Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dvě skici slunce; nalévání sklenic

Výběr: Fouckault, Lyryk, drfaust, Elyn, Dero, dream

02. 11. 2004

10357

Autor

egil

To nade mnou

je náušnice z jantaru.

Kdo by ale poslouchal

od nepaměti . . .

A komár

– zalitý do jejích pryskyřic –

snad odjakživa

saje pot ze strojoven,

aby vítr předstíral opilost jabloní

a korunám

rozvázal listy jak jazyky – –

čím ale naplním prostor,

jeho prvohorní tvar?

bůh listů třese strachem.

II.

Úsvit

píská na ptačí kůstky.

A je to jako přijímání

těla slunce,

když otvírám očím zránarty –

vidím modrou krev nebe,

plebejskou listů – –

a tebe – samorost ze dřeva nejměkčího –,

než vzplaneš,

abys opakováním sebe sama

hledala jméno bdění,

jeho tvar.

kassiope

15. 11. 2004

Dát tip

Okouzlila, málem jsem oněměla :o) t*

Marthin

11. 11. 2004

Dát tip

To je pochutnání...jo!

Pája

03. 11. 2004

Dát tip

**x22 :-)...ptala jsem se davida kolik je dnes na obloze hvězd :-)

Pája

03. 11. 2004

Dát tip

ačkoliv teď vlastně jen ta jedna...slunce ;)

vesuvanka

02. 11. 2004

Dát tip

Pěkná, zajímavé obraty.... TIP

Evička

02. 11. 2004

Dát tip

samorost ze dřeva nejměkčího ... než vzplaneš ...a vůbec celý závěr *

nejvíc mne zaujalo ten kontrast A komár – zalitý do jejích pryskyřic – snad odjakživa saje pot ze strojoven žes nepodlehl jantaru jako oblíbené rekvizitě kýče ( i když já kýče rád, trpaslíky i silikonová ženská ňadra)

děvče

02. 11. 2004

Dát tip

líbí a to moc... obdivuji Tvůj talent z prostých věcí-přírodních darů- vybásnit něco úžasného, co je ještě hezčí a samozřejmě, co se stává vyjímečně poetické. T/*****

děvče

02. 11. 2004

Dát tip

líbí a to moc... obdivuji Tvůj talent z prostých věcí-přírodních darů- vybásnit něco úžasného, co je ještě hezčí a samozřejmě, co se stává vyjímečně poetické. T/*****