Písmák Smutný dům 2.
V Domě se potkávali dlouhá léta aniž se vzájemně znali jménem. Je až z podivem, že někteří o sobě dosud ani nevěděli. Chodili temnými chodbami bez ducha a sotva se v šeru mohli spatřit, natož spolu promluvit. Někdy i seděli u společného stolu, ale do tváře si neviděli.
smutný dům 1.
Na rušném bulváru nejmenovaného velkoměsta stála napovšimnuta malá chaloupka zcela skrytá mezi paláci a továrnami. Její rozlehlé a nepřehledně propletené místnosti tvořily příbytek nesourodé společnosti. Není jisté, kolik osob se tu potkávalo. Napočítal jsem jich dvanáct, zahrnu-li i to cosi podivného, co nemělo vlastní tvar a přeci to produkovalo myšlenky.
Průzkumný ptáček
Postačí když ptáček malý
občas křídly zatřepá
srdce jeho svaly hřály
když vylétal ze sklepa
Rozdrcené slovo
Rozdrtil své počáteční slovo
na vesmírný prach
a nechal jej rozptýlit
na soutoku tří řek.
Introspektivní prolog
Jako když mačkám zubní pastu
Je to jako se zubní pastou.
Tlačíš a nic,
Nic.
pro zahřátí ..
zaškleb se sklence do tváře
vystav své tělo do záře . slunce i slunečnice
dá tepla ponejvíce :-)
otesánek lidojed
TOUHAkypící v mé hlavě, zabalená do mozkových plen
jako otesánek lidojed.
Ukusující z denního koláče
- vybírá si rozinky a pražené mandle
Věneček hladí hladinu
Věneček hladí hladinutiše mezi vlnkami splýváhledá svou osudnou hodinudo měsíce zasněně se dívá
jakými zátočinami musí ploutnež nalezne svůj břehjak velké city musí vzdoutaby dozněĺ můj poslední vzdech
koho potkají okvětní plátkyna cestě po prouduproč ohlíží se stále zpátkyunášeny vstříc osudu
Tajemné tasemnice
slunečné tasemnice
tajemné tanečnice
(točí se ještě více)
v rytmu soulu
Platonická láska ad absurdum.
Obdarován láskou. nemilován. Zahrnován něhou. nehýčkán.
Marné volání
Kde jsi . Kdo jsi . Proč Tě nevidím . Proč Tě necítím .
STROM bolí
Hlava ve větvích.
Stojí Janko, strom zelený, stojí na mezi mezi severem a jihem. Janko jest stromem a strom Jankem. Stojí Janko, ruce rozpažené, nohy v zemi vetknuté.