Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...
Výběr: drfaust, Print, Elyn, sleeping_beauty, Rowenna
02. 06. 2004
23
0
5010
Autor
von_Tikowitz
Často vzpomenu si na ves
kde každou neděli
muži malují
ikonu klečícího
Tu svátost ustrnulého
bílými pak cestami
směšně nesou
přes hospody domů
říká se
jen na otisk bolavého
do ouška půllitru
Mluvím tam s nimi o práci
o té jejich málo
a o pavučinách mostů
mlčíme už navždy
Někdy se rozkvetlé puchýře
ruce,
zastydí do skla To když
se hádá stádo s vlky
a často opravuje
převodovka světu
A zatím ženské na bicyklech,
spolužačky Beatles,
v kordulkách a suknicích
(celé jak od Jožky Úprky)
v hromadném spurtu
zapalují krby
aby chlapi nepustli pivem
Rozsvícené voňavé majáky
Před žudrem zametené
chvála domu uvnitř nejlepší uzené
a že táta jako beran
a málokomu uhne
A málokdo je u nás bez viny
To jen uvnitř
bláhově kdosi staví
někdy kostel
až v něm můžeme potkat
starého pastýře
dismorphia
16. 06. 2004
Ach bože, ta je krásná. ***
Pane jo, tam je jiskření a pnutí, až se mi kroutí prsty u nohou.
:-)
dismorphia
02. 06. 2004
Je to pěkné.
Trošku však v básni postrádám... jisté vnitřní pnutí. Zajímavá místa jsou - z mého pohledu - poměrně daleko od sebe, "to mezi" je vyprávěcí popis. "Ono za" leabyle prosvítá, ale to světlo není ostré (alespoň tak to vnímám), nepřejíždí ostrou hranou po zádech. Mám smíšený dojem. Cítím kvalitu, ale asi jsme se trošku u tohoto dílka minuli vkusem:)
nicméně rozhodně*
von_Tikowitz
01. 06. 2004von_Tikowitz
01. 06. 2004
Máš pravdu: popis nebylo to správné slovo. Teď když to čtu pozorněji. Vím, stojíš si a můžeš si stát. Jediné co postrádám, a je to pouze můj subjektivní dojem, je ono "jiskření", které v jiných věcech umíš.
a o vláknech mostů
o kauze slov
mlčíme už stále
rozkvetlé puchýře
ruce se jim stydí do skla
Rozsvícené voňavé majáky
A málokdo je u nás bez viny
To jen uvnitř
bláhově kdosi staví
někdy kostel
až v něm můžem potkat
skrze staré cihly obraz
dobrého pastýře
zdánlivě málo a přitom hodně....*