Společně..

Inu, pěkné ... ;o)

Dero: Inu, děkuji ... ;-))

Když to teďka čtu podruhý, tak mi to asi konečně došlo :o) Já zapomněla na tu sestřenku, takže s tou láskou to asi tak horký nebude :o) promiň

Ajuschka: Proč ne láska? Byla tam ,jen jiná ,než jsi myslela :-) Nemáš se za co omlouvat!

dismorphia: Neustále narážíš na mé věnování a tudíž ti zcela s klidem povídám ,ať si ho chápeš ,jak chceš. Vyčítej mi ,co ti jen přijde na mysl ,to už je poslání rýpalů. Shodli jsme se - necháme to být. Děkuji ti za mimořádné postřehy :-))

Myslím, že jsem byla nepochopena. V první kritice jsem napsala, že mi tento způsob vyjádření (řekněme to zrcadlení někoho s někým) cuchá nervy, ale také jsem podotkla, že tady to není tak horké, čímž jsem chtěla vyjádřit, že Tys sice vybrala tu pro mě násilnou formu, leč zpracovala jsi to ještě poměrně stravitelně. Rozhodně to však není důvod k omluvám - naopak - měla by sis za tím stát. Ještě budu trochu rýpal, protože jsem nepochopila jednu věc: píšeš pro sebe, to je naprosto v pořádku, ale pakliže jsem Tvá slova o věnování pochopila dobře, věnovala jsi to sestřence jen proto, aby z toho bylo jasné, že to není báseň pro lásku jako takovou, ale z citu k jinak blízké osobě. Nemohu si pomoci, ale to mi přijde dost povrchní, když už přece něco někomu věnuju, tak proto, že to napíšu přímo pro něj nebo proto, že mám pocit, že mu to jaksi patří. ?

dismorphia: Máš-li k někomu blízko ,nepotřebuješ snad slova ,ne? To ,co je uvnitř ,se nemusí dokazovat básní. Ale vyjádřím-li to ,pak je to důvod mě ukamenovat? To věnování tam je a ať si ho každý chápe ,jak chce. Už toho nechme ,ano? To dílo je takové ,jaké je ,každý z nás ho chápe jinak a nám nezbývá nic jiného ,než přát mu to. I v tom je kouzlo básní..

Tvá reakce je zbytečně afektovaná :) Nehledě na to, že jsi stejně nezareagovala na to, do čeho jsem rýpla. Už toho necháme :)

Je líbezná… Je přeplněná láskou k jiné lidské bytosti… Je díkůvzdáním… A přesto se stala kamenem úhelným…nechápu proč… Z jednoho jediného důvodu bych nikdy(!) nemohl být soudcem. Musel bych totiž, spolu s obžalovaným odsoudit vždy(!) i jeho rodiče, sourozence, spolužáky, lásky, spoluzaměstnance…a já nevím koho ještě…protože všichni se svou neláskou, lhostejností, lehkovážností, farizejstvím, zradou, špatným příkladem, nespravedlivými soudy…a já nevím, čím vším ještě, provinili na tom, kdo má být odsouzen za čin, který by (někdy možná…jindy určitě) nebyl spáchal, kdyby se ve svém životě setkal s úplně jinými (kvalitnějšími) lidmi…. Prostě, ať již chceme, nebo nechceme, tak jsme formováni lidmi s nimiž přicházíme do styku a čím bližší nám tito lidé jsou, tím větší měrou formují nás samotné. Jsme-li takto formováni láskou, někoho blízkého, potom mu můžeme skutečně vděčit za to, že jsme takoví, jací jsme…a je to asi to nejkrásnější formování, jaké si vůbec dovedu představit. A s tichou pokorou se skláním před autorkou této básně, protože i já jsem pochopitelně jinými lidmi byl formován…avšak nikomu z nich jsem to tak krásnou formou nedal najevo…pokud jsem to vůbec kdy někomu najevo dal… TIP…a díky autorce básně i té, na jejíž upozornění jsem mohl tak krásnou báseň číst…

synáček: Děkuji ti za vyjádření názoru.. lépe bych to nevyjádřila.. děkuji

Ty kritiky jsem nečetl, takže to už možná někdo napsal, ale tím posledním slovíčkem by podle mě mělo být spíše "sebou". Jinak...se mi to líbí...taky jsem, ač poněkud jinak, zpracoval něco podobného...už ani nevím jak se to jmenuje... Tohle tvoje zpracování se mi ale líbí...je pěkné:o)

Lancelott: Děkuji :-)

Pěkné*t

Simona: Děkuji pěkně :-)

