Písmák Krásná dívka za krásu platící
Krásná dívka za krásu platící
petrfryzelka. spk. cz
Vlese hustém stojí zámek šedivý, vněm dívka sama, je zamčená, její vlasy zlaté
po pánev sahají, její šaty bílé, slzy stékají.
Kdo by nebyl rád
Kdo by nebyl rád.
Petr Fryzelka
Louka zelená, slunce září vpampeliškách,
motýlek poletuje, do trávy si sedá, je tu sám.
Od večera do rána
Šestatřicetiletá žena vzbudila zájem místních občanu, kdyžsvedlak milostným hrátkám pětašedesátiletého muže, přičemž je přistihla šedesátiletážena pětašedesátiletého muže, která navedla pětatřicetiletou dceru, aby přiměla svého osmatřicetiletého manžela k fyzickému útoku na nevěrného pětašedesátiletého muže. Osmatřicetiletý muž pod natlakem své pětatřicetileté ženy její prosbu vykonal, jenže si spletl pětašedesátiletého muže s čtyřiačtyřicetiletým manželem pětatřicetileté mluvčí místní továrny na výrobu jízdních kol. Osmatřicetiletý muž byl obviněn z napadení.
Me and my monkey
Meand my monkey
Petr Fryzelka
Večer slunci šanci nedal a z oblohy jej sprostě vyhnal,
slunce aniž by se rvalo, rychle k zemi zapadlo,
Složitost tak hloupá
Složitost tak hloupá
Petr Fryzelka
Když se rychlá kola otáčejí, když se na život člověk chvíli dlouze zadívá, utíká,
stejně jako voda, když z kopce teče, stejně léta, lidský život je nezastavitelný,
Hvězdy
Hvězdy
Petr Fryzelka
Na obloze noční krásné hvězdy září, krásné obrazce za pomoci fantazie vytváří,
hle jak kůň na zadní se staví, hle jak lev tlamu otevírá,
Tmavý les v životě dnes
Tmavý les vživotě dnes
Petr Fryzelka
Svobodná mysl dnes zlatem se cení, přitom každý možnost ji vlastnit máme,
jaká škoda, když někdo, až věřit se mi nechce, jak někdo může někomu rozkázat,
Krysa
Krysa
Petr Fryzelka
Ty kryso, jak se mi hnusíš,
jak se v tvých špatných očích plné lsti vidím.
Černé kolo
Černé kolo
Petr Fryzelka
Na kole černém po městě někdo cizí jede,
nikdo nezná jej, nikdo neohlédne se,
Milostná
Milostná II
Petr Fryzelka
Když sám bloumáš,
když sám něco hledáš,
Krásná cizí žena
Krásná cizí žena
Petr Fryzelka
Krásná květino z rána rozkvetlá, co otevírá svůj květ barevný,
po jejíchž lístkách kapka rosy stéká, pomalu po stonku zeleném,
Když sníh taje
Když sníh taje
Petr Fryzelka
Voda teče, vítr fouká, když prší k zemi kapky letí, do půdy se vsáknou, lidský život se nezastaví ať jsi šťastný, nebo smutný, jak vodopád stále padá, aby dole se s rachotem smíchal, lidský život zničeho vzniká a když zhasne, nic po duši i těle nezůstane, tak jak když sněhové vločky padají, ve sníh na zemi se mění, krásnou bílou peřinu vytvoří. Slunce když vysvitne, najednou se vytratí, nikdo neví kam, nikdo neví proč.
Láska je plachá chytiti do rukou se nedá, naplánovat ani přidržet se nenechá, jak ptáček, který před zimou do teplých krajů odlétá, kdyby ho někdo držel, za pár hodin umírá a odkud přichází nikdo neví a když odchází, nikomu nepoví, jestli se ještě vrátí.
A žil by tam dál
A žil by tam dál
Petr Fryzelka
Jeden strom na velké louce stojí, jeho jablka v paprscích slunce se červenají,
sem tam přijdou zvířata z nedalekého lesu, a trochu jej ohlodají.