Nuda

:-)myslim že dobře vyjádřený zatim netradiční myšlenky plně nahradí nějaký rýmy nebo rytmus... t.

:-)) díky moc!

...a to ani netušíš, jak jsem se nudil já při psaní.. Díky!

Ne, že by to nebylo působivé, ale místy to opravdu není moc poetické... Nud vidím jako na dlani. Jako z povídky... Dokonce jsem se i nudil... Začátek je lehce obrazný, ale vše je čitelné, vystihující, vědomě a ohraničeně vystihující, nahé bez zákulisí. Je to obraznost prozaická, barevná leč netajemná. Obrazy negradují, připravují, nenutí pořadí, provazují se... Pointa jakoby mě vyrušila z očekávání začátku povídky, zápletky, děje...

Si budu pamatovat. Díky!!! Tahle báseň symbolizuje můj přechod z prózy do poesie. Ještě jednou díky!

znovu ji čtu, je dobrá sakra......Lukýši...........

sakra chlape.....úsměv..T

Sakra díky!

StvN: mainstreamem? Tak pozoruj, pozorovatel. :-)

pozorovatel - možné je všechno. maia - neznáš po anglicky?

Aha, anglicitna ma nenapadla... asi to bude tymi prazdninami. :-)

Maia: Písmák je moje pískoviště. StvN: Snad ne. Už proto, že tu ani moc básní nečtu (jen pár autorů). I když je možný, že jdu po podobný cestě.

Cítím nezvyklou podobnost se zdejším mainstreamem. Od toho radši pryč.

Leata: Z tvý první kritiky jsem odvodil, že se ti moc nelíbí, tak jsem souhlasil... možná jsem to pochopil špatně. Já nenapsal, že je dobrá. I když "dobrý" může ale být klidně cokoliv... maia: A víš, že jo!!! Ono to funguje!!! A jde to naprosto lehce... Konečně můžu vočumovat i sám sebe!

:-)) A co si zistil? Podel sa so mnou o svoje dojmy....

Normálka. Znáš to přeci sama...

Iba sa trapne vyhovaras... :-)

Blbost. Vždyť si psala, že to umíš, ne? Tak to určitě znáš moc dobře... jako já.:-)))))))))) Ha, há,... ty to neumíš, což? Já to věděl...

Si ako male decko. :-) Chod sa hrat na piesocek a tam medzi male deti skusat tieto svoje finty... :-)

Uplne normalne, jednoducho sa vo vedomi od seba odputas a pozries sa na seba ocami cudzieho cloveka a este k tomu z ineho storocia, alebo inej planety. A mas to! :-)

Ale si dobry, len sa uz tolko nevnucuj, ved si predsa pozorovatel, tak pozoruj. :-)

Já se vnucuju jen a jen tobě (vřelý a upřímný úsměv), abych mohl pozorovat tvé reakce... Jsem JENOM dobrý??!!! Tsssssss (arogantní až spratkovitý úškleb)

A aky myslis, ze si? :-)

Sebepoznání je velmi těžké a Fichtovu ideologii Jájství příliš neovládám. Co myslíš...jaký jsem? A já ti napíšu, jestli je to pravda

haha, aky prefikany. :-) Potrebujes ideologiu, aby si poznal sam seba? Skor sa za nu ukryvas, rovnako ako za otazku, aby si nemusel odpovedat... to, co viem urcite, ze si vlezly.... a snazis sa ma na svoju bezvyznamnu osobku upozornit.... ;oP

Tak to je pravda. A přefiknutý jsem taky. I když totéž si myslim já O TOBĚ! Ha, há,... teď jsem tě dostal:-)))) Sebe poznání je vlastně nemožné. Ty jsi objekt, který ovšem nemůžeš objektivně pozorovat neboť tím objektem jseš. A tak vrháš před sebe své objekty z tebe, ktéré ovšem již vidíš jako subjekty a tak je nemožné je zcela poznat stejně jako je nemožné poznat sám sebe. Když jsi uvnitř krabice, jak bys tu krabici popsala? Kurva, já jsem chytrej!!! (Já a nějakej Ficht)

Ty - cim to je, ze ti nerozumiem? ;o)

No, vysvětluju to trochu jako idiot, ale neva. Chyba je určitě i v tobě:-)))))) Že by jazykové bariéry???? Zkusim vysvětlit. Jsi v nějakém uzavřeném prostoru a máš tam jen jednu ďouru na výhled. A pokud chceš zjistit, v čem to sakra jen jseš, tak budeš např. pozorovat své stíny, odrazy ve sklech, atd. - to jsou ty tebou vržené objekty, které vidíš jako subjekty(protože už nejsou tebou). Kapišto? :-)

Ten princip mi je v podstate jasny, ale asi s nim nesuhlasim. Ved jednoducho vystupis zo seba nad seba, pozriet sa a vidis, nie? Treba ten pohlad ocistit od nejakych emocii, casu a podobnych nezmyslov a mas to! Kapisto? :-)

takova letni, no...;o)

Leata: Mýlíš se! Není letní. Je nudná. Vždyť mě se taky nelíbí. A co se konkrétně nelíbí tobě? Díky.

