Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO iluzích
06. 01. 2004
6
0
3770
Autor
Lancelott
Venku širé bílé pole
všude samé závěje
nad tím ostré zimní slunce
září, ale nehřeje
Z očí v oči dva si hledí
nazí sobě v náručí
těla jejich citem hoří
sex za lásku neručí
Líbí se mi to. Líbí se mi popis zimy i ti dva co jim těla hoří i to, že to nepostrádá realitu a je to hezky sladěné, i když jde vlastně o kontrasty. A je to jednoduché
V životě to tak opravdu bývá
snad ptáček ti písničku štěstí zpívá
ať najdeš k té pravé cestu
ano ona není v něze gestu
láska je bolest, radost i zklamání
života křehkého skla na kusy lámání
a v životě vyhrává ten kdo miluje méně
a dotlačí Tvé srdce ke stěně
a stejně každý zůstane sám
a na konci vstoupí v mocný chrám.
Hanča: jo jo...tak už to bývá:o(
Všem: díky moc, že jse si to přečetli...a zhodnotili. Díky všem:o)
Trošku mě dorazil ten konec, ale bohužel pravda, nebo snad bohudík.Není to špatné, ale už jsem od tebe četla lepší.
kdyby existovalo určitý označení průměr, tak bych to tam zařadil, je to ucelený, má to myšlenku....