Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBude to den v minulosti
Autor
Arien
Sníh za okny jemně šumí
Já to vlastně neslyším, spíše cítím
Jako malé děvčátko, co se moc těší,
Až pojede k babičce
Na oběd
A tam si bude hrát a projde se po babiččině zahrádce
Po zahrádce, kde kvetou tak krásné květiny
Nikdy jsem neviděla nic krásnějšího
A na prahu bude stát děda
A smát se mi, smát se, jak mě fascinují
Velmi malé věci
A trošinku mě poškádlí
Ale jen tak maličko
A já se na něj zamračím
Ale jen tak naoko
Bude to krásný letní den…
Den v minulosti
V minulosti, kde hodní lidé neodcházejí
Kde padá jen jemný, lehký sníh
A je tam možné úplně všechno
Malé děvčátko se usměje a vzlétne
A bude plachtit nad městem
Uvidí sebe, jak šlo poprvé do školy
Uvidí sestřičku, škvrňátko, jak pláče
Uvidí toho, který ji poprvé políbil
Uvidí toho, který ji vždycky vzal do náruče, když to potřebovala
Bude to zvláštní město
Zahlédne tam také černý dům, obehnán mraky jako palisádou
Černou truhlici za ušmudlaným sklem
Lidi, cizí lidi, jak u něj sedí, dlouho sedí
Ve tmě a v zimě
Sedí a mlčí
Dlouze hledí na kachlíky pod sebou
Slyší své vlastní myšlenky
A nejsou to veselé myšlenky
Malinké děvčátko ve mně sedí u okna
A poslouchá, jak jemně šumí sníh
Šumí pořád stejně
I když už jinak