Nekapisto. A jak se to dělá. Poraď...Ukaž... Je pravda, že filozofická veřejnost příliš s Fichtem nesouhlasilo....

pozorovateli, letni, alespon letosni letni, pro me zcela jiste ze vseho nejvic znamena nudna (a lina). btw., jestli se ti nelibi, proc je tu? masochista?

Leata: Je tím nejlepším, co mám. Ale ne. Snažim se sem dávát všechno, co napíšu a potom na ty podle mě dobrý věci nezbude čas. No, hlavně, co se zdá dobrý mně, se už tak většinou nezdá ostatnim:-))))

no pockej, pockej! napsal jsi, ze "se ti TAKY nelibi", coz jednak nereaguje na mou poznamku a druhak ted zase pises, ze se ti zda dobra a zaroven, ze sem davas vse, co spisnes (muze byt dobre vsechno, i to se muze leckomu stat...;o) )... tak jak?

Já mám nejradši básničky, kde myšlenky nejsou vůbec.

Ty, navazac, si dobry! :-)

navážeč: :-))) maia: A já dobry nejsem?????!!!!!!

Na čtenosti už rozhodně neztratí, nadchází víkend... a pak už bude spíš ztracená... náhodnej chodec, možná se navrátí někdo ze zúčastněnejch... ale s žádnym věčim sukcesem už nepočítej ;-)

navážeč: Bylo myšleno čistě obecně. Mně moc o tuhle báseň nejde - a teď nejsem skromnej. Je vlastně o ničem a možná proto mě až mrzí, že si jí přečetlo víc lidí než by si zasloužila jiná... Chci se zeptat: Stává se ti při čtení básní, že jim nerozumíš právě pro tu zkratkovitou metodu? V jednom verši, rýmu je pak spousta myšlenek až se stane, že nic nevidim. A vůbec si myslim, že tu spousta rýmů vypadá jen hluboce a přitom jsou prázdný... Už končim. Začínám kecat o ničem. Já prostě jen poesii moc nerozumim. Díky:-)

to je zajímavý, že to místo s tou židlí... bylo to jediný, čeho jsem se chytil... Přes opěradlo ohnutá Tělo s dutinou ... ale furt jsem si řikal, že to přece nemůže bejt tak nudný... a proč si na ní nechá prášit. ALe prosím tě... ta básnička může vypadat jedině takhle (a ještě to možná nebude vona... tys mu poradil teda... pozorovateli, i když připustíme, že všechno co je ve "verších" je básnička, poráde to ještě v 90% bude mizerná básnička, samozřejmě, že báseň má pravidla, akorát dneska můžou vycházet i zevnitř, nejsou nutně nadiktovaný zvnějšku), jo tak ta básnička může bejt jedině: po skončení práce nechte spotřebič vychladnout profoukněte trysky a uložte přístroj na suché místo a tahl básnička má pravidlo, že civilní jazyk nebudem narušovat tím, že nařežem věty na půlky. necháme jim jejich rytmus, využijem jejich šedi. a že největší důraz bude na konci, proto to slovo pěkně vypíchnem. protože slovo místo je slovo-pole, můžem si to dovolit, nechat tu váhu na něm.

Mně se pozorovatelovo dílo vážně líbí - akorát mě tam štve to přehazování osob. Pokud jde o "baladu o spotřebiči", myslím, že by to šlo i takto: po skončení práce nechte spotřebič vychladnout profoukněte trysky a uložte přístroj na suché místo kde sice sekáš věty, ale vypichuješ ty imperativy - nechte, uložte :o)

docela ano, první tři strofy...ruku na srdce, pak jsi jako by vařil z vody a tak nějak ji dopovídal :) *

to sice jo. jenomže s obsahem se mi zdá líp nakládat jemně. vo co jde? umlkly stroje, nastává klid, do trysek bude sedat prach... uvolnění... klídek .... pohoda.... rozplynu se atd. ;) Hodně pěknej je ten kousek se vzduchem... jak se svalí. Ale je to hodně rozkodrcaný, teď myslim to nahóóóře.

Mě to prostě v jednu chvíli napadlo a hned jsem to napsal. Je pravda, že jsem to měl proškrtat. Ale mě se to nechtělo dělat - je to nuda:-)))) Příště budu chytřejší:-)) Díky moc!

