Nevěra

Seděl u televize a poslouchal, jak se jeho žena sprchuje. Vyteklo už hodně vody odpadem jejich vany od té doby, kdy se naposledy sprchovali společně. Vstal a otevřel dveře do koupelny. Potichu. Chvíli pozoroval ženu za závěsem a po chvíli jej odhrnul. Instinktivně si zakryla jednou rukou prsa a druhou klín. „Co děláš? Nech mě, prosim tě, aspoň umejt!“ vykřikla a rychle škubla závěsem, aby ho vrátila do polohy „zataženo“. Vrátil se zpátky k televizi a měl vztek. Slyšel, když žena opustila koupelnu a slyšel, když se ukládala do postele. Chvíli počkal, potom se potichu svlékl a šel za ní. Vlezl si pod peřinu a beze slova našel její rameno a pohladil ji. Rukou sjel na bok a pevně ji stiskl. Bylo v něm už víc agresivní touhy, než něhy. Otočila hlavu a řekla: „Miláčku, chce se mi strašně spát, jsem utahaná, víš, nech to na víkend.“ a přikryla se až k bradě. Lehl si na záda a přemýšlel, proč mu říká „miláčku“ a zní to jako „ty starej kreténe“. Chytil svou erekci a zatlačil ji zkušeným hmatem do břicha. I kdyby měl chuť onanovat, v posteli vedle své ženy nemohl. A on ani chuť neměl. Věděl, jak to dopadne o víkendu, víkend bylo zaklínadlo místo „nech to na jindy (svatýho dyndy)“. Ráno vstal, jak „zpráskanej pes“. Dokonce práskl i dveřmi od auta, na což byl velmi háklivý. Cestou přes Prahu se vyřval, za volantem bylo snadné pustit agresivitu z klepet. Pracovní proces protrpěl a odpoledne ukecal kolegu a přítele na kus řeči v baru: „Vožereme se a domu si vezmeme taxi, platim to!“ Hned, jak vešli, rozhlédl se, jestli někde nejsou nějaké kůstky, o kterých by bylo příjemné snít. Sedli si kousek od stolu, kde seděly tři a objednali si pití. Ani se nesnažil zakrývat svoje pohledy. V duchu odhadoval, jestli by měl u některé z nich alespoň malou šanci. Možná u té brunetky, smála se hodně nahlas, takové se moc nestydí. Prvního panáka do sebe vlil na ex, druhého nadvakrát a po třetím se s přítelem odvážili přesednout si ke stolu dívek. Ani v té chvíli možná ještě nechtěl tu černovlásku přemlouvat k nějakému erotickému skotačení, přišlo to, až když mu v záchvatu velmi hlasitého smíchu, ke kterému neměla ani zvláštní důvod, položila ruku na stehno. Spíš dál od kolena, než blíž. Opravdu se nedá říci, že by v té chvíli přemýšlel, prostě ji chytil dlaní zezadu za krk, přitáhl si ji k sobě a políbil. A opravdu ani nečekal zápornou reakci. To, že mu vrazila jazyk do krku považoval za reakci kladnou. A to, že mu potom vrazila jazyk do ucha, než mu pošeptala: „Chci tě!“ ho donutilo rychle zaplatit účet a vypadnout. S ní. Byla divoká, tak divokou ženskou ještě neměl. Používala všechna ta slova, která používají jen chlapi a jen ve společnosti jiných chlapů a jen po několika sklenkách. Rozpalovalo ho to do nepříčetnosti, to její: „Mluv, řikej mi to, řikej mi, jak mi to uděláš a čim, chci ho tam cejtit, toho tvýho velkýho, tvrdýho, nadrženýho čuráka!“
