Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽena s rolničkami na krku
07. 04. 2004
18
0
8417
Autor
Rowenna
v tom čase dešťů jako pomsta
i pták už ztratil dávno cestu
jak ztracená je potom žena
která už dávno nemá křídla
Na noc se k spánku uložila
hned za zádveřím na lavici
kde odjakživa lehávali
žebravé ženy, lupiči a mniši
Rolničky na obojku ženy
značí, že ona polem
statkem, pachtem
ona že vlastněna
Tak málo dehtu na zvoničky
ať nevyhoří ten zvon v tobě
na který pořád zpolehounka
občas si zvoníš, přivoláváš
jakoby k nešporám
kočár a koně, svíčky, šály
dřevěnou mísu na jablka
tesařským dlátem do dřeva
lísteček za lístečkem
až v lesích celá jabloň planá
a leckdo zlehka zajíkne se
nad pokřiveným bílým stromem
zvonicí v polích osamělou
v kterou ta žena zakletá.
První dvě sloky jsou krásné ... Tipipit
Ty další ... přesně ta část tvého vyjadřování, která mě až tolik neoslovuje. Možná ji nerozumím (namyslím obsahově), možná mi jen tak nesedí ...
stejně jako sleeping beaty : postrádá lehkost....
ale jinak se mi líbí...některé obraty mě vznášejí do oblaků :))
bože, ve větru a nohy
o kolik se prohnula větev?
o něco určitě, kdo je odřízl?
Máš pravdu. Jak mě tahle nudila - že dokonce při představě, že ji budu publikovat, musela jsem potlačovat pocit dávení. Tak poslední, jo? Na nějakou dobu. Ne - chlapem jsem být nechtěla, jako malá holčička jsem chtěla být klukem. :-)
von_Tikowitz
26. 03. 2004von_Tikowitz
26. 03. 2004
Rolničky na obojku na ženy
(o to jsem trochu škobrtla, ale pak už jen velké ticho....jako vždy, u tebe..;)
:) mně se líbí...hodně hodně..
ať nevyhoří ten zvon v tobě
na který pořád zpolehounka
občas si zvoníš, přivoláváš
jakoby k nešporám