To vůbec není špatný.. Ba právě naopak.. Je to pěkný a je to na tip .-))

Černá víla: Díky:-))) Chci se ještě zeptat, když už jsme se tu tak hezky rozpovídali. Kdybych to proškrtal, neztratila by báseň na srozumitelnosti a pochopitelnosti a na čtenosti? Takhle mi to přijde jednoduchý hlavně na to čtení. Mnohokrát se mi tu stává, že u nějaké básně ztrávim moc času jen proto, že je usekaná a jejjí čtení není tak plynulý. Je pravda, že se deset veršů dá vyjádřit třeba třema, ale proč všechno tak miniaturizovat? Vim, že to neni přesnej příklad týhle mý básně, ale snad mě pochopíte, co myslim... Díky za váš čas:-))))

Díky, žes mi věnoval čas. Tak nějak jsem si to zběžně pročetla a pokusím se jasně odpovědět. Asi není jediný verš odentrovaný plnohodnotný, ale na druhou stranu si myslím, že není potřeba psát a popisovat atmosféru, když je cítit - nebo, když jsi naťukl a dále se rozepisuješ; napsala jsem to už výše ...příjde mi to zbytečné a podle mě to báseň kazí, protože ji vnímám jako něco nadneseného (sice je život poezií, ale z nadhledu). lyrika se vyznačuje city, úhlem, který do básně vklíní autor, pocity, alespoň tak jsem se to učile ve škole - já vím, že existuje spousty poezie, ale já, jakožto čtenář, si vybírám; tohle se mi nelíbí, nejen proto, že tomu chybí třeba lyrika, ale, jak jsem podotkla nahoře, tak mi to víc příjde jako popis - próza, než poezie v jakémkoliv smyslu a pohledu. Píšu jen za sebe, za své chuti, takže ... dík za čas.

Don´t worry: Já děkuju.

Takže, don´t worry: Věty jsem sekat nechtěl. Takový jsou zkrátka asi moje verše. Možná jsem až příliš ovlivněnej prózou. A nebo to bude tím, že nerad skládám verš pro rým. Tím mám na mysli, že bych např. dal sloveso na konec, abych si usnadnil práci. Podle mě zní lépe, upřímněji, jak obsahově tak foneticky, když jsou podst. jm., slovesa, přísudky,… na svých místech. Samozřejmě záleží na obsahu básně, podle kterého volíme formu. Teda pokud tím vypouštěním některých veršů, nemíníš, že bych měl raději naznačovat než dlouhosáhle (ty posekaný věty do veršů) veršovat. To by byla ta lyričnost? Že by verš mohl působit odděleně a přesto by měl svou myšlenku? A pak by z těchto myšlenek, obrazů byla poskládána celá báseň…mozaika? Jinak řečeno: Podstatou je autonomní členění, nezávislé na členění syntaktickém. Igore, ta přes opěradlo ohnutá může být jak mysl, tak nuda. Prvotní byla nuda a pak jsem to zkrátka nechal na čtenáři, ať si vybere. Ono je to vlastně jedno. Mockrát díky! Opravdu. Chci se zeptat: Má báseň nějaká pravidla? Já si totiž píšu tak trochu, co chci a provokativně to strkám do kategorie básní, abych vyvolal diskuse podobné těmto...

Má báseň nějaká pravidla? Chachá! Tos uhodil hřebík na hlavičku! Za dávných dob byla báseň pouze to, co bylo ve verších, rýmovalo se to a mělo to rytmus. Později se upustilo od rýmů, částečně i od rytmu... někdo teď říká, že báseň je všecko, co je ve verších, takže: Po skončení práce nechte spotřebič vychladnout, profoukněte trysky a uložte přístroj na suché místo... poezie není, kdežto: Po skončení práce nechte spotřebič vychladnout profoukněte trysky a uložte přístroj na suché místo poezie je :o))))

Ha, há. Já to věděl!!! Od teď všechno ukládám do básní...povídky, úvahy, všechno! Díky!!!

...celkem gut:)

tak to se mi líbí....t!! sem dnes urýpaná chjo... vím, ale bylo by to působivější bez toho mluvit vysiluje..... až i myslet otravuje. Zbytečné nic neříkající... a končit by chgěla A vůbec! To ostatní bych taky smázla... ale jedná se o subjektivní pocit... ber to jako náhled...

Díky! Rozmíšlel jsem se, jestli ten konec nechat nebo smazat. Tak já teda dám na tebe. Díka za radu.

Jo, ale počkat. Má teda končit "- je to nuda"?

