Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSypané cesty zahrad
Výběr: sleeping_beauty, drfaust, Print, dream
06. 04. 2004
12
0
8953
Autor
Vio
Díky Ianu Andersonovi...
Pro Tebe...
Sypané cesty zahrad
Herbáře už se nenosí zahrady
obrostly ploty do výše očí až
zbyla jen obloha klíčem je zvrácená
hlava do Slunce nechtěl vyslovovat jméno
žena růže píseň zahrabaná kost
potulní psi děkují za nocleh
kálejí do záhonů bez ostychu bez výčitek
Odešel aby hledal sakury
cause the flowers bloom like
madness in the spring
Lady_Macbath
17. 09. 2004Miroslawek
11. 09. 2004Navždy_Tvůj
11. 05. 2004
No dobrý až k posledním dvoum řádkům, tak už jsem mimo mé jazykové hrany - tedy nahraná! :o)))))
dismorphia
14. 04. 2004Blackcurrent
13. 04. 2004
jak si všímám, opět Ian Anderson :))) a opět velmi s citem zakomponován
Aqualung, my friend.. *
No ty jsi prostě skvělá! Chci si tě dát do knihovny hned vedle Skácela! Nádherné, posílám tip !
Četl jsem kdysi pár zenových příhod... jedna byla o tom, jak mladý mnich neustále opečovával zahradu... s blížícím se podzimem se zvětšolva počet suchého listí... a tak mnich každý den toto listí sbíral... aby byla čístá... jednou, když už ráno bylo opravdu hodně a jemu se po dopolední námaze podařilo všechno listí odnosit, tak procházel kolem starý mistr... zaujala ho mladíkova činnost... když to spatřil mladík, hnde se jal chlubit, jakou má krásnou zahradu... mistr odvětil, že jí přecijen něco chcybí... mladík nabídl mistrovi, ať ji vylepší... mistr tedy vstoupil a zatřásl stromkem tak silně, že listí opět opadalo na celou zahradu...
a teď byla ta zahrada krásná...
drafust..ta povídka je krásná .Asi bych si mněla něco od toho autora přečíst.....
i ta básen hm:)
Já jsem se ocitl v arboretu v Novém Dvoře. Jsou tam takové chodníčky z mulčovací kůry. A hlavně moc pěkně. Až tam pojedu, tak si na tuhle báseň určitě vzpomenu.
Je nádherně různosměrná...!
Herbáře už se nenosí... vysypat, odsypat, syčet, slyšet, pat
a jaký nám směr zbyl? Obrostly ploty do výše... ta obloha...
hlava do Slunce
žena růže píseň
A jakou písní, snad plísní... odsypat, syčet, slyšet, pat
Píseň písní a stejně jenom kost...
ka ledu um ru m
šílenství květu věť větu veď sobě sám
A toto je zahrada – ať chceme nebo ne
A ve výšce je maják... náš jediný směr