Čtu v kritikách o zamilovanosti, ale já tady vidím lásku jinou. Jsem ráda, že mohu rozumět po svém, protože láska má mnoho podob a ta, co dáváme svým přátelům, ta je nejstálejší.:-) tip a avi někomu, kdo porozumí:-)

Craerassy: Porozuměla jsi ,kéž se k tobě přidá i někdo další :-) Děkuji mnohokráte..

mne se to líbí..*

Mě se to taky líbí, asi proto že vás znám :-)

Nicollette: Zklamání je právě ten risk.. a bude to bolet ,jestli se tak někdy stane ,ale stojí to za to.. máš pravdu ,je to na delší debaty ,tak to ukončíme. Děkuji za tvůj názor revion: Děkuji za tip Elemmírë : Asi..

to je dost spatne, kdyz potrebujes nekomu k tomu, aby si byla sama sebou.....

plné lásky nic víc, nic míň

Hodně zvláštní vztah máte se sestřenkou :-)

WiruZ: To je dost možné Feanor: Ono to ani víc ,ani míň být nemělo Sluníčko: Ještě nejsem orientovaná na stejné pohlaví ,neboj :-)

Ta básnička je moc hezká a ti ,kdo ji nechápou nejspíš nic takového nezažili ,proto nejsou hodni soudit.

Nienikwe: Pravý přítel je jako polovina duše :-) Děkuji

Arienalia: přátelé jsou jedna duše ve dvou tělech... (viď, bráško?) Ale..líbí se mi..i když se mi zdá vážně taková zamilovaná...nejspíš jí dám přečíst Marcovi..pokud dovolíš ;) *

Mně řeči typu "jsem-li tímhle, ty jsi tamtím" dokážou pocuchat nervy. Teď to není tak horké, takže jen pousmátí, ale nic víc.. Však sestřence udělá (udělala) jistě radost.. jen tak.

Sirril: Dej ji přečíst ,komu chceš ,když se ti líbí :-)) Děkujii! dismorphia: Taky jsem vážnější kritiku nepotřebovala :-) Nedělala jsem to pro její radost ,i když to tak možná vypadá. Znamená pro mě hodně a tak jsem to prostě jednou hodila do básně.. neznám nikoho ,kdo by mě podržel tolikrát jako ona. Jasně ,rafeme se jako pitbulové ,ale je mojí nejlepší kamarádkou a je mi líto ,pokud ti to cuchá nervy. Moc lidí to nechápe a těch je mi líto ,když nikoho takového nemají..

v tomhle souhlasím s WiruZem, přece abys byla sama sebou lásku nepotřebuješ, láska tě možná změní, ale před ní jsi to byla taky ty... každopádně líbí, je to pěkný, zamilovaný... Tip

V prologu je věnování "Sestřence..", je to tedy pro ni, psalas to jí a nepředpokládám, že proto, abys ji naštvala. A to, že jsi jí tím chtěla udělat radost ještě neznamená, že v básni lžeš. Další věc: napsala jsem velmi přesně, co mi nervy cuchá a rozhodně je z toho jasné, že to není to, že máš svoji sestřenku (či kohokoliv jiného) ráda. To jsi dost překroutila:) O poslední větě nemluvě:)

souhlas s Wirem.....

Ajuschka: Byla bych to já ,ale ne taková já ,jakou jsem teď. Za tip děkuji.. dismorphia: Nechtěla jsem tě urazit ,pokud jsem to udělala ,omlouvám se. Pojala jsem svou odpověď tobě všeobecněji ,než bylo nutné ,uznávám. Věnování tam je proto ,aby z toho vyplynulo ,že to píšu pro přítele ,ne pro lásku ,vzhledem k tomu ,že zamilovaných básní je víc než dost a řekněme ,že já si je momentálně dovolit nemůžu. Přesto když něco cítím ,píše se lépe. Cítím tohle a nepíšu to pro nikoho kolem ,píšu to pro sebe ,abych si uvědomila ,co je důležité. Pokud jí to udělalo radost ,nemám nic proti ,ale hlavní účel to nebyl. Je mi líto ,že jsem použila styl ,který ti cuchá nervy ,ale nic jiného mě v tom zběsilém víru myšlenek při depresi nenapadlo.. Přesto děkuji za vyjádření tvého názoru.

Nicollette: "Skrz tváře přátel vidíme ty své" Nepamatuji si přesně ,kdo to řekl ,ale je to tak. Jistě ,že bych byla sama sebou ,ale takhle je to jiné.. těžko se to vysvětluje..

Arienalia: a kolik těch tváří uvidíš?.... přes každýho nemůžeš vidět tu stejnou... vim, je to na delší debaty, nuž... tohle si prostě myslim..... a doufam, že nikdy nepřijde den, kdy tě sestřenka zklame..... ne každý věří slepě svým přátelům ...