Ten den přišel domů velmi pozdě. Odemykal a pískal si jednu z těch úchylných melodií, které hrají v jednom kuse v rádiu. Jeho žena seděla u televize a když vešel do obýváku, vyčítavě se koukla po hodinách. S úsměvem k ní přistoupil, políbil ji na krk a řekl: „Ahoj, lásko, jak ses celej den měla?“ a aniž by počkal na odpověď, odešel do koupelny. Ve sprše si zpíval. Když ze sebe smyl vůni drahého parfému, lehl si ho postele a s úsměvem na rtech usnul. Asi na dvě minuty, probudil ho křik: „Tak že bys mi, laskavě, vysvětlil, kdes byl celej večer?“ Lekl se. Otevřel oči a otočil se po hlase. Viděl, svou ženu, jak stojí ve dveřích ložnice, ruce v bok. „Pojď spát, kytičko (kytičko jí říkal v dobách, kdy se ještě milovali každý den, v dobách zamilovaných), zdržel jsem se v práci, měl jsem dobrej den, tak mi ho nekaž.“ „Ptala jsem se tě, kdes byl a neurážej mě tim, že budeš lhát!“ sedl si a kdoví, kdo mu nakukal, aby řekl: „OK, omlouvám se, nebudu ti lhát, byl jsem si zapíchat, bylo to skvělý, ta holka má v těle ďábla a v duši možná taky!“ rozesmál se, byl rád, že jí mohl ublížit, pomstít se, otočil se zády ke dveřím a zavřel oči. Ovšem křik se ve vteřině přemístil ze dveří k jeho straně postele: „Zopakuj to! Zopakuj to, cos dělal!“ „Píchal jsem s holkou, kterou jsem potkal v baru a bylo to neuvěřitelně skvělý!“ křičel. „Ty hajzle! Ty sráči!“ dostavil se příval nadávek, které očekával. Klečel v posteli proti ženě, kterou miloval už tolik let a sledoval, jak se jí při těch výkřicích hrnou slzy do očí. „Nenávidim tě! Seš zasranej parchant, zkurvenej děvkař, nenávidim tě!“ skočila po něm a nečekanou silou ho udeřila do ramene. Ta rána ho posadila a udivila. Ji povzbudila k dalšímu výpadu, vrhla se na něj oběma rukama. Chvíli ji nechal, aby do něj bušila. Pak ji chytil za předloktí a položil ji na postel. Nohou si ji narovnal pod sebe a lehl si na ni. Ruce jí držel za hlavou a políbil ji. Možná ji chtěl jen spacifikovat, tak na něj nemohla, ani pěstmi, ani nohama, ani křičet. Zmítala se, snažila se vykroutit z jeho sevření, vyklouznout z pod jeho těla, snažila se křičet i když měla ústa plná jeho zubů, lapala po dechu a potom vydechovala přímo mezi ty jeho zuby, snažila se kopat nohama, ale všechno to její snažení způsobilo jen to, že po chvíli cítila na břiše velmi tvrdé „něco“. Teď se naplno rozbrečela, už se nesnažila nic říct, už se ani nesnažila se vykroutit. Brečela, ležela pod ním bez odporu, až i on povolil, pustil jí ruce a nadlehčil se. V tu chvíli ona vzala jeho hlavu do dlaní, podívala se mu do očí a řekla: „A teď budeš píchat se mnou!“ a zvedla nohy, pevně je stiskla okolo jeho boků a pánví se přitiskla na jeho břicho.
Ráno, když zazvonil budík, leželi oba nazí (to už se dlouho nestalo), v objetí (to možná ještě déle) na jedné půlce postele, on držel v ruce její ňadro a ona ho objímala okolo beder. Spolu se vysprchovali a navzájem se důkladně umyli. Ve výtahu se líbali a cestou k autu se drželi za ruce. Černovlasá dračice mu volala v poledne. „Jsi skvělá“ řekl „někdy ti brnknu, měj se. Jo a dík.“ A pak zavolal manželce: „Chci tě, strašně tě chci," šeptal do sluchátka "chci ti ho tam vrazit a šukat tě, až budeš prosit, abych toho nechal!“ a poslouchal, jak se jí třese hlas, když odpovídá jen tiše „ano“.