Něžný hlásek

Barem se nesl levný dým a kyselost obličejů číhala za každým stolem. Štamgasti do sebe nalévali hořkost a pohledem jí šířili dál. Obvyklý šum slov přerušila malá holčička stojící na pódiu. Pod bělostnými šaty s květinovým vzorem se klepaly hubené nožky. Vlasy pracně a úhledně načesané nechaly vyniknout uctivý dívčí pohled. Malý zaoblený nosánek se mírně blyštil, když na něj reflektor ukázal. Rty byly úzké a pomalu se z nich vytrácela červeň až nakonec splynula s bledým obličejem. Dívka si způsobně založila ruce za záda, jak po nocích dlouho cvičila a uklonila se divákům. Očividně nepatřila k zdejším.

Zákazníci a opilci zároveň si jen zlehka vrzavě posunuli židle pro lepší výhled a věnovali jí svůj skelný pohled. Obvyklý šum ustal a vystřídalo ho netrpělivé ticho.

Dívka se nadechla kouře a vyloudila první tón.

„Nahlas holka! Přestaň nám tady zkřehotat a už konečně začni!“ obecenstvo jí příliš kuráže nepřidalo.

Sevřelo se jí hrdlo a vyčítavě se podívala před sebe. Ostrá záře barevných reflektorů jí oslepovala. Jen místy zahlédla lesk mastných vlasů a téměř vyhaslý třpyt očí zalitých stereotypem. Ukazováčkem pravé ruky si otřela slzičku a sklopila hlavu. Zdálky nebyl vidět třesot jejích ramen.

Barem se znovu rozhostil šum a třeskot sklenic. Zákazníci mávli rukou a zapomněli na mladou zpěvačku. Reflektory zhasli a dívka zůstala stát ve tmě. Venku začalo pršet.

Spolu s klapotem deště se ozval i líbezný zpěv. Tiché a nepatrné tóny přerušily rozhovory a pijani položili své sklenice. Nevěděli odkud zpěv vychází a tak sklopili zraky k dřevěné podlaze. Dívka už v tak velké tmě zavřela oči a nechala se vést deštěm dopadajícím na plechovou střechu.

Posluchači ani nedýchali. Jen nehybně seděli a naslouchali. Báli se i pomyslet, aby snad myšlenkou něžný hlásek nevylekali.

Krátce vše trvalo a burácivý hrom zaduněl barem. Jakmile dozněl, nastalo ticho. Nikdo se neopovážil pohnout. Stále čekali na návrat něžného hlásku.

Někteří odešli hned, jiní se opili do zapomnění. Nikomu nevadil zuřivý déšť mlátící do jejich hlav. S kroky ke svým domovům pomalu zapomínali a přítomnosti kapek v jejich tvářích přisuzovali dešti.