Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo slova neřeknou
01. 06. 2004
13
0
4630
Autor
Arienalia
Pověz mi, vidíš Večernici?
Jistě že ne, nedíváš se, nemůžeš..
vždy tolik starostí, tolik zmatku
Mladá tvář vráskami zprohýbaná,
pevné tělo časem svázané..
Podívej se přeci! Mává na tebe!
Na tvou zastřenou hrdost,
hlasitý vděk
Nemlč už. Víš, že ti odpustím
Usměj se,
jen očima ,ať cítím břeh
tvé náruče
Dnes znovu hřeješ,
jak to jiný z nich neumí
a já ve zlatě tě vidím
Zítra, až tě budu nenávidět,
na hvězdu si nevzpomenu
Přesto dokud září, šeptám,
mám tě ráda, mami..
Narriel: Nezáviď ,zase máš ,co schází mně. Děkuji
Ajuschka: Promiň za facku :-) Jinak děkuji
Kdyby se za to nestyděla, řekla by, že *závidí*
Jinak souhlasím se synáčkem...
Hezká...
...Ale jde mimo mne...
...nedokážu si ten feeling představit...
...Taky bych chtěla mít rodiče...
...čímž jsem zase u toho, co jsem psala na začátku...
*závidím*
Protože ať už ji miluješ nebo nenávidíš, alespoň mámu máš...
ze začátku milá, pak jako bych dostala facku, ale v posledním řádku se znovu usmála...
líbí, moc :o)
tip
"Zítra, až tě budu nenávidět,
na hvězdu si nevzpomenu
Přesto dokud září, šeptám,
mám tě ráda, mami.."
Prozradila ses... má milá, Tolkienova dcero... dvěma posledními řádky...
Kdo šeptá o lásce... dokud hvězdy září... ten bude… i (zítra) v nenávisti… milovat...
Je krásná…
TIP…a díky!
Smích_a_pláč: Děkuji..
synáček: A to někdy může být právě tím prokletím.. Děkuji Ti ,příteli..
stejně jako synáčka mě dostal (a dojal) ten konec...
pěkná
měj se fajn
m.
T*
Smích_a_pláč
02. 06. 2004
Nalila mě optimismem až na tu nenávist zítřejší nebude snad.
A zahřála
tip
Tomáš33: Doufám ,že už nikdy ,ale na to ji moc dobře znám.. Děkuji Ti mnohokráte
Občas není třeba slov a jindy je jich zas málo...
Zaujalo mě to...dostal mě ten konec, sice jsem od začátku něco takového čekala, ale přeci...t