se ženou
Když malíří umírají a rodí se
Když chvějí se mé slzy
a plní prázdnodivný rám
a já jen černobílým štětcem
hlubiny času otvírám.
Kdo to byl
Kdo to byl
ten s tichou vlažnou tváří
co zvláštní chvíle záblesku
v nás doprovází.
Duhová kulička
Má duhová kulička
obrázky, snář
můj první zlatý slabikář
Mé první snění
Bylo a nebylo
Bylo a nebylo pánů a děl
kdyby tak v životě každý
jen maličko chtěl
probudit navždy
Pssst
tik tak, tik tak
budí se den
klip klap, klip klap
když odchází sen
Alfa a Omega
Kde začátek a konec rodí se.
Kde Alfa a Omega.
Kde zlaté a stříbrné tisíce.
Kde pravěkost s novým snoubena.
Proč tě ztrácím
Tak jako Obrazy - našich tváří
němě upovídaných s lehce se vlnícími rty
nad chutí ranního šálku a s vůní nočního,
ještě nevyprchaného milostného parfému
Psaní
Přišlo dnes poštou
šedivě nahořklé, useklé psaní
psané tvou rukou bez tváře
a já nemám zdání
Chci si tě zasadit
Chci si tě zasadit
do zahrádky tepajících citů
kde nepřestaneš nikdy růst
a vypěstovat v bouřlivou květinu
Slunéčko
V duhovém světě dětských snů
hraje si
v maličkých dlaních sevřené štěstí
nese si
Né smutná
Nůžkami přeťaté barevné krásky
zavřené v cele a nad nimi vrásky
a ruka, která k nim patří
dotkla se černého roucha
To bylo poprvé
To bylo poprvé - když tvé otazníčky vpluly do místnoti plné zaprášených
svědectví a pravd, kdy tvé lačné doteky po vzdělání
vysvobodily mé tápání nad teorií o věčnosti a čase.
když tvé pomněnky přehlédly můj stín a usadily se
Někdo
Někdo
Někdo umí namalovat obraz
jiný ho zas umí přibít na zed'
někdo umí pronést slova
Jablko
To první Jablko ač dokonalé
a touha po něm tak velká
přinesla chut' hořkosti nespoutané
a krvavá pole mělká
Dvě slova
Která jsou - ta dvě krásná slova
co říkat ti chci stále znova
sto a tisíc a milionkrát
opakovat každý den
Život pro ten sen
Když nás touhy naše klamou
kdyz věříme svým snům
a ty se stanou branou
a cestou k rajským ostrovům
Laska
Když se dva milují, nemusejí si říkat nic
a přes to je všechno řečeno - pohledem, úsměvem,
pohlazením, políbením, něhou a láskou, kterou
v sobě nosí a kterou si takto ukazuji.