VÝLET DO SKANDINÁVIE

tentokrát až k severnímu polárnímu kruhu...

VÝLET DO SKANDINÁVIE

Přestože bylo v sobotu krásné počasí, nejeli jsem na výlet do severních Čech, ale podnikli jsem cestu do Švédska a Norska, kterou nám umožnil v Communiu jeden nadšený přírodovědec, pan Pavel Šálek svojí přednáškou doplněnou mnoha fotografiemi. Nadšenec, který jezdí s partou pro stejnou věc hořících kamarádů...

Cesta autobusem do Gdaňsku, nalodění na trajekt a vodami Baltu ke břehům Švédska. Krátké seznámení s přístavem a městy, pohled na sídlo krále, v jehož bezprostřední blízkosti se mohou běžně pohybovat i turisté, zastavení u velkého hradu, který je postavený pouze z cihel.
Život ve městě je poněkud klidnější, není tu takový spěch.

A již jsme zaujati přírodními krásami Skandinávského poloostrova, který promlouvá tichou řečí kamene. Útesy, obrovské balvany i menší kameny, ostrovy a ostrůvky ze žuly a podobných hlubinných vyvřelin. Na kamenech usedají mořští rackové a další ptáci, kteří oživují pobřeží. Temně modré moře... Navštívíme několik přírodních parků.

Cesta pokračuje vnitrozemím dál na sever. Míjíme jezera, sledujeme porosty, zaujme nás severská tundra, kde rostou vysoké smrky s kratičkými větvemi (kvůli sněhové pokrývce, která by je polámala) a borovice, připomínající svým vzrůstem bonsaie. Seznamujeme se s listnatými nizoučkými otužilci keřovitého a dokonce i bylinného vzrůstu. Je to nejmenší bříza zakrslá (betula nana), která se vyskytuje dokonce i na severním polárním kruhu, a dále několik druhů vrb. A pak jsou tu severské louky s pestrou květenou, kde se na některých místech vyskytují i vstavače z rodu orchidejí... I zde se můžeme setkat s motýly. I když je jich na severu je poměrně málo, máme štěsti na dva druhy modrásků, drobnějšího okáče a perleťovce. V blízkosti vod žijí překrásně zbarvená šídla. Ptáci hnízdí na zemi a nebojí se člověka. Samička kulíka sedí na hnízdě a jestli Vás zajímá, kolik vajíček zahřívá, můžete ji vzít do rukou nadzvednout, vajíčka spočítat a zase ji vrátit... Všechno co tu žije - rostliny i živočichové musí stihnout rozmnožování během léta, které tu trvá jen dva měsíce, někdy i méně - červen, červenec a v srpnu se již hlásí podzim a někdy přichází první sníh. V blízkosti vod se vyskytují pěkně zbarvená šídla.
Jsme očarováni krásou rostlin vyrůstajících z puklin mezi kameny. Zaujme nás lomikámen s bohatými růžovými květy.
Samostatnou kapitolou jsou rašeliniště, kde roste hmyzožravá rosnatka anglická, podobná známé rostnatce okrouhlolisté, ale její listy jsou podlouhlé.
Dále na sever přibývá lišejníků, místy jsou doslova lišejníková pole - zeleno-stříbřitě zbarvené plochy poseté četnými menšími i většími bochníky a dalšími útvary - jsou to kameny zcela porostlé lišejníky.Setkáme se s jedním z nejtypičtějších obyvatel severu - sobem, který se živí lišejníky. Sob si libuje v nehostinných podmínkách. K odpočinku si nevybírá ta nejteplejší prosluněná místa, ale naopak - uvelebí se na místě, kde zůstávají zbytky sněhu... a jsme zase u skalnatého pobřeží moře (Botnický záliv) -

Překračujeme severní polární kruh. Pověstné polární noci, kdy slunce nezapadá, jsou pro přírodovědce trochu zrádné, chodí, zkoumají, pořád je vidět, jenom se trochu smrákne... a při pohledu na hodinky zjiští, že je jedna hodina po půlnoci a stanový tábor je možná 15 km daleko.
Přesouváme se do Norska. Hornatá krajina, ledové čepice na vrcholcích hor, bystré říčky s tak silným proudem, že je není možné překročit...
A jsou tu ledovce... Hlavní činitelé, kteří modelovaly a dosud modelují celou Skandinávii. Překvapují nás barvy ledovců - nejsou jen bílé, ale i modravé.... Ledovcové splazy, postupující do údolí a do říček. Některé již dříve roztály a zanechaly po sobě cestu posetou kameny, které hrnuly před sebou.

Pestré barvy kamení dokreslují ráz krajiny. Pobřeží Norského moře s fjordy. Obraz zachmuřené severské krajiny s těžkými ocelově šedými mraky.
A nesmím také zapomenout na krásnou a zajímavou severskou architekturu červených domů a domečků.

Čeká nás návrat do naší zeměpisné šířky. Byla to moc pěkná a zajímavá cesta. Krása drsného severu se zapsala do mého srdce a za to patří veliký dík panu Pavlu Šálkovi, který rozdává své nadšení prostřednictvím poutavého vyrávění a jedinečnými fotografickými záběry. Těšíme se na jeho další přednášky.

---