Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘez týdeníkem privatissima kterési dívky
Autor
Makča
1.\"neřeš svět, řeš sebe\", vytáhl majitel šuplíku plného bonmotů ten pro dnešní den 2.\"cizímu člověku řekl jsem všechno o svým životě, protože ho to nezajímalo\" (J. Topol) 3.autentičnost jako stylizace 4.happy - end jako fabulační schéma
I.
Hraju si v kuličky:
bílá
červená
modrá
od sebe k sobě
eschatologicky naposled
cvrnkám.
II.
Menstruuji, tedy jsem!
něco do oblouku
kontroverzně
poskládaných obratlů
vnitřní monolog,
žádná revoluce.
III.
Nerozsvicím.
nevzbudit všechny ty vrzající postele,
potmě, popaměti
píšu písmena
pitomá, ranní do sebe zmatená
namísta.
IV.
Pocit masa
ve spáře suché kůry
tisknu se v prořídlou žilnatinu listu
a pláču,
to mi jde.
V.
Pohladila bych tě,
ale matka mě nemá ráda,
víš? vorezlý tabulky od kdysi
cizích lidí dotýkati se jen na vlastní nebezpečí
dotek, báseň je stylizace, klid...
VI.
O patro opatrnosti
tisknu suchej jazyk vášně
vážně.
VII.
Šlápl mi na tkaničku od srdce
a na svým místě si stojí,
cukám se pouze naoko.
Docela po něm voněj peřiny
klišé Ale konkrétní
poetika společného tvaru.