Bych tam nechala to A vůbec! tím bych skončila.... co Ty na to? Možná i to jak jsi napsal... nechám na zvážení.... ještě jednou jsem si to četla a přijde mi lepší skončit - je to nuda... a nejni zač.... sem ráda, že to bereš v dobrým... :o)

No, mně se tahle báseň moc nelíbí, tak mi je docela jedno se v tom hrabat. Ještě malá otázečka: Mám tam smazat i to"I myslet otravuje." který je spojeno s "…moci tak sníst ten jed…"? Díky a promiň, že otravuju.

Mně se to nelíbí. Jakobych cítila, že jsi jen usekal věty a dal jsi jim podobu veršů. "Nuda. Koukám bez cíle. S myslí povadlou. Přes opěradlo ohnutá." Věřím, že v každé poezii je příběh, ale zase v této "poezii" necítím nadnesenost, lyričnost. A nebo se pokusím ještě jinak - kdybych vypustila verše jako "s myslí povadlou; Bez morku, jen prázdný kosti; a mně je to fuk!; jsem nečinný; a to zatraceně bolí; Ale mně se nechce..." Nevím, jestli jsem ti právě teď nesnědla tu jedovatou pointu, ale pokusím se ještě svůj pohled popsat: když jsi otráven pohybem, je jasné, že se nechceš! pohybovat -> jsi nečinný ... Docela mě to zamrzelo, protože nápad dílo zajisté má, ale provedení, kdy vlastně atmosféru popisuješ - ono je to z toho cítit - prázdnota, lenost, Nic, ticho, ozvěna v sobě samotném ... provedení se dle mého názoru / to podotýkám s vykřičníkem, protože nikdy nevím, kdo příjde po mně / se nepovedlo

Ty jo - tohle bych do Tebe neřek! Dost dobrý mi to přijde, akorát nerozumím: Na začátku máš ženský rod: Přes opěradlo ohnutá (to jako mluví ta nuda?) ale pak z ničeho nic je mužský: Otráven pohybem... jak to teda je?

no, i nuda může inspirovat :o)

Igor: Díky! Jsem taky překvapen. Přes opěradlo ohnutá je ona nuda a otráven pohybem jsem já. Don´t worry: Ještě se vyjádřim. Dnes už nemám čas. Díky!

K té diskuzi, já jsem "myslela", že mysl - mozek je přes opěradlo ...no nic Vlastně, jde to do sebe, jak jsi sám řekl; číst první a poslední verš, teď jde o to, jestli jsi to tak zamýšlel, anebo to všechno vyplynulo z univerzálního psaní ...

není to nuda :-) TiP

je to takový od srdce:). Don´t worry->myslim že ta strohost, neliryčnost k tomu krásně pasuje-jde z toho ta nuda cejtit.

ne, ten jed se mi tam nelíbí, ale jinak to docela vystihuje ten znuděný pocit

Tak jsem to pochopil dobře, ale hapruje to tam: Nuda. Koukám bez cíle s myslí povadlou Přes opěradlo ohnutá Tělo s dutinou Bez morku, jen prázdný kosti vzduch mnou prolétá a pak se svalí Prach mi leží v hlavě Nemohu ho rozvířit a mně je to fuk! Ať si leží Takhle napsáno to dává smysl, že nuda, přes opěradlo ohnutá, kouká bez cíle s myslí povadlou, je tělem s dutinou bez morku jen prázdný kosti atd... - což by také nebylo špatný. Pokud to tak má být, tak by to bylo třeba změnit na: Nuda. Kouká bez cíle s myslí povadlou přes opěradlo ohnutá Tělo s dutinou Bez morku, jen prázdný kosti vzduch jí prolétá a pak se svalí... Pokud ne, mělo by to být: Nuda - přes opěradlo ohnutá. Koukám bez cíle s myslí povadlou a dál už je to v pohodě.

chikvadrat, souhlasím s tebou, akorát v jednom ne - ve strohosti, myslíš si, že když jsem schopna si text představit bez pěti, šesti veršů, jedná se o strohost? Uznávám, že jsou i nelyrické básně, které nadchnou právě tím opakem, kontrastem; jenže, takové básně si zas představuji jako krátké, úderné bez dalších škodících slov, které děj - neděj rozmělňují a stává se z něj seriál na pokračování a ještě se k tomu vyjádřím: naopak, mně jed sedí, protože, pokud cítím (já - píšu za sebe) prázdno, "nudu", dokonce i to, jak jsem dutá /pozor na výrazy/ i jed může být ´jen tak´. Kolik věcí se vyzkoušelo pro nic za nic a jaké byly následky? Ve mně název vyvolává asociace s takovou provokací (nuda a co?); s koncem pasivity, která je v tomto případě happyendová, že zabrání "něčemu". Jsem velmi abstraktní, omluvte mě, ale jinak to nejde. "jinak to nevidím ..."

Je to nudaaaa... :))))) -t

Nuda je hrozná společnice, i když jsem ji hodně dlouho nepotkala, díky za to:-)))