Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTaková všední tortura
12. 10. 2004
9
0
5090
Autor
malykuba01
Oba se trápíme,
jen každý po svém, jinak,
své city vpichujem
den co den na napínák,
vrážíme na kůly
či do železné panny,
kleštěmi trháme
a solí sypem rány,
bičujem mlčením,
pálíme pochybnostmi.
Den za dnem mučením
své lásce hýbem kostmi,
má samé modřiny, šrámy
a fraktury.
A pokud na chvíli
z té hrůzy tortury
v kavárně, v posteli
polevíme,
jakápak úleva,
když oba
pokaždé dobře víme,
že žádné polibky nás těch muk nezbaví,
sotva se rozední,
začne vše znovu,
jak když se milují
trestanci bezhlaví
při cestě poslední
na káře ke hřbitovu.
tedy, co na to říct... proč se trápit dál, není lepší skončit? a nebo ne... alespoň je o čem psát... fuj, skoro až moc depresivní věc...
-tip
mi se moc nelíbí druhá sloka, podle mně už to moc opakuješ a zdůrazňuješ
začátek je nejlepší, pak spíš ústup